Dánsko, Grónsko a USA – napětí pokračuje, dohoda v nedohlednu

Napětí kolem budoucnosti Grónska pokračuje i po jednání zástupců Dánska, Grónska a Spojených států ve Washingtonu. Podle dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena se strany ani po schůzce v Bílém domě neshodly v základních otázkách týkajících se statusu strategicky významného arktického ostrova. Rasmussen to uvedl na tiskové konferenci s tím, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se má poprvé sejít v následujících týdnech.

Jednání se podle stanice BBC zúčastnili Rasmussen, grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, americký ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident USA J. D. Vance. Schůzka trvala přibližně 50 minut a odehrála se za zavřenými dveřmi. Dánsko a Grónsko o setkání požádaly poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa opakovaně hovořila o ambici získat kontrolu nad Grónskem.

Schůzka se původně měla uskutečnit na americkém ministerstvu zahraničí, nakonec však byla přesunuta do Bílého domu poté, co o účast požádal viceprezident Vance. Rasmussen a Motzfeldtová následně vystoupili na dánském velvyslanectví ve Washingtonu, kde potvrdili přetrvávající rozpory mezi zúčastněnými stranami.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně prohlašuje, že Spojené státy Grónsko »nutně potřebují« pro zajištění své národní bezpečnosti. Nevyloučil přitom ani použití vojenské síly, což vyvolalo ostré reakce mezi spojenci v NATO, jehož členem je i Dánsko. Rubio se později snažil prezidentova slova zmírnit a uvedl, že USA by měly zájem ostrov od Dánska koupit a v současnosti neplánují vojenský zásah.

Dánští i grónští představitelé však možnost převodu území důrazně odmítají. Zdůrazňují, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat výhradně jeho obyvatelé. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v úterý uvedl, že pokud by si Grónsko muselo vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, zvolí Dánsko. Na toto vyjádření Trump reagoval slovy, že Nielsen může očekávat problémy.

Prezident USA dnes své postoje znovu zopakoval a varoval, že pokud Spojené státy Grónsko nezískají, mohou se o vliv v oblasti pokusit Rusko a Čína. Grónská vláda mezitím oznámila, že Dánsko společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí ostrova. Jednotky v oblasti absolvují výcvik zaměřený na posílení obranyschopnosti a akceschopnosti aliančních sil v Arktidě.

Stanice NBC News s odvoláním na tři nejmenované zdroje uvedla, že Rubio má v nadcházejících týdnech připravit návrh na koupi Grónska. Podle odhadů vědců a bývalých amerických činitelů by takový krok mohl Spojené státy stát až 700 miliard dolarů, tedy přibližně 14,5 bilionu korun.

Grónsko bylo do 50. let 20. století dánskou kolonií, v roce 1979 získalo částečnou autonomii a vlastní parlament. Dánsko si nadále ponechává kontrolu nad zahraniční politikou, obranou a měnovou oblastí. Od roku 2009 má Grónsko právo vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Do sporu se nyní zapojila i Evropská unie. Předsedové politických frakcí Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi a členské státy, aby poskytly »konkrétní a hmatatelnou podporu« Grónsku a Dánsku. Požadavky Spojených států označili za porušení mezinárodního práva a suverenity členského státu NATO. »Bezpečnost Arktidy je pro Evropskou unii strategickou prioritou a jsme pevně odhodláni ji chránit,« uvedli ve společném prohlášení.

Trump mezitím na své sociální síti Truth Social znovu vyzval k anexi Grónska a spojil ji s budováním systému protiraketové obrany Golden Dome. »NATO, řekněte Dánsku, ať odsud (z Grónska) okamžitě zmizí! Dvě psí spřežení nestačí! Jen USA to zvládnou!!!« napsal americký prezident.

Navzdory tvrdé rétorice má však Trumpův plán v USA jen omezenou podporu. Podle průzkumu agentury Ipsos, na který se odvolává Reuters, myšlenku převzetí Grónska podporuje pouze 17 procent Američanů. Dánská premiérka Mette Frederiksenová i grónský premiér Nielsen dnes znovu jednoznačně odmítli možnost, že by ostrov připadl Spojeným státům. »Vybrali jsme si Grónsko, které známe dnes, jež je součástí Dánského království,« uvedl Nielsen. Na pozadí těchto událostí se objevily informace, že dánské ministerstvo obrany vyslalo na ostrov předsunutý oddíl vojáků a techniky.

(is, pk)

Související články

- Advertisement -

Poslední zprávy