Konzulární služby, jejichž součástí je vyřizování žádostí o víza a cestovní doklady, se dlouhodobě nedaří převést do funkční a efektivní digitální podoby. Systémy ministerstev zahraničních věcí a vnitra jsou nedostatečně propojené, vyžadují manuální přepisování dat i využívání kurýrů. Nasazování nových systémů je v nedohlednu. Vývoj nové informační podpory za 732 milionů korun dosud nezačal. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Kontroloři se zaměřili na informační podporu vízových a dalších konzulárních služeb v letech 2016 až 2025.
»V případě informačního systému zajišťujícího vízové služby museli úředníci stejná data opakovaně ručně přepisovat, tisknout elektronické dokumenty a posílat spisy se žádostmi ze zahraničí komerční kurýrní službou,« uvedli k výsledkům kontroly. Typickým příkladem je podle nich vyřizování žádosti o dlouhodobé vízum, kdy zaměstnanec kopíruje papírové dokumenty a hned do několika různých systémů, které spolu nekomunikují, musí zadávat stejná data. Přitom na podporu a rozvoj stávající informační podpory vízových a konzulárních služeb ministerstvo zahraničních věcí zaplatilo více než 67 milionů korun.
Nedostatky mělo odstranit celkem pět nových informačních systémů – dva pro oblast víz, dva pro oblast pasů a jeden pro další konzulární agendy. V době kontroly nabralo budování všech pěti systémů zpoždění a s jejich spuštěním v dohledné době nelze ani počítat, uvedl NKÚ.
Důvodů, proč se nepodařilo tyto systémy dosud spustit, je podle úřadu celá řada, od nedodržování vlastních termínů přes neujasnění požadavků až po pozdě připravenou legislativu. Právě nepřipravenost legislativy lze podle NKÚ vidět u plánovaného Integrovaného cizineckého informačního systému. »Ministerstvo vnitra již v roce 2012 identifikovalo potřebu úpravy cizineckého zákona. Příslušný návrh změny tohoto zákona předložilo ale až o 11 let později. Ministerstvo tak přišlo pozdě s klíčovou změnou zákona a ohrozilo tím samotnou realizaci projektu,« uvedl NKÚ v závěrečné zprávě.
Ani ministerstvo zahraničí podle kontrolorů nezvládlo přechod na nový informační systém pro cestovní doklady, za který zaplatilo téměř 127 milionů korun. »V době, kdy měl být kompletně spuštěný, jej nasadilo jen na 12 zastupitelských úřadech z celkových 86. MZV proto prodloužilo provoz původního systému, kvůli čemuž muselo uzavřít novou smlouvu s dodavatelem,« uvedl NKÚ. Celkové roční náklady na podporu tohoto systému po jejím uzavření vzrostly z původních 1,2 milionu korun na více než 15 milionů korun ročně. NKÚ to vyhodnotil jako důsledek závislosti na jednom dodavateli.
Kombinací násobně dražší nové smlouvy s provozováním dvou systémů současně vzrostly náklady na informační podporu cestovních dokladů 22krát na téměř 26 milionů korun ročně. Agenda se přitom věcně ani rozsahem nezměnila, konstatoval NKÚ.
Popsaný stav informační podpory konzulárních služeb je tak podle něj v přímém rozporu s tím, co si stát v rámci digitalizace sám definoval.
(jad)