Čína začala svůj hospodářský zázrak přerodu rozvojové země na zemi dnes už rozvinutou v několika zprůmyslněných rychle se rozvíjejících oblastech jako Delta Perlové řeky v jihočínské provincii Guangdong.
Ovšem i dnes, kdy se rychle zprůmyslňují i odlehlé oblasti jako Xingjiang a zemědělství se transformuje na zprůmyslněnou agro-výrobu, si oblasti jako Perlová řeka drží svůj vývojový náskok a přeměňují se na stejné uzly technologického rozvoje, jakým bývalo např. Silicon Valley za časů silikonové revoluce.
A příběh Delty Perlové řeky, která začínala jako taková ta »asijská robotárna«, jak nám je líčili, kde levná pracovní síla dře do úmoru, aby vyprodukovala jen trochu přidané hodnoty, a která se během posledních 10 let transformovala na jednoho z předních tahounů technologického rozvoje světa, ilustruje, jak se dá dělat skutečný Velký skok v hospodářském rozvoji a rozhýbávat nová technologická revoluce.
Proto na obrázku výše vidíme výrobnu čínského giganta domácích spotřebičů Midea Group v městě Foshan v Guandong, kde veškerou výrobu v té »robotárně« dnes dělají roboti a dva kvalifikovaní a úměrně tomu placení technici nad tím dohlíží přes digitální obrazovku. Midea Group přetvořila během několika let své výrobny z klasických továren, kde se výroba rodila z dělnické dřiny a potu, na digitální automatizované výrobny, jaké v Deltě Perlové řeky vyrůstají jak houby po dešti.
Viceprezident této společnosti to shrnuje: »Midea začala se svou digitální transformací roku 2011. Do konce roku 2021 nám výnosy vyrostly o 156 % a čistý zisk narostl o 333 %.«
Není to ale výjimka. V čínské Mekce domácích spotřebičů městě Foshan už digitální transformaci s přechodem na inteligentní výrobu prodělalo 33 % významných průmyslových podniků. Do roku 2026 jich má být podle rozbíhajících se plánů už 80 %. Kromě těch velkých na digitální transformaci ale už začínají přecházet i malé a střední podniky. Foshan zřídil i finanční fond na pomoc přechodu malých a středních podniků na digitální transformaci, aby nezaostávaly za těmi velkými.
Průkopnický podnik digitalizace ve Foshanu Guandong KEDA Hydraulic Technology Co., Ltd. hledá cesty digitální transformace od roku 2005. Všechny jeho výroby jsou už plně pokryty 5G komunikací svých strojů. Spotřeba energie na vyrobenou jednotku díky digitalizaci poklesla o 40 % a hodnota výroby na hlavu vyskočila o více než 60 %.
V provincii Guangzhou je i městečko Shiling, přezdívané kožená metropole Číny, kde 8 800 podničků vyrábí ročně přes 700 milionů tašek a kufrů i jiné kožedělné produkty, a i to se digitalizuje. Ředitel podniku Longzhuo Leather Co., Ltd., který přešel na robotizaci, Huang Haifeng si teď libuje, že rentabilita vzrostla za pouhý půl rok o 10 %. »Investice do digitální transformace obnášela 800 000 yuanů a pomohla uspořit 800 000 yuanů ročně. Tak proč digitální transformaci nezkusit?«
Guangdong už pomohl s digitální transformací asi 22 500 významných podniků, provincie však plánuje, že do roku 2025 už to má být 50 000 podniků. Guandong však není už jen výrobna, ač předělaná z »robotárny« na robotizovanou výrobu. Buduje kapacity vědeckého výzkumu a technologického vývoje, k čemuž láká i talenty. Vznikl tu tedy první čínský pulsní neutronový zdroj pracující už deset let v městě Dongguan. Díky němu zde probíhají průlomové výzkumy struktur materiálů, ale i biologie, nových energií aj.
Provincie Guangdong, jako takový maják vysoce kvalitního rozvoje, jaký si Čína vytkla za cíl, si je dobře vědoma, že jedinou průchodnou cestou k takovému rozvoji je mít vlastní vysoce výkonné kapacity vědeckého a technického vývoje.
Čínské Silikon Valley
K výzkumným pracovištím, která tuto vizi skoku vpřed Delty Perlové řeky naplňují, patří např. národní centra super-počítačů v Guangzhou a v Shenzenu, podzemní observatoř zachycování neutril Jiangmen, urychlovač těžkých iontů do vysoce intenzivních paprsků v Huizhou.
Za posledních pět let se výdaje na základní výzkum v Guangdongu zdvojnásobily. Více než třetina rozpočtů na vědu a technologie podle 14. Pětiletky (2021-2025) půjde v provincii do základního výzkumu.
Guangdon spolu s Hongkongem a Maccaem tvořící tzv. Oblast Velkého zálivu si vypracoval úplné průmyslové řetězce. Vytvořila se zde otevřená a inovativní atmosféra, takže láká kapitál z celého světa, stejně jako talenty. Poněkud to připomíná Silicon Valley za časů, kdy v 80. letech táhlo silikonovou revoluci.
Je to tedy tak trochu místo dnešních dnů, kde se začínají naplňovat sci-fi. A tak to u Perlové řeky místy i vypadá. Můžete si tam třeba do mobilu pořídit aplikaci PonyPilot+, kterou si budete přivolávat robotické taxíky bez řidiče provozované společností Pony.ai.
Robotické autonomní taxi, se kterým se komunikuje přes aplikaci
Viceprezident společnosti Pony.ai Mo Luyi se k této situaci vyjadřuje: »S neustálým nárůstem výzkumu a vývoje a s nasazování autonomních vozidel v posledních letech v Číně, není už Čína žádným následovníkem, nýbrž jde o globálního vůdce ve věcech jako politika tržní otevřenosti, technologického rozvoje a přijímání technických novinek uživateli.«
Pony.ai není zdaleka jedinou firmou v Deltě Perlové řeky, která je světovým vůdcem ve svém oboru. Např. Huawei se stala jedničkou v komunikačních sítích a v inteligentních terminálech, BYD v elektrických vozidlech, DJI v komerčních dronech, Tencent v mobilním internetu a BGI v některých odvětvích bio-technologií, kdy významně přispívají ke globálnímu technologickému rozvoji naší doby.
Delta Perlové řeky – provincie Guangdong – minulých šest let za sebou měla nejvíce podniků vyhodnocených jako technologicky špičkové, kdy jich loni bylo přes šedesát tisíc. Tato provincie si vytkla ambiciózní cíl vyvinout nový rozvojový vzor, který vytvoří prostředí, ve kterém se vědeckotechnický a ekonomický rozvoj společnosti dostane na novou úroveň.
A našlápnuto k tomuto epochálnímu cíli tu mají dobře. Mnoho mezinárodně konkurenceschopných podniků, jejichž jména mají zvuk po celém světě, tu už vyrostlo. Řada z nich je až tak »nepatřičně« konkurenceschopná, až to dohání v USA některé k zuřivosti a pokouší se jejich vývoj, v němž je předbíhají, dusit, jako Huawei.
Tato provincie je zářnou ukázkou toho »vysoce kvalitního rozvoje«, o jaký Čína usiluje, i toho, že ho dosahovat umí. Je dost možné, že Delta Perlové řeky vstoupí do historie, jako jakási »Florencie« našich dnů, kde se zrodila renesance. A nějakou další »renesanci« by naše civilizace určitě zase potřebovala.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze