Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí, na kterou u nás ovšem stále nedosáhnou minimálně dvě třetiny zaměstnanců, vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 7,1 procenta na 48 295 korun. Reálně, po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,5 %), se pak zvýšila o 4,5 %. Nicméně tuzemská kupní síla se stále ještě nedostala ani na úroveň z roku 2019. Připomeňme si analýzu společnosti XTB, která ukázala, že mezi lety 2019 – 2024 reálná mzda u nás propadla o 10 %, nejvíce v rámci srovnávaných evropských zemí. Způsobila to zejména dlouhotrvající hyperinflace, kterou Fialův vládní kabinet prakticky neřešil.
Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, ve své dnes zveřejněné analýze v té souvislosti připomíná, že v letech 2022 a 2023 se »kupní síla zaměstnaneckých výdělků v důsledku vysoké inflace reálně drasticky propadla, celkově o osminu« (o 12,3 %).
Desetina zaměstnanců bere pod 22,6 tisíce
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil v letošním 3. kvartálu 42 901 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,2 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 22 559 Kč a naopak desetina s nejvyššími příjmy měla mzdy nad hranicí 82 064 Kč, lze vyčíst z Holého analýzy.
Nejvyšší výdělky tradičně v informačních a komunikačních činnostech
V odvětvovém členění byl podle statistiků nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období minulého roku zaznamenán v sekcích profesní, vědecké a technické činnosti (+11,4 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+9,8 %) a stavebnictví (+9,5 %). K nejnižšímu růstu došlo ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+3 %) a v těžbě a dobývání (+3,9 %).
Nejvyšší mzdové úrovně si podle Holého tradičně užívali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 87 786 Kč, a v peněžnictví a pojišťovnictví (74 699 Kč). Třetí příčka patřila výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (68 291 Kč) a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti (63 235 Kč).
Nejnižší průměrná mzda byla naopak v ubytování, stravování a pohostinství (29 625 Kč), dále u administrativních a podpůrných činností (35 212 Kč), v ostatních činnostech (36 603 Kč) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (39 057 Kč).
Nejvíc stále berou Pražáci, nejmíň zaměstnanci na Karlovarsku
Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 61 129 Kč. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 47 965 Kč a na třetím Jihomoravský (47 641 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (41 675 Kč). V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji regionem s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda 43 930 Kč.
Ivan Cinka