V přeneseném smyslu slova – když si někdo medí, tak si libuje. Jinak řečeno – je mu dobře, je v pohodě. Na jedné z rodinných sešlostí jsme probrali jarní choroby, něco málo vaření s jarními bylinkami a také přípravu kachny na medu. Hostitelka přinesla ze spíže dvě sklenice medu s tím, že se jí med zkazil. »A to jsem ho koupila od včelaře,« dodala se zjevným zklamáním v hlase. Podle ní je zkrystalizovaný med k ničemu, ani do čaje se nehodí. Další rozpravu netřeba zveřejňovat, neboť jejím obsahem je dnešní článek.
V podstatě se med dá rozdělit do dvou základních skupin – květový, který obvykle krystalizuje mnohem rychleji, než med lesní. Krystalizací med nic neztrácí na kvalitě, pokud je dobře a správně uložen, tedy na tmavém a suchém místě, při teplotě ne vyšší než 25 °C a ne nižší než 15 °C. Z čehož logicky plyne, že med do chladničky nepatří.
Medu vadí nejen běžné denní světlo, ale především přímé sluneční paprsky. Med je hydroskopický a snadno přijímá cizí pachy, proto by měl být uložen v uzavřených sklenicích.
Krystalizace medu je jeho přirozenou vlastností. Krystalizovaný med uvedete do tekutého stavu velmi jednoduše. A to pozvolným (opravdu pomalým) zahříváním ve sklenici ponořené ve vodní lázni. Teplota lázně by neměla být vyšší než 45 °C; jakmile se přiblíží 50 °C, či tuto hranici překročí, výrazně se mění kvalita medu k horšímu! Třeba při zahřívání med míchat, aby se teplo dostalo i do středu sklenice.
Mimochodem – »trik« s teplotou je užitečný využívat i při ochucování čaje medem. Nikdy med nedávejte do horkého čaje.
A ještě jedno varování. Nikdy, ale opravdu nikdy zkrystalizovaný med nerozpouštějte v mikrovlnné troubě. Získáte tak jen drahý tekutý cukr. Čímž je řečeno vše – med se sice rozpustí, ale nebude to už med.
A teď nabízíme skvělý medový trik k vaření či dušení masa. Hovězí maso v guláši nebo v rajské omáčce nechce změknout? Už naše babičky věděly, že přidáním lžičky medu maso krásně změkne. Navíc guláš i rajská omáčka (a jí podobné) dostanou báječnou, jen lehce nasládlou chuť.
Snad nebude od věci, když připomeneme, že nejlepším dárkem pro starší lidi není láhev alkoholu či bonboniéra, ale sklenice medu. Je dobré seniory přesvědčit, aby si každý den dali lžičku medu. Zůstanou vám »věčně« mladí. Co více si můžeme přát? Ach ano, málem bychom zapomněli – med obsahuje i hořčík, což nejen starší lidé ocení, pokud mají tu a tam svalové křeče. A navíc – pokud trpíte nespavostí, dvě lžičky medu před ulehnutím přinesou klid a hezké sny.
A jdeme na pravé »medové« recepty…
Medové topinky
Medové topinky, netradičně s česnekem, připravte s plátků chleba osmažených na pánvi, poté je z obou stran potřete česnekem a z jedné strany medem. Nesolte! Stejnou lahůdku si připravíte z nasucho v toasteru opečených plátcích chleba. Potřete je z obou stran česnekem, z jedné strany slabě máslem a přidejte med. Jen ten, kdo to zkusil, ví, jaká je to lahůdka.
Kachna na medu
Očištěnou kachnu dejte do pekáče, osolte, podlijte malým množstvím vody, přidejte lžíci sádla, a zvolna ji pečte v troubě. V průběhu pečení ji často potřete sojovou omáčkou (dvě lžíce) smíchanou s medem (tři lžíce), dvěma deci bílého vína, lžící oleje. Do výpeku přidejte několik tenkých plátků čerstvého zázvoru. Podávejte s rýží.
Medové koleno
Medové uzené vepřové koleno vás bude svojí chutí šokovat. Pokud máte k ruce dobrého řezníka, který vám nabídne kvalitní koleno. Ale snad ho seženete. Koleno vařte asi 30 minut v tlakovém hrnci společně se zrnky černého pepře (pět až sedm jich stačí) poté ho vyndejte, nechte mírně vychladnout (aby se dalo vzít do ruky). Kůži ze všech stran nařežte do hloubky na kostičky 10 x 10 mm, do zářezů vetřete směs lžíce grilovacího koření (bez soli) a jemně nastrouhaného či prolisovaného (tři stroužky stačí)česneku. Do vymazaného pekáčku dejte zprvu na plátky nakrájenou cibuli (čtyři větší cibule), na ně položte koleno, podlijte vývarem a pečte. Podlévejte vývarem, a čas od času koleno otočte. Zhruba po 30 minutách zatřete maso medem (asi dvě lžíce)smíchaným s pivem (100 ml) a pečte dozlatova za občasného přelití výpekem. Vykostěte, podávejte s vařeným bramborem, nebo s rýží a s čerstvou či lehce podušenou zeleninou.
Kapr na medu
Maso a zas maso… Očištěného kapra nakrájejte na porce a pokapejte je citronem, porce proložte bobkovým listem (na každou dejte jeden list). Nechejte v chladu odpočinout asi hodinu. Připravte omáčku ze dvou hrnků rajčatové šťávy, šťávy z půlky citrónu, dvou lžiček sojové omáčky, třetiny listru bílého vína, tří lžic medu, několika lžic (čtyři budou stačit) vody,, přidejte sůl a pepř, nezapomeňte na olej (čtyři až pět lžic). Na této směsi porce kapra zprudka osmažte. Maso vyndejte, omáčku krátce povařte. Poté jí kapra přelijte a porce posypte řeřichou. S rýží? Jak jinak!
Vepřová žebírka s medem
Těžko vynechat lahůdku, kterou v předražené podobě najdete v leckteré restauraci. Doma ji pořídíte levněji, zvláště máte-li po ruce spolehlivého řezníka. Asi 1500 g vepřových žebírek dejte do pekáče, osolte, asi do poloviny zalijte vodou, zakryjte (třeba alobalem), a duste v troubě zhruba hodinu až je maso měkké. Mezi tím si připravte »omajdu« k potírání. Tři lžíce medu smíchejte se třemi lžícemi rajského protlaku, lžičkou strouhaného zázvoru, dvěma lžícemi sójové omáčky, jednou jemně pokrájenou menší cibulí, třemi prolisovanými stroužky česneku, dvěma lžícemi čerstvé citrónové šťávy. Povařte a přidejte lžičku kukuřičného škrobu. »Táhněte« tuto směs asi pět minut na malém ohni. Z pekáče slijte zbytek vody, potřete maso omáčkou z jedné strany, pečte asi čtyři minuty, pak maso otočte a potřete je zbytkem omáčky, pečte z druhé strany. Podávejte s brambory nebo s chlebem.
Jiří Janouškovec
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay