Prvním jasně vyjádřeným požadavkem USA na seznamu toho, co musí představitelé Venezuely splnit, je zřeknutí se spolupráce »s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou«.
»Trumpova administrativa sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové , že režim musí splnit požadavky Bílého domu, než bude moci těžit více ropy,« informuje televizní kanál s odvoláním na tři zdroje obeznámené s plánem americké administrativy.
Čína prohlašuje, že je stále »odhodlána« udržovat vztahy s Venezuelou a energetickou spolupráci. Peking také zdůraznil důležitost svého vztahu s Latinskou Amerikou a uvedl, že je založen na »rovnosti a vzájemném prospěchu«.
Obchodní partner č. 1:
»Čína byla jedním z politických partnerů a mezinárodních ekonomických partnerů, které venezuelský režim nejvíce kultivoval. Chávezova a Madurova myšlenka nebyla jen působit proti vlivu USA, ale konfrontovat ho,« říká Elsa Cardozová, výzkumnice na Univerzitě Simóna Bolívara.
Ana Milagros Parraová, vedoucí oddělení strategické analýzy rizik v poradenské firmě IurisCorp, s tím souhlasí. Tvrdí, že ke spolupráci mezi oběma zeměmi došlo v době, kdy Venezuela »hledala diplomatickou podporu jako protiváhu [USA]. Čína ji reprezentovala, stejně jako křeslo v Radě bezpečnosti OSN«.
V posledním desetiletí, s růstem cen komodit – zejména ropy – začala Čína hledat spolehlivé dodavatele. Stala se druhým největším exportním trhem Venezuely. V roce 2006 pocházely první úvěry z tzv. »čínského fondu«. Jednalo se o investice do stavebnictví, bydlení nebo energetických projektů, jejichž celková výše není známa, ale někteří ekonomové a další odborníci ve Venezuele odhadují celkovou částku kolem 67 miliard amerických dolarů.
»Čínská diplomacie v Latinské Americe se promítá do investic. Na začátku letošního roku činila tato částka v celém regionu 140 miliard amerických dolarů. Většina z nich ve Venezuele,« vysvětluje Rafael Álvarez Loscher, právník a zakládající partner společnosti IurisCorp.
Čína v roce 2019 nahradila USA v pozici hlavního obchodního partnera Venezuely. Čína je hlavním věřitelem Venezuely a v roce 2010 poskytla členovi OPEC přibližně 67 miliard dolarů. Venezuela splácí dluh dodávkami ropy, jejíž zásoby patří k největším na světě.
Maduro si během let u moci pěstoval vazby s Čínou a zajistil své zemi podporu ve formě půjček, hotovosti a investic v hodnotě desítek miliard dolarů. V roce 2023 se čínský prezident Si Ťin-pching se setkal se svým venezuelským protějškem , během kterého se oba lídři dohodli na zlepšení vztahů mezi zeměmi.
Si Ťin-pching uvedl, že Čína povýšila své vztahy s Venezuelou na »strategické partnerství za každého počasí«, což je označení vyhrazené jen pro několik vybraných diplomatických partnerů. Zdůraznil také, že obě země jsou partnery se sdíleným rozvojem a že jsou »dobrými přáteli se vzájemnou důvěrou«. Venezuela aktivně podporuje čínskou iniciativu Pás a stezka, jejímž cílem je posílit globální obchodní infrastrukturu, uvedla čínská státní média s odkazem na nadcházející konferenci v Číně příští měsíc. Čína uvádí, že podepsala dohody o spolupráci v rámci iniciativy Pás a stezka s více než 150 zeměmi a více než 30 mezinárodními organizacemi. Maduro připojil, že Venezuela je také ochotna úzce komunikovat a spolupracovat s Čínou v rámci multilaterálních rámců, jako je mechanismus BRICS a Organizace spojených národů. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning označil vztahy s Venezuelou za »pevné jako skála« a obě země označil za »komplexní strategické partnery«.
Mezi hlavní dohody patří podpora Číny při výstavbě venezuelských zvláštních ekonomických zón (SEZ), úsilí o snižování chudoby a posílení národní elektrické sítě jihoamerického státu, která je značně zatížena kvůli dlouhodobému nedostatku investic.
V této souvislosti je třeba uvést, že spojenecké národy OSN rovněž podepsaly dohodu mezi farmaceutickou společností China Meheco a venezuelským systémem veřejného zdravotnictví o transferu technologií a znalostí pro údržbu zdravotnického vybavení, výstavbu a rekonstrukci nemocničních zařízení a dodávky léků a materiálů do karibské země. Jedním z aspektů nové čínsko-venezuelské aliance, který se dostal do titulků mezinárodních médií, byla dohoda o výzkumu vesmíru, která »dopraví prvního venezuelského muže nebo ženu na Měsíc na palubě čínské kosmické lodi,« uvedl prezident Maduro.
Čína je i nadále odhodlána podporovat své energetické partnerství s Venezuelou a zdůraznila, že spolupráce mezi oběma zeměmi je chráněna mezinárodním právem, uvedlo v pondělí ministerstvo zahraničí v Pekingu.
Po víkendovém zátahu, při kterém byl Maduro zajat a odvezen do Spojených států, byl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian dotázán, zda země, největší odběratel venezuelské ropy, bude v dovozu pokračovat.
Neodpověděl přímo, ale řekl: »Bez ohledu na to, jak se politická situace ve Venezuele vyvine, Čína je i nadále odhodlána prohlubovat praktickou spolupráci v různých odvětvích a zároveň má pevně zajištěnou právní ochranu svých investic a zájmů.«
Hlavní podepsané nástroje spolupráce
Konkrétně se jedná o tyto dokumenty podepsané mezi Čínou a Venezuelou tuto středu v Pekingu:
1. Memorandum o porozumění pro spolupráci v oblasti hospodářského rozvoje, které stanoví organizaci školicích seminářů zaměřených na sdílení čínských politik, technologií a zkušeností v oblasti makroekonomie, průmyslového rozvoje, výstavby infrastruktury, zeleného a udržitelného rozvoje a digitální ekonomiky.
2. Memorandum o porozumění o spolupráci v digitální ekonomice, zaměřené na posílení propojení digitální transformace a rozvojových politik, spolupráci při budování digitální infrastruktury a zlepšení začleňování digitální ekonomiky.
3. Memorandum o porozumění s Čínskou agenturou pro mezinárodní rozvojovou spolupráci. Jeho cílem je výměna zkušeností v oblasti rozvoje lidských zdrojů v oblastech souvisejících se vzděláváním, zdravotnictvím, ekonomikou a obchodem, veřejnou správou, životním prostředím, zemědělstvím a malými a středními podniky.
4. Memorandum o porozumění mezi Geologickou službou Číny a Národním institutem pro geologii a hornictví Venezuely o rozvoji projektů v oblasti geologické spolupráce, které přispějí k posílení Národního geologického plánu a zároveň přispějí ke kvantifikaci a certifikaci zásob nerostných surovin v zemi.
5. Memorandum o porozumění s čínskou společností Meheco o posílení Národního systému veřejného zdraví, které zahrnuje technologický transfer v oblasti správy a údržby zdravotnického vybavení; výstavbu, rekonstrukci a adaptaci nemocničních zařízení; komplexní dodávky zdravotnického materiálu, léků, činidel a vybavení.
6. Memorandum o porozumění s čínskou společností Meheco pro výstavbu domů a výrobu léčiv.
7. Rámcová dohoda o spolupráci v oblasti rozvoje těžby mezi Ministerstvem lidové moci pro ekologický rozvoj těžby a společností Fullgain Industrial & Trading, která stanoví společné kroky pro konsolidaci pořízení těžebního zařízení, transferu technologií, průzkumu, těžby a výstavby efektivní platformy pro obchodování s nerostnými surovinami.
8. Rámcová dohoda o spolupráci při modernizaci národní elektrické soustavy.
9. Memorandum o porozumění mezi CANTV a společností Huawei.
10. Memorandum o porozumění mezi společnostmi Movilnet a Huawei, které zahájí jednání o definování strategického plánu rozvoje telekomunikací a informačních a komunikačních technologií ve Venezuele do roku 2030.
Čína je největším odběratelem energetických produktů a Venezuela je zemí s největšími zásobami ropy na světě. Existuje přirozený vztah, který nedává smysl přerušovat. Pokud dojde k politické transformaci, Čína má zájem na udržení čistě finančního vztahu a na straně opozice není důvod odmítat čínské financování
Ioannis Sideropulos