Včelaři uvádějí, že ztráty se mohou vyšplhat až ke 300 tisícům včelích rodin. Vrací se tedy opět nepříznivý trend z let 2020 a 2019, kdy byly úhyny včelstev srovnatelné. Situaci může vylepšit příznivé počasí a delší pylová sezóna. Zákazníci se nemusejí obávat nedostatku medu v obchodech ani výrazného zdražení. Dlouhodobě domácí produkce poptávku zákazníků nepokryje a zpracovatelé medu jej dovážejí ze zahraničí.
Počet včel se celosvětově snižuje, ani letošní zimu nezvládla včelstva nejlépe. »Včelaři odhadují až poloviční úhyny českých včelích rodin, což je při počtu 10 tisíc včel v jednom úlu celkově tři miliardy mrtvých včelích dělnic,« uvádí medový someliér Milan Špaček ze společnosti Medokomerc, která je největším zpracovatelem medu v České republice.
Duben je prvním měsícem roku, v němž včelstvo po zimě nabývá na síle. Lze tak dělat první závěry, jak zimu zvládlo. »Letos se vrátil nepříznivý trend z let 2019 a 2020, kdy uhynula až polovina, respektive třetina včelstev. Krátká a teplá zima znamenala vyšší aktivitu parazitů a roztočů, kterou se nepodařilo tak výrazně regulovat léčebnými postupy jako v předchozím roce 2021. V loňském roce bylo méně slunečního záření, vyšší intenzita začala místo dubna až na začátku června. Méně slunce znamená, že včely hůře odolávají virům. Situaci ale může letos zachránit dobré počasí, které by mohlo nepříznivou situaci zvrátit a postarat se i za této situace o kvalitní snůšku českého medu,« vysvětluje Špaček.
Loni včelstva zvládla zimu nebývale dobře, tu letošní ale podle odhadů nepřežila až polovina českých včelstev. Opakuje se tak situace z let 2019 a 2020. »Tehdy na jaře byl úhyn včelstev okolo šedesáti procent, loni pak byl úhyn okolo třiceti až pětatřiceti procent podle lokality. Včelám svědčí krátká zima a dostatek vody v krajině,« dodává Milan Špaček. Velký podíl na tehdejším úhynu měl virus přenášený včelím roztočem.
Zmizí včely, zmizí život
Aktuální data Českého statistického úřadu ukazují, že počet kmenových včelstev v ČR dlouhodobě roste. Česká produkce medu ovšem posledních pět let klesala, mírně se zvýšila až loni. Hlavním důvodem byly nemoci a problémy spojené s pandemií covid-19, částečný vliv však má také řepka olejka. Z této nejvíce medonosné rostliny v ČR totiž medu pomalu ubývá. »V posledních letech má významný vliv na množství řepkového nektaru volba hybridů řepky, v jehož případě zemědělci nehledí na nektarodárnost, ale na výnos. Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tak tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci,« popisuje Špaček.
Pokud by včelstev v budoucnu výrazně ubylo, nabízí se možnost mechanického opylování. To už například předloni otestovali v Izraeli, kde se ke korunám kvetoucích stromů namísto včel dostal traktor a z malých trysek vypouštěl v přesně odměřených dávkách pylová zrna. Jde však spíš o výjimku než o udržitelný postup. »Mechanické opylování není budoucností. Včely jsou totiž nenahraditelné. Jako jediné produkují med a jsou významnými opylovači, bez kterých by příroda nemohla existovat,« uzavírá Špaček. Česká zemědělská univerzita v Praze uvádí, že včely opylují přibližně 80 % rostlin závislých na opylování, což vede k větší kvalitě i kvantitě plodů.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.