Navzdory vysazení několika set tisíc kusů rybího plůdku a ročních i dvouletých ryb stále nepřipomíná Bečva řeku, kterou byla před ekologickou katastrofou v roce 2020. Život se do řeky podle odborníků vrací pomalu, v zasaženém úseku zcela vymizela generace víceletých ryb a odhadem ještě dalších osm let potrvá, než se navrátí do původního stavu.
Informoval o tom šéf rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Zatímco rybáři se snaží život v řece obnovit, viník ani po dvou letech od ekologické havárie nebyl potrestán – spis k případu od června leží u olomouckého krajského soudu.
První úhyn ryb ve velkém rozsahu zaregistrovali rybáři v neděli 20. září 2020 v poledne v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku. Právě u zdejšího mostu na úseku 250 metrů vytáhli už ten den půl tuny uhynulých ryb. »Mám z toho neustále traumatizující pocit. Mám stoprocentně potvrzeno, že v tomto minimálně šestnáctikilometrovém úseku je v současné době jenom ryba, kterou jsme tady vysadili. Tedy roček nebo dvouletá ryba. Je tady milion kusů rybího potěru, milion drobných rybek, ale než se ta řeka znovu obnoví, bude to trvat ještě dlouho,« uvedl Pernický.
Jeho slova potvrzují i výsledky nedávného Mistrovství ČR v přívlači (rybolovná technika určená pro lov dravých ryb) na Bečvě, které bylo přitom přesunuto až do Přerova, kam už otrávená voda doputovala naředěná. Při soutěži 37 rybářů před dvěma týdny za sobotu a neděli chytilo 3108 ryb – vesměs šlo o tlouště či okouny o velikosti deseti až 25 centimetrů, větší ryby jen ojediněle. »Průměr za dva dny závodu na jednoho rybáře bylo 84 bodovaných ryb. Před pěti lety jsme pořádali obdobný závod v Hustopečích nad Bečvou, kde za 1,5 hodiny na jednom sedmdesátimetrovém úseku chytil jeden rybář 122 bodovaných ryb,« podotkl k tomu Pernický.
Do obnovy života se pustili rybáři už v roce 2020, kdy vysadili v Bečvě desítky tisíc kusů ostroretek, parem či jelce jesena, loni díky jejich péči Bečva v zasaženém úseku ožila v přepočtu na kilogramy o další tunu ryb – převážně o ostroretky, jelce, parmy, štiky, podoustve či mníka. Jde však převážně o váčkové plůdky či jednoleté ryby o velikosti sedmi až osmi centimetrů. »V daleko menším množství se nám podařilo zarybnit Bečvu dvouletou parmou, která měla 17 až 18 centimetrů,« doplnil Pernický.
Po ekologické katastrofě čistili hustopečští rybáři dvanáctikilometrový úsek Bečvy ve svém rajónu od uhynulých ryb ještě následující čtyři dny. Havárie nakonec zasáhla až 40 kilometrů toku, do kafilérie bylo tehdy odvezeno 40 tun ryb, což je v přepočtu odhadem možná až na 80 000 kusů ryb. Jejich počet je však podstatně vyšší – řada ryb se už nedala z vody vytáhnout a byla ponechána svému osudu.
Frustrovaní jsou rybáři i z toho, že se z katastrofy podle nich politici nepoučili, marně totiž stále volají po změně legislativy, ať už jde o vodní zákon, zákon o integrovaném záchranném systému či pravidla krizového řízení a zvýšení postihů při jejich porušení – a také po precizním zmapování kanalizační sítě a všech výustí nejen do Bečvy, ale do všech řek v ČR. To vše by mohlo podle nich obdobné katastrofě v budoucnu zabránit.
(čtk)