Koaliční vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ustála ve Sněmovně první opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Pro svržení kabinetu hlasovalo 84 přítomných poslanců opozičních klubů ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, dalších osm opozičních zákonodárců bylo z jednání omluveno. K pádu vlády je přitom v dvousetčlenné Poslanecké sněmovně zapotřebí minimálně 101 hlasů. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak pokračuje ve vládnutí s důvěrou dolní komory, když jej v hlasování podpořilo 99 koaličních poslanců, devět dalších bylo omluveno.
Opozice svolala mimořádnou schůzi v reakci na vyhrocený spor mezi koaličními Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlasování o nedůvěře se uskutečnilo pouhých dvacet dní poté, co vláda získala důvěru Sněmovny, a jeho výsledek se vzhledem k rozložení sil dal očekávat.
Debata o nedůvěře vládě se protáhla na dva jednací dny a zabrala celkem zhruba 22,5 hodiny čistého času. Poslanci hlasovali jmenovitě, přičemž shodou okolností měl být prvním vyvolaným právě Turek. Los sice určil poslance Karla Turečka (ANO), ten se však z jednání omluvil. O nedůvěře nehlasoval ani premiér Babiš, který byl v té době na jednání v Itálii s premiérkou Giorgiou Meloniovou. Omluven byl rovněž bývalý premiér Petr Fiala (ODS).
Podnětem k vyvolání schůze byla i skutečnost, že koalice minulý týden ve Sněmovně neumožnila projednání opozičních bodů týkajících se textových zpráv, které předseda Motoristů a vicepremiér Macinka zasílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. V souvislosti s nejmenováním Turka v nich naznačoval možné odvetné kroky. Zatímco Macinka tvrzení o vydírání odmítá, prezident Pavel tyto zprávy naopak za pokus o nátlak považuje.
Macinka dnes ve svém projevu uvedl, že hlava státu odmítla Turka jmenovat nikoli z právních důvodů, ale na základě vlastního hodnotového posouzení. Kritizoval takzvaný prezidentský aktivismus a hovořil o zásahu do ústavních pravomocí vlády. »Ústava není esej o osobních sympatiích,« prohlásil Macinka. Prezident podle něj »není personální komisí vlády, morálním arbitrem exekutivy ani nadřízeným premiéra« a má ministry jmenovat, nikoli selektovat. »Pokud by tomu tak nebylo, nemluvili bychom o parlamentní demokracii, ale o prezidentském aktivismu,« uvedl.
Macinka zdůraznil, že Turek je bezúhonný a že prezident jeho jmenování neodmítl kvůli pravomocnému rozsudku, porušení zákona či ústavní překážce. »Odmítá ho jmenovat výhradně na základě vlastního subjektivního hodnotového soudu,« řekl a dodal, že prezident podle něj používá »nepřesvědčivé argumenty«.
Opozici pak obvinil z nedostatku vlastního programu. Podle Macinky »opozice bez smysluplného programového projektu sklouzla do vleku aktivistických skupin, které dnes fakticky organizují předčasnou prezidentskou kampaň«. Zdůraznil, že nejde o důvěru vládě, ale o »pokus legitimizovat porušování ústavy a přetavit jej v politický kapitál«.
V další části projevu se Macinka vymezil i osobně vůči prezidentovi. Uvedl, že Pavel podle něj »svádí vnitřní boj s temnou stránkou své vlastní osobnosti a minulosti«. Připomněl jeho působení před listopadem 1989 a dodal, že prezident kritizuje historické výroky Filipa Turka, zatímco jeho vlastní životopis z konce 80. let obsahuje pasáže oslavující působení v tehdejších strukturách totalitního režimu.
Macinka na závěr prohlásil, že prezident Pavel už podle něj »nikdy nebude prezidentem všech, protože tento most byl spálen«.
Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila Macinkova slova za pokrytecká a připomněla jeho dřívější výroky na adresu Jana Lipavského, kterého dříve odmítal jmenovat exprezident Miloš Zeman.
Naopak poslankyně ANO Berenika Peštová Macinkův projev hájila jako věcný a neútočný. Odmítla názor, že by prezident Pavel své předlistopadové postoje »odpracoval« pozdějším působením v zahraničních misích. »Nemluvme o mladické nerozvážnosti a o tom, že si něco odpracoval. Ne, neodpracoval,« uvedla.
(pk)
Diskuze je uzavřena.