Ukrajinské jednotky pomalu získávají půdu pod nohama i za cenu neustálého přílivu mrtvých a zraněných. Vojáci tvrdí, že budou bojovat dál, ale morálka trpí a rychlý konec není v dohledu, napsal ukrajinský deník Kyiv Post.
Ukrajinští vojáci sdělili deníku Kyiv Post, že jejich jednotky trpí špatnou morálkou kvůli neustálým a hromadícím se ztrátám, někdy špatné podpoře a omezeným letním ofenzivním úspěchům proti tvrdému a hluboce zakopanému ruskému protivníkovi.
Vojáci z řad Ozbrojených sil Ukrajiny v jednotlivých rozhovorech uvedli, že v současné době ukrajinská armáda uplatňuje pomalou a rozvážnou taktiku vedení útočných operací. Ta ovšem u jednotlivých bojovníků vyvolává silné podezření, že budou zasaženi a případně zabiti mnohem dříve, než by mohlo dojít k průlomu na frontě.
»Situace je velmi těžká. Rusové dostali příliš mnoho času na to, aby se připravili na všeobecně ohlašovanou ukrajinskou protiofenzívu. Bylo jim jasné, že jedním ze směrů ukrajinského úderu, ne-li hlavním, bude Záporoží,« řekl jeden z bojových zdravotníků, který požádal Kyiv Post, aby nezveřejňoval jeho jméno. »A připravili se velmi dobře… Každý centimetr čtvereční je zaminovaný. Na přístupech ke svým pozicím pokládají miny a při ústupu je odpalují,« dodal.
»Nikdo neočekával, že celý terén bude zaminovaný, takže jsme naráželi na minová pole a postupovali hlemýždím tempem,« konstatoval. »Ztrácíme opravdu velmi mnoho ženistů. Vždycky jdou napřed před vojáky.« Doplnil, že v jeho jednotce jsou vojáci stále ochotni útočit, ale poměr velmi malého zisku za zabité nebo zraněné spolubojovníky pro ně je demoralizující. »Za měsíc jsme postoupili jen o kilometr a půl… Postupujeme po centimetrech, ale myslím, že to nestojí za všechny lidské zdroje a materiál, který jsme vynaložili,« řekl zdravotník.
Jeden z pěšáků bojujících poblíž Doněcku, centrálního města regionu Donbas, řekl listu Kyiv Post, že z jeho pohledu přichází úspěch jen s bolestí. Vyprávěl, jak jeho jednotka dobyla a poté ztratila řadu ruských zákopů, protože »ukrajinští bojovníci před zahájením letní ofenzivy tvrdě trénovali dobývání obranných opevnění, ale netrénovali jejich udržení proti protiútokům. Dobýt ruské opevnění znamená stát se nevyhnutelným cílem,« řekl. »Jakmile dojde k útoku, ruské dělostřelectvo na nás začne pracovat ze všech sil a buší do našich pozic zepředu dozadu,« řekl pěšák. »Každých sto metrů půdy, které získáme, znamená 4-5 pěšáků, kteří opustili naše řady – to je průměrná ztráta.«
»Dokud stojíme a držíme se, můžeme říct, že nemáme žádné ztráty, možná jsou nějaká lehká zranění. Jakmile se pohneme vpřed, dochází k velkým ztrátám. Až půl jednotky za každý získaný kilometr a není jisté, že ten kilometr později udržíme,« řekl.
Voják řekl Kyiv Post, že jeho jednotka si »osvojila« realitu pokračujících ztrát a že on a jeho kamarádi budou pokračovat v útoku. Problémem podle něj je, že to dělají proti protivníkovi, jehož letectvo je dominantní, jehož populace je čtyřikrát větší než ukrajinská a jehož dělostřelectvo má velký dostřel a zaměřuje se na všechna opevnění, která ukrajinské jednotky mohou dobýt. Vojáci na frontové linii začínají být smířeni s tím, že nakonec budou zasaženi, uvedl.
»Přemýšlím o tom takto: lidé v padajícím letadle nemají žádnou šanci, a to podle statistik, máme 30 procent mrtvých a 40 procent zraněných, takže tam je šance na přežití, a lidé v letadle nemají žádnou. Takže to není tak špatné. I v běžném životě vám mohou spadnout na hlavu cihly,« konstatoval.
(cik)