HomeAnalýzy
Domácí

Analýza: Ukrajina v NATO? Dnes už jen vlhký sen válečných štváčů…

Od iportaL24.cz
KOLÁŽ - iportaL24.cz/Jindřiška Brucknerová

Ukrajina v NATO? Tato teze rezonuje mainstreamovými médii již několik let. Je to ale reálné? Tento týden uplynulo 75 let od založení Severoatlantické aliance a toto výročí bylo připomínáno mnoha akcemi. Zajímavé ale je, že právě téma Ukrajina bylo poněkud upozaděno a nadšení z jejího přijetí, zdá se, ochabuje.

Aliance se již rozhodla zrušit akční plán na členství Ukrajiny v bloku a slíbila, že pozve Kyjev ke vstupu do aliance, »až budou splněny podmínky«. Uspořádala pouze zasedání Rady Ukrajina-NATO, čímž povýšila status partnerských vztahů (dříve takový orgán existoval pouze pro udržování dialogu s Ruskem).

Nejoptimističtěji se vyjádřil italský list La Repubblica, když nastínil, že zástupci NATO diskutují o možnosti, že by Kyjev postoupil území Rusku výměnou za bezpečnostní záruky a vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Podle publikace takový scénář během oficiálních diskusí nezaznívá, ale neformálně se o něm hovoří a stává se stále reálnějším, zejména před prezidentskými volbami v USA.

Karta v rukou Trumpa?

Odborníci jej považují za nejpřijatelnější variantu ukončení konfliktu na Ukrajině, napsal deník. Zatím se o ní na politické úrovni neuvažovalo, ale v souvislosti s možnou porážkou amerického prezidenta Joea Bidena v letošních listopadových prezidentských volbách se bere stále vážněji.

Americké vládní kruhy v něm prý vidí konkrétní »mírotvornou« kartu v rukou bývalého prezidenta Donalda Trumpa v případě jeho vítězství, uvedl list. Podle něj bude Rusku nabídnuto, aby si vzalo Krym a všechna území ovládnutá území z posledních dvou let, a poté opravilo hranice a přijalo do NATO vše, co z Ukrajiny zbude. Tato varianta, upozornil list, je podobná tomu, co se stalo po druhé světové válce s Německem, tedy jeho rozdělení na Východní, kontrolované SSSR, a Západní Německo.

Zároveň se podle listu faktor listopadových voleb stává jakousi »brzdou« globálního rozhodování. La Repubblica upozornila, že vyhlídky na jednání s Bidenovou administrativou ve zbývajících měsících lze pro Moskvu jen stěží označit za atraktivní; za této situace, jakož i s ohledem na ofenzivní akce Ruska v konfliktní zóně, by bylo výhodnější vyčkat na výsledky amerických voleb.

Již v únoru přitom ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je připraveno spolupracovat s jakýmkoli americkým prezidentem, kterého Američané zvolí, ale Biden je pro něj výhodnější, protože »je zkušenější, předvídatelnější; je to politik ze staré školy«. Trump zároveň tato slova označil za kompliment sobě samému a vysvětlil, že za slabé Bidenovy administrativy by Rusko »dostalo Ukrajinu«.

Rusko získává stále pevnější půdu pod nohama

Deník New York Times uvedl, že Vedoucí představitelé NATO nepozvou Ukrajinu na červencovém summitu do aliance navzdory postupu ruských vojsk a možnosti velkých územních ztrát Kyjeva. »NATO nemá chuť přijímat nového člena, který by ji kvůli alianční smlouvě o kolektivní bezpečnosti zatáhl do největší pozemní války v Evropě od roku 1945,« napsal s odvoláním na své zdroje list.

Místo toho se očekává, že Kyjevu bude nabídnut plán postupu. Podle deníku se Německo a Spojené státy staví proti vstupu Ukrajiny do NATO. Deník upozornil, že Rusko získává stále pevnější půdu pod nohama a Ukrajině zřejmě hrozí ztráty. »Situace na místě může vypadat mnohem hůře než dnes a pak se stane skutečnou otázkou: ‚Jak zajistíme, aby Rusko nezvítězilo?‘« citoval list bývalého velvyslance USA při NATO Iva Daaldera. Podle něj »to může změnit celou povahu debaty«.

Ukrajina požádala o urychlený vstup do NATO v září 2022 a na summitu aliance ve Vilniusu v červenci 2023 byla ujištěna, že bude přijata, pokud splní nezbytné podmínky.

Blinken lhal, když Ukrajině sliboval členství

Podle Sumantra Maitra, redaktora časopisu The American Conservative, si administrativa Spojených států a orgány spojenců v NATO velmi dobře uvědomují, že Ukrajina do aliance nikdy nevstoupí. »Americký ministr zahraničí Anthony Blinken zopakoval, že Ukrajina jednoho dne vstoupí do NATO. Je to nesmyslné, téměř teologické gesto – téměř pohanský chvalozpěv. Blinken ví, že jeho slib není pravdivý. Evropští spojenci vědí, že není pravdivý. Většina Američanů se o Ukrajinu buď nezajímá, nebo je aktivně proti dalšímu angažmá v Evropě,« řekl Maitra.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Považuje pak za »hluboce cynické mávat před Ukrajinou mrkví v podobě vstupu do NATO, zejména když jí NATO od bukurešťského summitu v roce 2008 vstup do aliance neumožnilo a neumožní ani v budoucnu«. »Argumentem je, že členové NATO přijmou Ukrajinu až poté, co vyřeší svůj stávající bezpečnostní problém, tj. vstoupí do obranné aliance v době, kdy už obrana nebude nutná. To zní každému rozumnému člověku absurdně. Znamená to, že bezpečnostní problém nebude v tomto životě vyřešen a zůstane zamrzlým konfliktem,« domnívá se novinář. Podle jeho názoru se kvůli Ukrajině »žádná kavalerie NATO zpoza kopců neobjeví«.

Ukrajina chce, aby pro ni NATO vyhradilo místo

Ukrajina se ale dále oné pomyslné »mrkvičky« chytá. Poslanec Nejvyšší rady Jehor Černěv, který je zároveň vedoucím stálé delegace Ukrajiny v Parlamentním shromáždění NATO, vyzval západní partnery, aby Kyjevu vyhradili místo v alianci až do konce bojů. »Uvědomujeme si, že členy NATO se můžeme stát až po skončení nepřátelských akcí, ale vyhradit nám toto 33. křeslo by naši partneři v zásadě mohli,« řekl v rozhovoru pro ukrajinský list Espresso. Černěv se domnívá, že pokud NATO na příštím summitu ve Washingtonu neučiní další krok směrem k členství Ukrajiny, ukáže aliance svou slabost.

Poslanec měl také smíšený pocit z iniciativy generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga vytvořit fond vojenské pomoci Ukrajině ve výši 100 miliard dolarů. Podle jeho názoru jde sice o pozitivní signál, že se aliance snaží vytvořit mechanismus udržitelné finanční podpory Kyjeva, který nebude záviset na změnách vlád v členských státech aliance, zároveň ale označil částku uvedenou v iniciativě za »nepříliš velkou«.

Musk: Ukrajina v NATO se rovná jaderné apokalypse

Proti vstupu Ukrajiny se ale ozývá stále více lidí. Například americký podnikatel Elon Musk se domnívá, že vstup Ukrajiny do NATO může vést k jaderné apokalypse. »Takto doslova začíná film o jaderné apokalypse,« napsal na své stránce X pod příspěvek s videozáznamem projevu amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a ukrajinského ministra zahraničí Dmitrije Kuleby, během kterého nejvyšší americký diplomat řekl, že Ukrajina »se stane členem NATO«.

Musk svůj komentář opatřil odkazem na ukázku z celovečerního filmu Den poté z roku 1983, která obsahuje záběry fiktivní jaderné války mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.

Zničená Evropa

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Podle vůdce politické strany Debout la France (Vstaň, Francie) a poslance francouzského Národního shromáždění Nicolase Dupont-Aignana pak vstup Ukrajiny do NATO prodlouží konflikt s Ruskem a zničí evropskou ekonomiku. »Udělení členství Ukrajině v NATO znamená prodloužení konfliktu o půl století a zničení evropského kontinentu,« řekl rozhlasové stanici France Info. »Povede to také k ekonomické závislosti na USA,« dodal politik.

»Utrácíme veřejné peníze za zbraně vyrobené v USA,« pokračoval Dupont-Aignan. »Ve skutečnosti nejde o pomoc Ukrajině, ale o podporu amerického zbrojního průmyslu,« zdůraznil.

Francouzský politik poukázal na to, že Rusko a Ukrajina vedly na jaře 2022 v Istanbulu rozhovory, »které byly zastaveny pod tlakem USA a Velké Británie«. Vyjádřil také přesvědčení, že Francie se musí vrátit ke gaullistické pozici. »Myslím, že nastal čas pro mír, jinak Evropu zničí hospodářské a sociální problémy,« uzavřel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 26. února uvedl, že přibližně 20 západních zemí, které se účastnily nedávného pařížského jednání o další pomoci Kyjevu, diskutovalo o možnosti vyslat na Ukrajinu vojáky. Podle Macrona nebylo v této otázce dosaženo shody, ale takovou možnost nelze v budoucnu vyloučit. Většina zemí, které se jednání zúčastnily, však později uvedla, že vyslání vojáků na Ukrajinu neplánuje.

Nahradí Ukrajinu evropská armáda?

Diskutuje se také o samostatné unijní armádě, pokud NATO přestane »plnit svou funkci«. Generální tajemník NATO Jens Stoltenber v rozhovoru pro deník Bild ale tuto myšlenku odmítl. »Máme NATO a NATO je základním kamenem evropské bezpečnosti. NATO chrání všechny evropské spojence již 75 let. Nevěřím v samotnou Severní Ameriku ani v samotnou Evropu, věřím v ně společně,« odpověděl Stoltenberg na otázku ohledně myšlenky spojené evropské armády. »EU má NATO. Evropští spojenci mají NATO. NATO je organizace, která zaručuje bezpečnost evropských spojenců NATO,« řekl a zdůraznil, že není třeba, aby EU měla vlastní armádu.

Myšlenka společné evropské armády existuje již nejméně deset let. Do popředí se dostala v době prezidentství Donalda Trumpa, který dal najevo, že jeho země již není ochotna poskytovat Evropě »obranný deštník« v rámci NATO. V listopadu šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell oznámil, že EU bude mít do roku 2025 plně funkční síly rychlé reakce o síle 5000 mužů.

Agentura Bloomberg 2. dubna s odvoláním na své zdroje uvedla, že Stoltenberg navrhne na červencovém summitu aliance v USA vytvoření fondu ve výši 100 miliard dolarů, z něhož by se během pěti let platily dodávky zbraní na Ukrajinu (právě na to reagoval se smíšenými pocity ukrajinský poslanec Černěv), a také převedení koordinace všech vojenských dodávek Kyjevu z USA pod kontrolu NATO. Podle agentury by tyto návrhy měly být kompenzací Ukrajině za to, že NATO odmítlo tuto zemi do aliance pozvat. List Financial Times zase upozornil, že by to USA umožnilo snížit pomoc Ukrajině z 60 miliard dolarů na 16 miliard.

Obě média s odvoláním na své zdroje rovněž poznamenala, že institucionalizace vojenské pomoci Ukrajině, tj. její přeměna z dobrovolné na povinnou, by měla snížit riziko, že v případě zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezení amerického financování budou ostatní země NATO následovat příkladu Spojených států.

A když Ukrajina nevydrží? V záloze je Moldavsko…

Pokud přitom dojdou Ukrajině zdroje, existuje údajně záložní řešení. Země NATO považují za strategický odrazový můstek v případě, že Rusko zvítězí v konfliktu na Ukrajině, Moldavsko, uvedl v článku pro Asia Times bývalý pracovník Pentagonu, vedoucí pracovník washingtonského Centra pro bezpečnostní politiku a Yorktownského institutu Stephen Bryen.

Podle jeho názoru by Moldavsko mohlo být »nástupním prostorem a odrazovým můstkem pro strategii zaměřenou na ukrajinské jižní město Oděsu a možná i Krym«. Bryen se domnívá, že »to, co se zdá, že se v Evropě připravuje, je jakýsi plán B – v podstatě to, co dělat, pokud se ukrajinská armáda zhroutí«.

FOTO – pixabay

Moldavsko má neutrální status, ale od roku 1994 spolupracuje s NATO v rámci individuálního plánu partnerství. Podle průzkumů veřejného mínění je většina moldavského obyvatelstva proti vstupu do aliance a pro zachování statusu trvalé neutrality zakotveného v ústavě. Moldavská prezidentka Maia Sanduová však vyzývá ke sblížení s NATO a k prolomení »stereotypů smýšlení« o alianci, které jsou podle ní »výsledkem ruské manipulace a dezinformací«. Od doby, kdy se Sanduová a její vládnoucí Strana akce a solidarity dostaly k moci, probíhají v Moldavsku častá vojenská cvičení za účasti britské, německé, rumunské a americké armády, zvýšily se vojenské výdaje a začaly se nakupovat zbraně…

NATO jako hlavní nástroj proti SSSR a nyní i Rusku…

  • Doktrína »zadržování SSSR«, kterou vyhlásil americký prezident Harry Truman v březnu 1947, byla jedním z předpokladů pro založení NATO. V roce 1948 podepsaly Belgie, Spojené království, Lucembursko, Nizozemsko a Francie Bruselskou smlouvu o kolektivní obraně. Současně Spojené státy a Kanada vedly rozhovory o vytvoření aliance.

  • NATO bylo založeno Severoatlantickou smlouvou, kterou 4. dubna 1949 ve Washingtonu podepsali ministři zahraničních věcí 12 zemí (Belgie, Kanady, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska, Spojeného království a Spojených států) »na podporu stability a blahobytu v severoatlantické oblasti«.

  • Smlouva vstoupila v platnost 24. srpna 1949 (dnem uložení ratifikací všech signatářských států). Dokument se skládá ze 14 článků. Článek 5 je základním kamenem Severoatlantické smlouvy, podle něj se ozbrojený útok proti jednomu nebo více signatářským státům považuje za »útok proti všem«.

  • Článek 10 stanoví, že »smluvní strany mohou na základě jednomyslné dohody vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen podporovat zásady této smlouvy a přispívat k bezpečnosti severoatlantického prostoru, aby k této smlouvě přistoupil«.

  • První noví členové, Řecko a Turecko, vstoupili do Severoatlantické aliance 18. února 1952. Západní Německo se stalo členem NATO 6. května 1955. Španělsko vstoupilo do NATO 30. května 1982.

  • V roce 1994 NATO přijalo program Partnerství pro mír (PfP), jehož cílem bylo rozvíjet komplexní interakci mezi aliancí a státy, které nejsou členy NATO.

  • Madridský summit NATO v červenci 1997 vyzval Maďarsko, Polsko a Českou republiku, aby se připojily k alianci. Následně byly k přistoupení k NATO vyzvány další země bývalého socialistického bloku.

  • Od konce 90. let 20. století vstoupilo do NATO 14 zemí: Maďarsko, Polsko a Česká republika v roce 1999, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko v roce 2004, Albánie a Chorvatsko v roce 2009, Černá Hora v roce 2017 a Severní Makedonie v roce 2020, čímž počet členských států NATO dosáhl 30. V roce 2023 se k alianci připojilo Finsko a v roce 2024 Švédsko. NATO tak sdružuje 32 zemí.

  • V letech 1974-1980 se Řecko vojenské organizace NATO neúčastnilo (kvůli napjatým vztahům s dalším členem bloku, Tureckem). Také Francie zůstala v letech 1966-2009 mimo vojenskou organizaci NATO (což odráželo její neochotu podřídit se politickým směrnicím Washingtonu).

  • V březnu 1952 byla zavedena funkce generálního tajemníka – hlavního výkonného činitele aliance. Prvním šéfem NATO byl britský Hastings Lionel Ismay (do roku 1957). Je dobře známý pro svou vizi cílů bloku, kterou formuloval následovně: »Udržet Sovětský svaz venku, Američany uvnitř a Němce dole.« Od roku 2014 tuto funkci zastává Jens Stoltenberg z Norska.

  • Kombinované ozbrojené síly NATO zahrnují kontingenty ozbrojených sil poskytované zeměmi bloku, podle aliančních standardů by členské země měly na své vojenské výdaje vyčlenit alespoň 2 % HDP, některé však tento požadavek neplní.

  • Podle Stoltenberga došlo v roce 2023 k rekordnímu nárůstu výdajů na obranu evropských členů NATO a Kanady v tomto desetiletí, a to o 11 %.

  • Od 90. let 20. století NATO provádí vojenské operace mimo oblast své působnosti.

  • Síly NATO se poprvé zúčastnily bojových operací v letech 1992-1995 v Bosně a Hercegovině, kde v době rozpadu Jugoslávie zuřila mezietnická válka.

  • V roce 1999 byla pod záminkou zabránění genocidě albánského obyvatelstva Kosova vedena proti Jugoslávii operace Allied Force. Od téhož zde roku působí kosovské síly NATO (KFOR).

  • Po 11. září 2001 se námořní síly NATO zapojily do operací ve Středozemním moři s cílem zabránit pašování zbraní.

  • V letech 2003-2014 vedla aliance Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF) v Afghánistánu.

  • V letech 2009-2016 se síly bloku účastnily protipirátské operace Ocean Shield u Afrického rohu.

  • V roce 2011 vedly síly NATO v Libyi operaci Unified Protector.

  • V prosinci 2020 představil Jens Stoltenberg program s názvem NATO 2030: Sjednoceni pro novou éru, v němž jsou pojmenovány hlavní hrozby pro alianci: Rusko, terorismus, kybernetické útoky, technologie, vzestup Číny a změna klimatu. V říjnu 2021 aliance schválila globální plán obrany proti krizím a konfliktům. Ten definuje postup NATO v případě rozsáhlého vojenského konfliktu s Ruskem a zahrnuje možnost bojových operací od Baltského moře po černomořskou oblast.

  • V lednu 2022 aliance odmítla návrhy Ruska na uzavření bezpečnostní smlouvy.

  • V posledních letech země asijsko-pacifického regionu aktivně rozšiřují spolupráci s NATO. V roce 2022 se summitu aliance poprvé zúčastnily Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland.

  • V červenci 2023 na summitu ve Vilniusu představitelé NATO označili Rusko za »nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu« a schválili první obranný plán od konce studené války pro případ konfliktu s Ruskem, který počítá s nasazením až 300 000 vojáků ve vysoké pohotovosti pod velením aliance.

Ukrajina – obětovaný pěšák

Ať už válka vypukla podle ruského narativu rozpínavostí NATO a snahy udržet si hegemonii a získat tamní zdroje, nebo podle amerického narativu hovořícím o imperiálních sklonech Ruska a snaze o kolektivní bezpečnost, podstatné je, že válka to je. A s možnými fatálními důsledky. V ohrožení je kvůli ní minimálně celá Evropa, spíše ale celý svět. Jestli byl záměr skutečně dostat Ukrajinu do NATO nebo se jednalo vysloveně o provokaci, je asi v současné době jedno, protože je jasné, že Ukrajina nyní do něj možnost vstoupit nemá a její občané se stali pouze obětovanými pěšáky, kteří pod vějičkou aliančních příslibů ochotněji zbytečně umírají. A představitelé mnoha evropských států to nadále podporují a je jim jedno, že příští obětovaní pěšáci mohou být i občané jejich zemí.

Čím dál tím víc západních představitelů přitom už dnes konstatuje, že Rusko na bojišti porazit nelze – to Rusko, které bylo v devadesátkách ochotno po přechodu na kapitalismus vstoupit do NATO, protože už předpokládalo, že pro něj není nepřítel. Prezident Clinton ale tehdy řekl, že čas ještě nenastal. A nyní už nenastane.

Tomáš Cinka

Předchozí článek
Zemědělci na sněmu Agrární komory v Brně tleskali vestoje kritice vlády
Další článek
Malé oryxy uvidíte pouze v Zoo Hodonín

Související články

324 KOMENTÁŘŮ

  3. affordable medications from Canada [url=http://doctornorthrx.com/#]safe reliable canadian pharmacy[/url] affordable medications from Canada

  5. affordable medications from Canada [url=https://doctornorthrx.com/#]safe Canadian pharmacies for Americans[/url] verified Canada drugstores

  12. verified Indian drugstores [url=https://drindiameds.com/#]doctor recommended Indian pharmacy[/url] affordable Indian medications online

  18. legitimate pharmacy shipping to USA [url=https://doctornorthrx.xyz/#]legitimate pharmacy shipping to USA[/url] safe Canadian pharmacies for Americans

  23. doctor recommended Indian pharmacy [url=https://drindiameds.xyz/#]no prescription pharmacy India[/url] affordable Indian medications online

  49. Mex Meds Review [url=https://mexmedsreview.com/#]discount meds from Mexico online[/url] cheap branded meds without prescription

  52. Rabatterte generiske medisiner [url=https://rabattapotek.com/#]Nettapotek med rask frakt[/url] Billige medisiner uten resept Norge

  56. Pharma Classement [url=http://pharmaclassement.com/#]meilleures pharmacies en ligne françaises[/url] médicaments génériques en ligne pas cher

  61. PharmaClassement [url=https://pharmaclassement.shop/#]pharmacie en ligne[/url] médicaments génériques en ligne pas cher

  64. médicaments sans ordonnance en ligne [url=https://pharmaclassement.shop/#]médicaments génériques en ligne pas cher[/url] médicaments génériques en ligne pas cher

  70. miglior farmacia online con sconti [url=https://sceglifarmacia.com/#]classifica farmacie online[/url] miglior farmacia online con sconti

  91. buy medicine online legally Ireland [url=https://irishpharmafinder.shop/#]affordable medication Ireland[/url] best Irish pharmacy websites

  96. verified online chemists in Australia [url=http://aussiemedshubau.com/#]best Australian pharmacies[/url] verified pharmacy coupon sites Australia

  98. trusted online pharmacy Ireland [url=https://irishpharmafinder.shop/#]best Irish pharmacy websites[/url] online pharmacy ireland

  107. compare online pharmacy prices [url=https://safemedsguide.shop/#]top rated online pharmacies[/url] top rated online pharmacies

  176. trattamento ED online Italia [url=https://mediuomo.shop/#]farmaci per potenza maschile[/url] comprare Sildenafil senza ricetta

  179. erektionspiller på nätet [url=https://mannensapotek.shop/#]Sildenafil-tabletter pris[/url] Sildenafil-tabletter pris

  187. köpa Viagra online Sverige [url=http://mannensapotek.com/#]Viagra utan läkarbesök[/url] köp receptfria potensmedel online

  192. ConfiaFarmacia [url=https://confiafarmacia.com/#]Viagra genérico online España[/url] comprar Sildenafilo sin receta

  206. veilige online medicijnen Nederland [url=http://herengezondheid.com/#]Viagra online kopen Nederland[/url] ED-medicatie zonder voorschrift

  213. pastillas de potencia masculinas [url=https://confiafarmacia.shop/#]Viagra genérico online España[/url] ConfiaFarmacia

  231. Viagra sans ordonnance avis [url=https://santehommefrance.com/#]Viagra femme sans ordonnance 24h[/url] Prix du Viagra en pharmacie en France

  238. Cialis générique pas cher [url=https://intimisante.com/#]cialis sans ordonnance[/url] achat discret de Cialis 20mg

  263. tadalafilo sin receta [url=http://tadalafiloexpress.com/#]Cialis genérico económico[/url] farmacia online fiable en España

  278. tadalafil tablets without prescription [url=https://tadalifepharmacy.com/#]generic Cialis online pharmacy[/url] tadalafil tablets without prescription

  324. Z DEZINFORMAČNÍHO webu:
    Ukrajinští vojáci mají zakázané dávat do zastaváren přístroje pro noční vidění a drony .

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy

Napište nám: redakce@iportal24.cz
Provozovatel: POR-TA-NEWS s.r.o, Vrážská 143, Radotín, 153 00 Praha IČ: 14442663, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl C 365695.

© Copyright - iportal24.cz / 2024