Obliba Ukrajiny u Čechů klesla, Rusko si na chvostu polepšilo

Zeměmi, ke kterým mají Češi nejčastěji pozitivní vztah, byly v červnu 2023 Slovensko a Švýcarsko (75 % respektive 69 % pozitivních hodnocení). Rusko si v očích české veřejnosti mírně polepšilo, vztah k Ukrajině se oproti roku 2022 naopak mírně zhoršil. Z hodnocení konkrétních státníků vyšli nejlépe prezidentka Zuzana Čaputová a papež František. Pokles v preferencích zaznamenal Joe Biden, jehož obliba klesla z 55 % v roce 2021 na 41 % v roce 2023.

Výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 18. června 2023. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1049 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Od roku 1994 STEM pravidelně sleduje vztah občanů ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě. Data z průzkumu přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a spolu s tím i srovnání s přechozími šetřeními.

Nejlepší vztah Češi mají dlouhodobě ke Slovensku, při známkování jako ve škole mu nyní jedničku nebo dvojku dalo 75 % respondentů. Druhé místo obsadilo Švýcarsko s pozitivním hodnocením u 69 % dotazovaných. Příznivé hodnocení (nad 60 % hodnotilo známkou 1 nebo 2) obdržely u veřejnosti také Rakousko, Itálie, Holandsko, Švédsko a Kanada.

Stále spíše pozitivně, tedy s pozitivním vnímáním u 50 až 60 % populace, si stojí Velká Británie, Norsko, Polsko, Dánsko, Chorvatsko, Francie, Německo, Belgie, Japonsko a Slovinsko. Země s přibližně dvoupětinovými sympatiemi jsou poté Litva, USA, Maďarsko a Tchaj-wan.

Mezi země s  příznivým hodnocením od přibližně třetiny obyvatel se poté řadí Srbsko, Izrael a Ukrajina. Asi čtvrtina udělila příznivé hodnocení Turecku. S nejhorším hodnocením a přízní méně než 20 % populace uzavírají seznam Čína, Rusko a Palestina.

Oproti roku 2022, kdy Ukrajina zaznamenala ve spojitosti s válkou zvýšení sympatií, došlo v roce 2023 k mírnému propadu. Zatímco v dubnu 2022 by oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 % respondentů, v červnu 2023 to bylo 33 %.

Naopak Rusko si v očích české veřejnosti mírně polepšilo. Zatímco v roce 2022 ho známkou 1 nebo 2 hodnotilo pouze 12 % respondentů, v červnu 2023 to bylo 16 %. To je nicméně pořád výrazně méně než před válkou a je to jeden z nejhorších výsledků mezi dotazovanými zeměmi.

Vztah k Francii, Německu a Velké Británii je nyní zhruba stejný, mezi 55 % a 60 % podpory (kombinace známek 1 a 2). Vztah k prvním dvěma zmíněným pokračuje v tendenci dlouhodobého pozvolného poklesu, zatímco u Velké Británie došlo k menšímu zlepšení oproti předchozímu roku. Spojené státy hodnotí pozitivně 43 % obyvatel, téměř identicky jako v předchozím roce, a obliba země tak nadále zůstává pod 50% hranicí podpory.

Z hlediska dlouhodobého vývoje, resp. směru změny, si z velkých západních spojenců EU ve veřejném mínění nejlépe vede Německo, které bylo na počátku 90. let vnímáno poměrně negativně a jako jediné má dnes hodnocení výrazně příznivější než tehdy. Naopak největší propad je patrný u hodnocení USA a Francie. Obě tyto země dnes vnímá pozitivně o 30 procentních bodů méně lidí, než bylo jejich historické maximum.

Poprvé respondenti hodnotili také vztahy vybraných velmocí s Evropskou unií jako celkem. V tomto hodnocení Češi vnímají jako partnery primárně západní země. Nejčastěji považujeme za spojence Velkou Británii (52 %), následovanou Japonskem (45 %) a Spojenými státy (42 %). Naopak za nepřátelské mocnosti jsou nejčastěji považovány Rusko (64 % označuje za nepřítele) a Čína (33 %). Specifickou pozici zaujímá Ukrajina, u které jsou postoje více polarizované než u ostatních zemí. Za spojence EU považuje Ukrajinu 37 % lidí, naopak za nepřítele 26 %. Ve vztahu mezi EU a Ukrajinou nemá jasno 28 %.

Velká část veřejnosti nemá jasno u vztahů mezi EU a Brazílií, Indií a Izraelem, u kterých 40 až 50 % respondentů nedokáže povahu vztahu posoudit vůbec.

Z hodnocení konkrétních státníků vyšli v červnu 2023 nejlépe prezidentka Zuzana Čaputová, ke které chová příznivý názor 65 % respondentů, a papež František, ke kterému má kladný názor 64 % respondentů.

Mezi 40 a 50 % respondentů má pozitivní názor na Emanuela Macrona, Andrzeje Dudu, Volodomyra Zelenského, Joe Bidena, Olafa Scholze a Rishiho Sunaka. Zhruba 30 % má pozitivní postoj vůči Ursule von der Leyenové a Viktoru Orbánovi. Nejméně populární jsou Narendra Modi, Si Ťin-pching a Vladimir Putin, ke kterým má pozitivní postoj 10 až 15 % respondentů.

V časovém vývoji se mezi Čechy nejvíce propadla popularita Vladimira Putina, který byl v červnu 2023 sympatický 13 % respondentů, zatímco ještě v květnu 2021 to bylo 27 %. Pokles v preferencích zaznamenal i Joe Biden, jehož obliba klesla z 55 % v roce 2021 na 41 % v roce 2023.

(zmk)