George Bush: Američané nevěnují pozornost ponaučení z 11. září

Bývalý americký prezident George W. Bush u příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září učinil vzácná prohlášení a poznamenal, že Američané »nevěnují pozornost ponaučení z 11. září«.

»Náš národ čas od času prochází obdobími izolacionismu, kdy panuje mentalita typu: ‚Dobře, máme doma spoustu problémů. Tak koho zajímá, co se děje v zahraničí?‘« řekl Bush, který byl v době útoků devět měsíců ve svém prvním funkčním období. »Což pro mě v podstatě znamená, že prostě nevěnují pozornost ponaučení z 11. září, protože to, co se děje v zahraničí, je důležité pro naši národní bezpečnost doma.«

Bush o této problematice hovořil ve své prezidentské knihovně v Dallasu spolu s Condoleezzou Riceovou, která v době útoků působila jako poradkyně pro národní bezpečnost a později jako ministryně zahraničí.

Prohlásil, že vzhledem k tomu, že lidé »bojují proti tyranii, dává smysl«, aby se USA zapojily. »Nemusíme posílat vojáky,« řekl Bush. »Musíme alespoň stát při nich a podporovat je, protože to jsme zažili před 250 lety. A opakuji, je to přesvědčení, že každý chce svobodu – něco, co jsme viděli v Afghánistánu,« připojil.

Bush zahájil válku v Afghánistánu po útocích z 11. září a poté podpořil vytvoření demokratické vlády po letech humanitárního zneužívání ze strany Tálibánu. Konflikt se však táhl 20 let – což z něj činí nejdéle trvající válku USA – dokud se americké síly nestáhly a Afghánistán se v roce 2021 nevrátil pod kontrolu Tálibánu.

Bush uvedl, že nesouhlasí s názorem některých Američanů, kteří tvrdí, že lidé tam »nevědí, jaký je rozdíl« v tom, jaké to je žít ve svobodě.

»Samozřejmě, že znají rozdíl,« řekl Bush. »Mladé dívky, které jdou poprvé v životě do školy, znají rozdíl. Ženy, které se stávají lékařkami a učitelkami, znají rozdíl mezi svobodnou společností a tyranskou společností. A bohužel tyto ženy, které si začínají uvědomovat svůj plný potenciál, už k tomu nemají příležitost,« upozornil.

»Stal jsem se prezidentem v době války«

Bush vzpomínal, že 11. září 2001 navštívil základní školu, když ho jeho tehdejší šéf kanceláře Andy Card informoval o útocích.

»V tu chvíli jsem se stal prezidentem v době války. Byla to válka a povinností prezidenta, země a jeho týmu bylo sjednotit národ a udělat vše, co je nezbytné k ochraně našich lidí,« řekl Bush.

On i Riceová připomněli, že 11. září se »každé letadlo proměnilo v raketu«, což vedlo k rozkazům přistát se všemi letadly, jinak riskovali sestřelení.

Uvedli, že tehdejší ministr dopravy Norman Mineta »se snažil nařídit letadlům přistání tím, že si zapisoval informace na blok papíru«, zatímco oni sami se obávali, že let 93 byl sestřelen americkou armádou – ačkoli to tak nebylo. Letadlo se zřítilo na poli v Shanksville v Pensylvánii poté, co se cestující pokusili převzít kontrolu nad letadlem z rukou únosců.

»Byl tam ten hrozný okamžik, kdy se viceprezident neustále snažil potvrdit, co se přesně stalo, a my jsme si asi 10 minut mysleli, že jsme sestřelili civilní letadlo,« řekla Riceová. »A to pro mě vždy symbolizovalo, jak těžká rozhodnutí musela být činěna pod obrovským tlakem ,« připojila.

Bush uvedl, že po útocích »měl pocit, že tam bylo hodně traumatu«, ale neuvědomil si, »jak vážná je situace, dokud se tam nedostal«.

Navštívil Ground Zero – místo, kde stálo Světové obchodní centrum – a 14. září 2001 přednesl projev, stojací uprostřed trosek spolu s členy záchranných týmů, kteří na místo dorazili jako první. Prohlásil, že návrat země k normálu je jeho nejvyšší prioritou.

»Ideologický konflikt«

»Nechtěl jsem, abychom ztratili své duše,« řekl Bush. »Chtěl jsem, aby si svět, zatímco my bráníme své svobody, pamatoval, jak vzácné jsou.«

Zmínil se také o své návštěvě mešity krátce po útocích, »protože jsem byl hluboce znepokojen zprávami o obtěžování barevných žen v nákupních centrech, zejména v Michiganu«.

»Jasně jsem chápal, že se jedná o ideologický konflikt – tak jsem to viděl – a že pokud se vzdáme jednoho z nejdůležitějších prvků naší ideologie, kterým je svoboda uctívat Boha způsobem, jakým si člověk přeje, pak nepřítel zvítězí, to byla část mého uvažování,« řekl.

Bush a Riceová si také vzpomněli, jak museli přijmout »mentalitu 12. září«, protože »museli přejít do protiútoku«, aby zabránili dalšímu útoku. »Lidé dnes nechápou tíhu těch dnů po 11. září a úsilí o ochranu země,« řekla Riceová.

Den, který změnil svět

11. září 2001 byl den, který změnil svět. Teroristické útoky v srdci New Yorku, na ikonické Světové obchodní centrum a americký Pentagon, byly ranou nejen pro USA, ale pro celý Západ.

Děsivý a dokonale koordinovaný útok čtyř letadel vedl k válce proti terorismu, americké invazi do Iráku a Afghánistánu v reakci na bezprecedentní úder do srdce Západu.

Při útocích na Dvojčata přišly o život téměř 3000 lidí, přičemž kolektivní trauma je stále hluboké a otevřené. Po teroristických útocích se radikálně změnila bezpečnostní opatření a zabezpečení letů.

Zkratka »9/11« představuje přesně tyto útoky před 24 lety.

Útok na Dvojčata, 11. září 2001

Devatenáct teroristů z islamistické extremistické organizace Al-Kajdá uneslo čtyři letadla, přičemž dvě z nich úmyslně narazila do Dvojčat Světového obchodního centra a další do Pentagonu.

Čtvrté unesené letadlo mířilo k budově amerického Kapitolu ve Washingtonu, ale cestující a posádka hrdinně zaútočili na teroristy a letadlo se zřítilo na pole v Pensylvánii.

Let 11 narazil do severní věže v 8.46 a let 175 narazil do jižní věže o 17 minut později, v 9.03.

Unesená letadla při nárazu vzplála a kvůli požáru, který vzplanul od paliva letadel, se obě věže zřítily.

• 7.59 – Let číslo 11 společnosti American Airlines odlétá z mezinárodního letiště Logan v Bostonu se 76 cestujícími, 11 členy posádky a pěti únosci.
• 8.15 – Let United Airlines č. 175 odlétá z Bostonu s 51 cestujícími, devíti členy posádky a pěti únosci.
• 8.20 – Let 77 společnosti American Airlines odlétá z mezinárodního letiště Washington Dulles ve Washingtonu s 53 cestujícími, šesti členy posádky a pěti únosci.
• 8.42 – Let společnosti United Airlines č. 93 odlétá z mezinárodního letiště Newark Liberty s 33 cestujícími, sedmi členy posádky a čtyřmi únosci.
• 8.46 – Let 11 narazil do Severní věže v dolním Manhattanu
• 9.03 – Let 175 narazil do jižní věže
• 9.37 – Let 77 narazil do Pentagonu ve Washingtonu, D.C.
• 9.59 – Jižní věž se zřítila
• 10.03 – Let 93 se zřítil do pole poblíž Shanksville v Pensylvánii poté, co cestující a posádka vtrhli do kokpitu.
• 10.28 – Severní věž se zřítila

Při útocích zemřelo 2977 lidí z 90 různých zemí. Většina z nich – 2753 – zahynula v New Yorku, 184 v Pentagonu a 40 na letu 93.Dalších 343 hasičů a 72 policistů bylo zabito, přičemž mezi mrtvými byli všichni cestující na všech 4 letech, celkem 246 lidí.

Připravil: Ioannis Sideropulos

FOTO – wikipedia.org/CC BY-SA 3.0/UpstateNYer