Právě v této době si musíme připomínat Druhou světovou válku a co za ni zaplatilo lidstvo. Válečný konflikt na východě Evropy stále hoří a nevypadá to, že by v dohledné době skončil. Zapojení Severoatlantického paktu, jehož jsme členy, zatím »jen« dodávkami zbraní a munice, nás jakoby nechává stranou, ale to je ošidné, protože někteří politici, zvláště pak ti čeští, už se tou či onou měrou pro zapojení do válečných akcí vyjádřili. Dokonce se vyslovili i pro použití atomových zbraní. Neodpovědnost dam a pánů z vládnoucí koalice je, chce se mi věřit, vyvážena rozumným postojem státníků jiných zemí Evropy. A česká mainstreamová média? Stále více podporují eskalaci válečného požáru a vytvářejí další strach a napětí.
Proto bych rád připomněl, že onoho 1. září 1939 začala šestiletá válka, jež v krutosti neměla obdoby a při níž zahynulo takové množství lidí, vojáků i civilistů, jako ještě nikdy před tím. Jen naše vlast při tom ztratila na tři sta šedesát tisíc občanů. Největší počet obětí však zaznamenal Sovětský svaz – 26 milionů lidí, sedm milionů bylo Němců, šest milionů Poláků, jižních Slovanů 1,7 až dva miliony, atd., atd. Statistika uvádí, že celý svět přišel o sedmdesát dva miliony obyvatel, z toho čtyřicet sedm milionů civilistů. Přímo do ní bylo vtaženo sedmdesát států s více než osmdesáti procenty obyvatel světa. Nepočítaje v to kolonie mocných kolonizátorů. Válčilo se na území čtyřiceti zemí ve většině kontinentů. Neúplná neúprosná statistika uvádí, že po ní navíc zůstalo třicet pět milionů invalidů a dvacet milionů sirotků. Při tom přesná data nelze vyčíslit.
Lze však za použití těchto studených čísel vyjádřit všechny hrůzy šestiletí, které po 1. září 1939 nastaly? A vůbec – jak si někdo může přát další eskalaci války na východě a při tom dokonce použít jaderné zbraně, jak bylo skutečně také vysloveno? Jestliže Druhá světová válka byla krutá a tak ublížila lidstvu, ta případná »třetí« by byla ještě krutějších a nikdo by se před ní nedokázal ukrýt. Domyslili toto váleční štváči myslící si, že právě oni by se na čas schovali v podzemních bunkrech a pak vyšli ven se svobodně nadýchat?
Neumím pochopit ty politiky, kteří po jejich případném použití volají. Oběti Hirošimy a Nagasaki umíraly na nemoc z ozáření, přičemž bomby, které na jejich města byly svrženy, byly jen slabým odvarem toho, jaká apokalypsa by svět čekala nyní, i desetiletí poté, co už byl mír. Jestliže totiž někdo použije jadernou zbraň, myslí, že ten druhý k tomu bude mlčet? Hrůzná odpověď by následovala téměř okamžitě a nedopadala by jen na hlavy těch, kteří to všechno způsobili. Jsou si toho vědomy naše bojechtivé dámy ve vedení státu?
Jsme členy vojenského seskupení NATO, paktu, který byl zřízen na obranu členských zemí. Proč však jeho letadla bombardovala Srbsko, které není jeho členem? Proč se uskutečnila »mise« v Iráku, která rozvrátila tamní hospodářství a stála statisíce životů? Proč došlo k přepadení Afghánistánu a několikaleté válce, kde Aliance dokonce nakonec utrpěla porážku?
Jde o nepoučitelné seskupení, jež plní jiné cíle, než je obrana jeho členů. To vyvolává obavy, protože jeho agresivita v zájmu nejsilnější mocnosti může způsobit katastrofu. A toho se bojím. Čísla, která jsem uvedl, by měla být varováním, ale především – v nadcházejících volbách bychom neměli volit ty představitele, kteří namísto tlaku na mírová jednání na východě, jsou ochotni riskovat válku, a to dokonce tu atomovou.
Václav Ort, kandidát do Senátu 2022
Diskuze je uzavřena.