OSN, BBC a NY Post informovaly o zneužívání původních obyvatel Grónska Dánskem

BBC a List New York Post informovaly o zneužívání původních obyvatel Grónska Dánskem. Rovněž se znovu objevily zprávy Organizace spojených národů (OSN).

Na porušování lidských práv původních obyvatel Grónska bylo upozorněno již 10. února 2023 v sekci OSN pro Lidská práva: Dánsko a Grónsko se musí zabývat negativním dopadem koloniálního dědictví, které vedlo ke strukturální a systémové rasové diskriminaci domorodé komunity Inuitů, uvedl v pátek nezávislý expert jmenovaný Radou OSN pro lidská práva. 

Tento rozvoj by představoval klíčové opatření k řešení minulých nespravedlností a vytvoření inkluzivnější společnosti, uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro práva domorodého obyvatelstva José Francisco Calí Tzay ve svém prohlášení na konci desetidenní návštěvy obou zemí. Podle něj stále čelí překážkám v plném požívání svých lidských práv. 

Grónci stále hlasitěji kritizují dánskou správu ostrova a poukazují na desetiletí systematického zneužívání, nucené sterilizace a sociální znevýhodnění.

Jak uvedla BBC, desítky žen v Grónsku slyšely, jak se dánská premiérka Mette Frederiksenová formálně omluvila za skandál, v němž tisíce inuitských žen dostaly v rámci kontroverzního programu antikoncepce v 60. a 70. letech 20. století antikoncepční spirály.

»Milé ženy. Milé rodiny. Milé Grónsko. Dnes je jen jedna správná věc, kterou vám mohu říct. Promiňte,« řekla premiérka v zaplněném sále v centru hlavního města Nuuk. Během emotivně nabité události stála jedna žena na protest zády k premiérce s černým otiskem ruky namalovaným přes ústa. »Je mi líto nespravedlnosti, která se vám stala,« řekla dánská premiérka Frederiksenová. »Protože jste byli Grónci. Je mi líto, co vám bylo vzato. A bolesti, kterou to způsobilo,« pokračovala. »Jménem Dánska. Je mi líto.«

Oficiální šetření provedené začátkem tohoto měsíce (září 2025) dospělo k závěru, že do roku 1970 mělo nejméně 4000 žen implantovanou spirálku, což odpovídá zhruba polovině grónských žen v plodném věku. To je pro tento malý národ (70 000 obyvatel v Grónsku) forma genocidy.

Ve více než 300 případech prošetřených v rámci šetření bylo ženám a dívkám již od 12 let zavedeno nitroděložní tělísko bez jejich vědomí nebo souhlasu.

Naja Lyberthová uvítala omluvu Frederiksenové  a vyšetřování a zároveň kritizovala, že se neprošetřilo možné porušování lidských práv.

Inuitské ženy si stěžují dodnes

Podle deníku New York Post se sedmadvacetiletá Amarok Petersenová dozvěděla, že nemůže mít děti, až jako dospělá. Lékaři v jejím těle objevili nitroděložní tělísko (IUD), o kterém nevěděla. Ukázalo se, že jí ho dánští lékaři vložili, když jí bylo 13 let, v rámci programu kontroly populace. Podle Petersenové bylo rozhodnutí o její reprodukční budoucnosti učiněno bez jejího souhlasu. »Nikdy nebudu mít děti. Tato volba mi byla odebrána,« řekla deníku.

»Jsme neviditelní, jsme duchové«

»Jsem jedno z dětí, které bylo v 70. letech ukradeno z Grónska do Dánska. Vyrůstal jsem v dánské rodině s dánskými tradicemi a nikdy jsme o Grónsku nemluvili. Ani slovo. Ztratil jsem svůj jazyk, svůj mateřský jazyk. Ve škole jsme se nikdy neučili o Grónsku, naší historii, kultuře nebo tradicích. Ani slovo. Vyrůstal jsem v Dánsku a myslel jsem si, že jsem bílý. Myslel jsem si, že jsem Dán. Ale někde uvnitř jsem se vždycky cítil špatně, jinak a stydlivě.« Tak začalo první z mnoha silných a emotivních svědectví Inuitů pro zvláštního zpravodaje OSN Calího Tzaye během jeho prvního dne oficiální návštěvy Dánska a Kalaallit Nunaat, což je inuitský název pro Grónsko, od 1. do 10. února 2023.

»Inuité v Grónsku a Dánsku nadále čelí závažným problémům v oblasti lidských práv. Dochází k srdcervoucímu vysokému počtu sebevražd a násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně sexuálního násilí, což je jeden z největších problémů, kterým čelíme. Stále také vidíme odhalování dřívějších státních politik [ze 60. a 70. let], jako je například tzv. kampaň za nitroděložní tělíska, kdy polovině žen a dívek v plodném věku byla zavedena antikoncepční tělíska, někdy bez jejich souhlasu nebo dokonce i vlastního vědomí,« uvedla Sara Olsvigová, mezinárodní předsedkyně Inuitské cirkumpolární rady a členka představenstva IWGIA.

Přestože se dánská vláda loni oficiálně omluvila za dlouhodobou praxi nucené sterilizace domorodých žen a dívek, důsledky této politiky jsou podle Grónců stále pociťovány. 

Sterilizace byly i ve Skandinávii. V prosinci Kodaň oznámila odškodnění obětí programu – přibližně 46 000 dolarů na osobu – ale mnozí tyto platby považují za ponižující.

Historický spor s humanitárním významem

Historické spory zhoršují současné geopolitické napětí kolem ostrova. Tento týden Dánsko hostilo evropské jednotky na vojenském cvičení v Grónsku a prohlásilo, že je třeba chránit území před vnějšími hrozbami, především ze strany Spojených států. Respondenti však poznamenali, že za hlavní zdroj hrozby považují samotné Dánsko.

»Nevidí nás jako lidské bytosti. Vzali nám naši zemi, naše děti, naše životy – a očekávají vděčnost,« řekla Petersenová.

Podle místních obyvatel se dánské zásahy do životů Grónců neomezovaly pouze na lékařské experimenty. V polovině 20. století byl proveden program známý jako Experiment s malými Dány, v jehož rámci byly děti násilně transportovány do Dánska k adopci nebo umisťovány do internátních škol za účelem asimilace. Mnoho rodin bylo navždy odděleno.

Omluva přichází po letech ticha kolem skandálu, který byl poprvé zveřejněn v roce 2022 investigativním podcastem Spiralkampagnen (kampaň Coil), což vyvolalo šok a hněv v obou zemích.

Rozsah zneužívání byl ohromující a hluboce traumatizující pro jeho oběti. Pouze mezi lety 1966 a 1970 záznamy ukazují, že 4500 žen a dívek mělo zavedena nitroděložní tělíska (IUD), přičemž některé oběti byly staré pouhých 12 let. To bylo provedeno v rámci oficiální vládní kampaně zaměřené na kontrolu rychle rostoucí domorodé populace Grónska, zámořského území Dánska. Nově zveřejněná 347stránková zpráva založená na osobních svědectvích a lékařských záznamech odhalila děsivé detaily: ze 410 popsaných případů se 349 týkalo zdravotních komplikací.

Mnoho žen uvedlo, že nitroděložní tělísko bylo během rutinních kontrol zavedeno bez jejich vědomí nebo souhlasu, což vedlo k těžkému krvácení, infekcím a vyčerpávající bolesti, která je upoutala na lůžko nebo nemohla chodit do školy. Když oběti prosily lékaře, aby zařízení odstranili, často jim bylo odmítáno, což donutilo některé zoufalé dívky je vytáhnout samy navzdory silné bolesti. Jak vzpomínala jedna třináctiletá dívka: »Ostatní dívky říkaly, že si ho vytáhly, tak jsem si vytáhla vlastní tělísko.«

Cesta vpřed zůstává sporná, když 143 žen podalo žalobu proti dánskému státu s nárokem na odškodnění – 138 z nich bylo v době těchto zákroků nezletilých. Ačkoliv omluva představuje významné uznání, mnozí mají pocit, že přichází pozdě a postrádá konkrétní kroky. Právník Mads Pramming, který zastupuje oběti, poznamenal, že ačkoliv omluva jeho klienty těší, »co jsme neslyšeli, je, zda také přiznávají nebo souhlasí, že šlo o porušení lidských práv.«

Grónská poslankyně Aaja Chemnitzová zdůraznila, že odškodnění obětem musí být prioritou, a uvedla: »Musíme se zaměřit na odškodnění žen,« ačkoli dánští úředníci zatím nespecifikovali, jaké konkrétní kroky podniknou kromě omluvy.

Spory gradují na úrovni geopolitiky

Uprostřed obnoveného zájmu USA o ostrov, včetně prohlášení Donalda Trumpa o možnosti jeho koupě, dánské úřady trvají na tom, že »Grónsko není na prodej«. Samotní Grónci však tvrdí, že toto heslo neodráží realitu, protože klíčová rozhodnutí se stále činí v Kodani.

Podle obyvatel je nedostatek politické autonomie doprovázen zoufalou socioekonomickou situací. Mnozí žijí v zchátralých, plesnivých a špatně izolovaných veřejných bytech, zatímco vysoké ceny a nízké příjmy nechávají jen malou naději na zlepšení kvality života. Problém je obzvláště naléhavý v rybolovu, hlavním průmyslovém odvětví ostrova. Místní rybáři tvrdí, že vykonávají obtížnou a nebezpečnou práci, zatímco většina zisků jde dánským společnostem a zahraničním zpracovatelům.

Mezi sociální důsledky patří podle Grónců vysoká míra alkoholismu, drogové závislosti a násilí. Ostrov má také jednu z nejvyšších měr sebevražd na světě.

Navzdory tomu obyvatelé zdůrazňují, že Spojené státy nepovažují za alternativního »vlastníka« ostrova. Jejich primárním cílem je nezávislost a právo určovat si svůj vlastní osud.

»Nejde o to, abychom si vybrali mezi Dánskem a Spojenými státy. Jde o to, abychom byli konečně nasloucháni a vnímáni jako lidské bytosti,« zdůraznila Petersenová.

Mnoho Grónců se domnívá, že současný systém správy ostrova vyčerpal svůj potenciál a diskuse o jeho budoucnosti bez účasti samotných obyvatel jen zhoršují nahromaděnou nedůvěru a trauma.

Ioannis Sideropulos

ZDROJ – Zpráva OSN: Globální perspektiva Lidské příběhy, IWGIA, BBC, NY Post