HomeAnalýzy

Analýza: Nikoliv zbraně, Ukrajině nyní chybí především lidský potenciál

Od iportaL24.cz
ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Území kontrolované Ukrajinou se pomalu ale jistě vylidňuje. Ke květnu 2025 se odhaduje, že na něm žije přibližně 29 milionů obyvatel, což výrazně ovlivňuje počet potenciálních rekrutů.

Tento odhad vychází z údajů OSN a ukrajinských zdrojů, které uvádějí, že v roce 2024 populace na vládních územích klesla na 29 milionů z předválečných 41 milionů (před rokem 2022). Pokles je způsoben odlivem uprchlíků (6,9 až osm milionů Ukrajinců je v zahraničí) a ztrátou území, kde momentálně žije zhruba 6,7 milionu obyvatel.

Demografické rozložení 29 milionů obyvatel na území kontrolovaném Ukrajinou lze odhadnout na základě předválečných údajů a změn způsobených válkou, migrací a demografickou krizí. Přesná data chybí kvůli absenci sčítání lidu od roku 2001 a pokračujícímu konfliktu, ale můžeme vycházet z odhadů a trendů.

Věkové rozložení:

0–14 let: Před válkou tvořily děti do 14 let asi 14 % populace (podle údajů z roku 2022). Válka a pokles porodnosti (klesla na jedno dítě na ženu, nejnižší v Evropě) tento podíl pravděpodobně snížily na zhruba 10–12 %, tedy asi 3–3,5 milionu.

15–64 let: Produktivní věk (15–64 let) před válkou zahrnoval asi 65 % populace, tedy kolem 27 milionů z tehdejších 41 milionů. Válka a odliv obyvatel (zejména mladých a pracovně aktivních) tento podíl snížily. Odhady z roku 2023 hovoří o poklesu produktivního věku na 11,9 milionu, ale v roce 2025, s celkovou populací 29 milionů, by tato skupina mohla tvořit asi 55–60 %, tedy 16–17,5 milionu.

65 let a více: Senioři tvořili před válkou asi 15 % populace (kolem šesti milionů). Jejich podíl pravděpodobně vzrostl kvůli odchodu mladších věkových skupin a nízké porodnosti, takže by mohli tvořit 18–20 %, tedy asi 5,2–5,8 milionu.

Pohlaví: Před válkou byl poměr mužů a žen nevyvážený (0,87 mužů na jednu ženu), což se válkou ještě zhoršilo kvůli vysoké úmrtnosti mužů (vojáci, civilisté) a migraci žen s dětmi. V roce 2022 bylo asi 19 milionů mužů a 22 milionů žen. S odhadem 29 milionů v roce 2025 a pokračujícími trendy by mohlo být přibližně 13 milionů mužů a 16 milionů žen (při poměru zhruba 0,81 mužů na jednu ženu).

Urbánní vs. venkovská populace: Před válkou žilo 70 % Ukrajinců ve městech. Podle odhadů z roku 2025 je 76,77 % populace urbánní, tedy asi 22,3 milionu lidí žije ve městech a zbylých 6,7 milionu na venkově. Tento posun je dán větší migrací z venkova do měst nebo za hranice.

Regionální rozložení: Největší koncentrace obyvatel je v oblastech, které zůstaly pod ukrajinskou kontrolou, jako je Kyjev (před válkou 2,9 milionu, nyní odhad na 2–2,5 milionu), Charkov (1–1,5 milionu) a Oděsa (0,8–1 milion). Západní oblasti jako Lvov nebo Ivano-Frankivsk také přijaly mnoho vnitřně vysídlených osob (celkem asi čtyři miliony vnitřních migrantů). Východní a jižní oblasti pod ukrajinskou kontrolou (např. části Charkovské nebo Záporožské oblasti) mají nižší hustotu kvůli bojům a odlivu obyvatel.

Mobilizační potenciál

Na základě předchozího odhadu tedy skupina 15–64 let (produktivní věk) tvoří odhadovaných 55–60 % populace, tedy 16–17,5 milionu lidí. Poměr mužů a žen je zhruba 0,81 mužů na jednu ženu, což znamená, že z celkové populace 29 milionů je asi 13 milionů mužů a 16 milionů žen.

Pokud aplikujeme tento poměr na skupinu produktivního věku:

  • Z 16–17,5 milionu lidí v produktivním věku je přibližně 45 % mužů (vzhledem k poměru 0,81 mužů na jednu ženu, což dává 0,81 / (1 + 0,81) = 0,45).
  • Odhad mužů v produktivním věku (15–64 let) na území kontrolovaném Ukrajinou je tedy 7,2–7,9 milionu. Tento počet je ovlivněn vysokou úmrtností mužů během války, odlivem obyvatel a mobilizací, takže skutečný počet může být o něco nižší.
  • Z výše zmíněných 7,2–7,9 milionu mužů v produktivním věku (15–64 let) na území kontrolovaném Ukrajinou v květnu 2025 můžeme odhadnout, kolik jich již slouží v armádě, na základě dostupných údajů o ukrajinských ozbrojených silách.
  • Ukrajinská armáda má podle údajů z roku 2024 přibližně 900 000 aktivních vojáků (Statista, 2024). Kromě toho je třeba zohlednit Národní gardu, pohraniční stráž a policii, které dohromady přidávají dalších 150 000–200 000 osob podle vyjádření ministra obrany Oleksije Reznikova z roku 2022. Celkově tedy může být v ozbrojených složkách kolem 1–1,1 milionu lidí, hovoří se ale i o vyšších číslech.
  • Vzhledem k tomu, že ženy tvoří asi 62 000 příslušnic ozbrojených sil (podle údajů z roku 2024, Wikipedia), muži představují drtivou většinu – odhadem 940 000–1 038 000 mužů. Pokud vezmeme v úvahu, že většina těchto mužů je v produktivním věku (průměrný věk frontového vojáka je 43 let, Reuters, 2024), můžeme předpokládat, že téměř všichni tito muži pocházejí z oněch 7,2–7,9 milionu. Z mužů v produktivním věku tedy v armádě slouží přibližně 940 000–1 038 000, což je zhruba 12–14 % této věkové skupiny. Tento odhad nezahrnuje rezervisty (kolem 1,2 milionu, Statista, 2024), kteří nejsou v aktivní službě, ale mohou být povoláni.

Vezměme tedy, že 6,16–6,96 milionu mužů v produktivním věku zůstává jako potenciální rekruti, kteří nejsou v aktivní službě. Jsou zde ale i další faktory:

Zdravotní stav a způsobilost: Ne všichni muži jsou fyzicky nebo psychicky způsobilí k vojenské službě. Podle odhadů z roku 2023 (Ukrajinské ministerstvo obrany) je asi 20–30 % mužů v produktivním věku nezpůsobilých kvůli zdravotním problémům, což by snížilo počet na 4,3–5,5 milionu.

Výjimky a odklady: Někteří muži mají odklad kvůli zaměstnání v kritických odvětvích (např. lékaři, inženýři, zemědělci), studiu nebo péči o rodinu (např. otcové tří a více dětí). Přesná čísla nejsou k dispozici, ale odhady z roku 2024 (Ukrajinská pravda) hovoří o tom, že až 1,5 milionu mužů může mít nějakou formu odkladu.

Mobilizační věk: Ukrajina povolává muže od 25 do 60 let (od roku 2024 sníženo z 27 let). Skupina 15–24 let (asi 15 % mužů v produktivním věku, tedy zhruba 1–1,2 milionu) tedy není aktuálně povolávána, pokud se nehlásí dobrovolně.

Rezervisté: Ukrajina má asi 1,2 milionu rezervistů, kteří již mají vojenský výcvik a mohli by být povoláni jako první. Většina z nich je součástí oněch 6,16–6,96 milionu.

Výsledek

Po zohlednění těchto faktorů tedy 1,81–2,87 milionu mužů zůstává jako potenciální rekruti, kteří by mohli být povoláni do armády. Tento odhad je však stále hrubý, protože přesná data o zdravotní způsobilosti a odkladech chybí, a situace se může měnit v závislosti na vývoji konfliktu a dalších mobilizačních opatřeních.

Rozšíření mobilizace?

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Pokud se mobilizace rozšíří i na mladší ročníky nebo dokonce na ženy, mobilizační potenciál vzroste, ale za dost vysokou cenu.

1. Rozšíření mobilizace na mladší ročníky (15–24 let):

Pokud by se mobilizace rozšířila na tuto skupinu, potenciální rekruti by se zvýšili o oněch 1–1,2 milionu mužů.

Po zohlednění zdravotní způsobilosti (20–30 % může být nezpůsobilých) a odkladů (např. studenti, otcové) by reálný přírůstek mohl být 0,7–0,9 milionu mužů připravených k odvodu.

Důsledky:

  • Demografické: Mladší ročníky jsou klíčové pro budoucí reprodukci populace. Jejich zapojení do války by zvýšilo riziko dalšího poklesu porodnosti (již nyní jedno dítě na ženu, nejnižší v Evropě). Ukrajina by mohla čelit dlouhodobé demografické krizi, protože tato generace je už teď oslabená migrací.
  • Ekonomické: Mladí muži v této věkové skupině často teprve vstupují na trh práce nebo studují. Jejich odvod by oslabil budoucí pracovní sílu a snížil potenciál pro obnovu ekonomiky po válce. Například IT sektor, kde je mnoho mladých profesionálů, by mohl utrpět další úbytek talentů.
  • Sociální: Mobilizace mladých by mohla vést k většímu odporu veřejnosti. Mnozí rodiče a studenti již nyní protestují proti odvodům (např. petice za odklad pro studenty, Ukrajinská pravda, 2024). To by mohlo zhoršit morálku a zvýšit nelegální odliv za hranice.
  • Vojenské: Mladší ročníky mohou být fyzicky zdatnější, ale méně zkušení. Jejich výcvik by zabral čas, který není k dispozici (3–6 měsíců na základní přípravu), a jejich nasazení by mohlo vést k vyšším ztrátám, protože nemají zkušenosti starších vojáků.

2. Rozšíření mobilizace na ženy:

Na území kontrolovaném Ukrajinou je asi 16 milionů žen. Skupina 15–64 let tvoří odhadem 55–60 % populace, tedy asi 8,8–9,6 milionu žen.

V armádě již slouží 62 000 žen, většinou v podpůrných rolích, i když některé jsou i v bojových pozicích (např. odstřelovačky, velitelky). Pokud zohledníme zdravotní způsobilost (20–30 % nezpůsobilých) a odklady (matky, zaměstnankyně v kritických odvětvích, studentky – odhadem 50 % může být vyňato): 8,74 milionu × 0,7 × 0,5 = 3,06 milionu; 9,54 milionu × 0,8 × 0,5 = 3,82 milionu.

Reálný přírůstek by tedy mohl být 3,06–3,82 milionu žen jako potenciálních rekrutek.

Důsledky:

  • Demografické: Ženy jsou klíčové pro péči o děti a udržení rodinných struktur, zejména v době, kdy mnoho mužů již bojuje nebo emigrovalo. Jejich odvod by mohl vést k rozpadu rodin a dalšímu poklesu porodnosti. Například čtyři miliony vnitřních migrantů (většinou ženy a děti) by mohly být ještě více destabilizovány.
  • Ekonomické: Ženy tvoří značnou část pracovní síly v odvětvích jako zdravotnictví, školství a administrativa (např. 80 % zdravotníků jsou ženy, Ukrajinská pravda, 2023). Jejich odvod by mohl způsobit kolaps těchto sektorů, což by zhoršilo humanitární situaci.
  • Sociální: Mobilizace žen by byla politicky citlivá. I když některé ženy se hlásí dobrovolně (např. 5000 žen se přihlásilo v roce 2023), povinný odvod by mohl vyvolat odpor, zejména u matek a pečovatelek. Veřejné mínění by se mohlo obrátit proti vládě, což by oslabilo národní jednotu.
  • Vojenské: Ženy mohou být efektivní v podpůrných rolích (logistika, zdravotnictví, komunikace), ale jejich nasazení do bojových pozic by vyžadovalo další výcvik a změnu infrastruktury (např. přizpůsobení ubikací, vybavení). Navíc by mohly čelit vyššímu riziku zneužití v případě zajetí (např. zprávy o násilí na zajatých ženách, Amnesty International, 2024).

Celkový nárůst potenciálu:

Aktuální odhad potenciálních rekrutů (muži 25–60 let, bez žen a mladších ročníků) je tedy 1,81–2,87 milionu.

Přidání mladších ročníků (15–24 let): +0,7–0,9 milionu.

Přidání žen: +3,06–3,82 milionu.

Celkový potenciál po rozšíření: 1,81 + 0,7 + 3,06 = 5,57 milionu (dolní hranice); 2,87 + 0,9 + 3,82 = 7,59 milionu (horní hranice).

Maximální odhad potenciálních rekrutů po rozšíření mobilizace na úroveň totální války tak činí 5,57–7,59 milionu osob.

Celkové důsledky:

  • Krátkodobé: Mobilizace by mohla posílit ukrajinskou armádu o miliony nových vojáků, což by mohlo pomoci stabilizovat frontu nebo podpořit protiútoky. Například při současné délce fronty (1200 km) by to umožnilo lepší rotaci a snížilo vyčerpání stávajících jednotek.
  • Dlouhodobé: Demografická a ekonomická krize by se prohloubila. Pokles pracovní síly by zhoršil schopnost obnovy země (např. HDP Ukrajiny kleslo o 29 % v roce 2022, Světová banka, 2023), a stárnutí populace by se zrychlilo. Sociální napětí by mohlo ohrozit stabilitu státu.
  • Mezinárodní dopad: Větší odliv uprchlíků (zejména žen a mladých mužů) by mohl zatížit sousední země, které už se nyní s uprchlíky potýkají ve velkém. Západní podpora by mohla být ovlivněna, pokud by veřejnost vnímala mobilizaci žen a mladých jako příliš tvrdé opatření.

Shrnuto a podtrženo

Rozšíření mobilizace by tak krátkodobě zvýšilo vojenský potenciál o 5,57–7,59 milionu osob, ale za cenu vážných dlouhodobých důsledků pro demografii, ekonomiku a sociální stabilitu Ukrajiny. Vláda by musela pečlivě zvážit, jaké role by noví rekruti zastávali, aby minimalizovala negativní dopady na civilní sektor a budoucí obnovu země. Není tak příliš pravděpodobné, že Ukrajina k výraznějšímu rozšíření mobilizace sáhne, spíše se zaměří na ještě stále neodvedené, kde je potenciál kolem dvou milionů. Ti, kteří doposud z těch či oněch důvodů nebyli odvedeni, se ale rozhodně nepřihlásí dobrovolně.

Pozn.: pro srovnání, Rusko má díky své populaci (146 milionů) a rezervám základní mobilizační potenciál až 20 milionů lidí, z toho pět milionů s vojenským výcvikem.

(za)

Předchozí článek
Rumunské volby: favorit Simion ovládl první kolo, získal přes 40 % hlasů
Další článek
A pak že se ničemu nedá věřit!

Související články

881 KOMENTÁŘŮ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy

Napište nám: redakce@iportal24.cz
Provozovatel: POR-TA-NEWS s.r.o, Vrážská 143, Radotín, 153 00 Praha IČ: 14442663, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl C 365695.

© Copyright - iportal24.cz / 2024