Toužíte po tom, aby byl váš vztah s partnerem či partnerkou od samého počátku až »do skonání věků« zalitý jen sluncem? Kdo by si to nepřál? Ačkoli někteří tvrdí, že právě mráčky a občasné hádky dávají partnerství či manželství tu správnou dynamiku a zabraňují stereotypu. Něco na tom bude, zvláště když usmiřování bývá kolikrát nesmírně příjemnou věcí. Ale z mráčků se nesmí stát trvale zatažená obloha. Jak to udělat, aby nám to klapalo, přestože jsme spolu už takovou dobu a rozhodně to není jak na začátku? Těchto sedm receptů vám spolehlivě zařídí funkční vztah i v dlouhodobém horizontu!
1. Umění kompromisů
Je to klišé jak z hloupého hollywoodského filmu. Ale zcela pravdivé. Partnerství je právě o umění kompromisů. Rozhodnete-li se s někým trávit svůj život až do skonání věků a být mu bok po boku v dobrém i zlém, pak musíte zákonitě některé aspekty svého JÁ upozadit. Skupina Argema má jednu píseň: »Jsem, jaký jsem, mě nikdo nezmění.« Skladba skvělá, všechna čest. Jenže to je přesně ten zásadní omyl všech sobců, kteří myslí v první řadě jen na sebe, a pak se diví, že se žení a vdávají či naopak rozvádějí počtvrté i popáté v životě.
»Musíš si toho svýho vychovat,« říká své dceři nejedna maminka, nespokojená s budoucím či stávajícím zeťákem. Nejlepší odpověď zní: »Až budu chtít někoho vychovávat, pořídím si dítě.« Protože partner (a analogicky samozřejmě totéž platí i pro ženský element) není od toho, aby byl podřízeným, a tudíž stáhl ocas jako pejsek. Má-li své zvyky, ale i zlozvyky, pořád je to on. Ten můj. Sleduje-li rád horory, proč mu to brát? Chodí rád na metalové koncerty, když já miluji operu? A proč ne? Protiklady se přece přitahují. Jděte společně jednou na metal a podruhé do Státní opery. Budete spolu a umění kompromisů váš vztah utuží, to si pište!
2. Volnost i vázanost
S kompromisy toto úzce souvisí. Nesmíte se snažit připoutat si svůj protějšek k sobě tím, že mu znemožníte »volně dýchat«. Jako ona postava despoty z hollywoodských filmů, jež se od doby legendárních Nocí s nepřítelem postupně mění v jedno velké klišé.
Ať (on či ona) chodí do posilovny, do kavárny s přáteli, na jógu či na fotbálek. Ale klidně i na večerní párty se svými známými. Když se z toho ovšem nestane pravidlo. Nechť si každý z vás vyjde za zábavou, ať si od sebe koneckonců i odpočinete, nicméně nesmí to dojít k tomu, že ve dvou už nevyrazíte ani na večeři. Společné zážitky v páru musejí být doplněny těmi unikátními »mimovztahovými«. Jedno by mělo doplňovat druhé. A koneckonců – když začnete svému partnerovi či partnerce vyprávět, co jste zažili »sólo« nebo co říkali Pepa či Věra včera u piva nebo u kafe, budete mít najednou společné téma. Nevznikne žádný stereotyp a bude mít co rozebírat a o čem diskutovat. I společná témata hovoru utužují vztah.
3. Sdílené zážitky
Zdaleka nesmí zůstat jen u toho, že společně v partnerském vztahu sedíte před televizní obrazovkou, kde navíc dávají stále větší pitomosti či stále předvídatelnější seriály. Pokud dojdete k tomu, že je potřeba jen »vyvenčit manželku«, je to také špatně. Vztah je jako zahrada. Pokud nebudete zalévat jeho květy, pak uvadnou a bude konec. Neustále se snažte o to, abyste měli sdílené zážitky, o nichž navíc můžete společně diskutovat. Jděte do kina, divadla, na skleničku či za sportem. Ale třeba také na wellness víkend, kde si budete užívat jeden druhého i různých procedur. Zkuste saunu pro dva. Nebo vířivku. Či společnou masáž. A večeři při svíčkách v romantické restauraci. Nebo například piknik v trávě pod hvězdami. Všechno to utuží vaše pouto a jeden druhému budete neustále blíže. Případné odcizení fakt nehrozí!
4. Překvapení
»Za každým dňom urobme pár prekvapení, veď je to lahké a ty zmeň parfém a ja vodu po holení. Za každým dňom veď každý deň nemusí byť každý,« zpívá skupina No Name v méně známé skladbě Stromy.
Co z toho vyplývá? Pánové, zkuste přijít domů s pořádnou květinou, ačkoli vaše partnerka nemá žádný svátek ani narozeniny. A aniž byste od toho očekávali cokoli navíc, však víte, jak to myslíme.
A dámy? Co takhle uvařit vašemu miláčkovi nějakou chuťovku, kterou miluje? Třeba bifteček? Nebo koupit dva lístky na zápas jeho oblíbeného klubu? Ono potěší i nové spodní prádlo, jen varujeme, abyste nebyly zklamané, když »mužíček« onu látku přehlédne, čili si jí nevšimne, protože ho zajímá, co je pod ní… Ale to už k dynamice partnerského vztahu patří. Rovněž…
5. Podle sebe měřím tebe…
On má tlusté břicho. Ona celulitidu. Jemu řídnou vlasy. Ona je má šedivé, kdyby si je bývala nebarvila… A tak bychom mohli pokračovat dál. Jenže rčení, že »podle sebe měřím tebe«, v tuhle chvíli představuje pravdu se vším všudy. A zároveň onen žádaný recept.
Proč chcete, aby váš protějšek byl dokonalý jako hollywoodská hvězda nebo jako modelka z prestižních světových mol? Podívejte se sami na sebe. Také nejste vzor dokonalosti. Rovněž i vy se měníte, stárnete – a touto optikou nahlížejte i na svého partnera či partnerku. Mějte ho rádi takového, jaký je (či jaká je). A přiznejte si, že i on musí takhle hodnotit vás, jelikož nejste vzor dokonalosti, ani co se týče vizáže. Navíc platí, že v nedokonalosti je krása. Kdo si tohle připustí, a navíc se tím i začne řídit, je ve vztahu spokojený…
6. Naslouchání
Na nadarmo se říká, že ženy si vybírají ty partnery, kteří jim umějí naslouchat. A pozor – je velký rozdíl mezi slovy »poslouchat« a »naslouchat«. Ten druhý výraz znamená zároveň toho druhého chápat, projevit empatie a vcítit se do jeho životní situace, názorů i postojů. Koneckonců, i muži jsou rádi, už jen z vrozené ješitnosti, když jim žena odkývá jejich slova, když rozvíjí debatu a když se – dejme tomu – směje jejich vtipům. I o tom je naslouchání.
Ale pozor – nesmí skončit po roce vztahu. Člověk by měl neustále zachovávat pozornost směrem ke svému partnerovi. Jasně, občas každý vypne, a s ohledem na vnější okolnosti – například na nával pracovních povinností a s tím souvisejícími utíkavými myšlenkami – mu jdou některé věty, jak se říká, jedním uchem tam, druhým ven. Když se z toho ovšem stane pravidlo, partnerský vztah hodně utrpí. Na jednu, i na druhou stranu, to se rozumí.
7. Milostné »záležitosti«
Říká se, že může fungovat sex bez lásky. Zato láska, v níž nefunguje sex, nemůže být tou pravou, naplněnou. A právě proto, že nefungují milostné záležitosti, často dojde mozek k závěru, že něco není v pořádku i ve vztahu. Proto odborníci radí, nepodceňujte roli sexu v manželství či partnerství. Vyplavují se tím hormony štěstí a díky pocitu naplněnosti zvládnete lépe i případný dílčí nesoulad…
A nejde ani tak o splynutí pohlavních orgánů, jako spíše třeba o to, když se na sebe tisknete bez překážejících šatů, triček, spoďárů či podprsenek s někým, kdo je vám blízký i duševně. Ta blízkost. Ty doteky. Ta něha. To je něco, na co si vzpomenete ve chvílích, kdy vám ve vztahu třeba nebude tak hej. Něco, co s vámi půjde rok od roku dál a dál, a co může zachránit váš vztah, byť by vám přišlo, že se postupně odcizujete…
Marcela Špičková
FOTO – pixabay