Středa: den volby. Sněmovna bude hlasovat o novém předsedovi a místopředsedech

Rušný den čeká ve středu nové zákonodárce. Ti se znovu sejdou na pokračování ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Hlavními body jednání bude volba předsedy a místopředsedů. O funkci v čele dolní parlamentní komory usilují dva kandidáti – lídr hnutí SPD Tomio Okamura a někdejší místopředseda Sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL.

Okamuru do čela Sněmovny navrhuje většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů, která má v dolní komoře 108 hlasů. Tento návrh ale vzbuzuje kritiku ze strany budoucí opozice. Podle předsedy ODS a končícího premiéra Petra Fialy by jeho zvolení bylo »ostudou pro Českou republiku«. Hnutí STAN vyzvalo poslance ANO, aby Okamuru nepodpořili a v případě neúspěchu Bartoška navrhli jiného kandidáta.

Než se poslanci pustí do volby šéfa Sněmovny, ustaví nejprve mandátový a imunitní výbor, který bude mít 16 členů. Ten zvolí svého předsedu, o jehož potvrzení následně rozhodne plénum. Funkci předsedkyně by podle očekávání měla znovu zastávat Helena Válková (ANO). Na plénu zároveň složí poslanecký slib tři noví zákonodárci z hnutí ANO – Jana Demjanová, Jiří Penc a Vlastimil Hebr, kteří nahradí rezignující kolegy Richarda Brabce, Petra Kubise a Romana Zarzyckého.

Volba předsedy Sněmovny bude probíhat tajně, což je rozdíl od Senátu. Pravidla jsou jasná: pokud by v prvním kole nebyl nikdo zvolen, uskuteční se druhé kolo. Kdyby ani to nepřineslo výsledek, volba by skončila a musela by být vypsána nová s novými kandidáty. Očekává se nicméně, že poslanci předsedu zvolí už nyní. Okamura je jasným favoritem a jeho volba bude zároveň testem pevnosti nové koalice.

Po volbě předsedy budou zákonodárci rozhodovat o počtu místopředsedů. Zatímco v minulém volebním období jich bylo šest, nová většina navrhuje snížení na čtyři. Dvě místa by měla připadnout koalici ANO, SPD a Motoristů, zbývající dvě opozici – konkrétně ODS a STAN. O funkce se budou ucházet Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé), Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Hnutí STAN plánuje nominovat svého předsedu Víta Rakušana, který však zatím kvůli členství v končící vládě nemůže být zvolen. Jedno místopředsednické křeslo tak pravděpodobně zůstane dočasně neobsazené. Nikde ovšem není psáno ani to, že například budoucí vládní poslanci, navzdory dohodám, podpoří v tajné volbě opoziční kandidáty.

Závěr ustavující schůze bude patřit schvalování zřízení a počtu sněmovních výborů a určení termínu druhé schůze, která by se měla konat pravděpodobně v úterý 11. listopadu. Poté první povolební jednání skončí a vláda Petra Fialy podá demisi.

Složení dvousetčlenné Sněmovny určily volby konané 3. a 4. října. Ty vyhrálo hnutí ANO se svým historicky nejvyšším ziskem 34,51 procenta hlasů. Druhá byla koalice SPOLU, tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, s 23,36 procenta hlasů před třetím hnutím STAN. Piráti se Zelenými obdrželi 8,97 procenta, SPD s Trikolorou, Svobodnými a PRO 7,78 procenta a Motoristé sobě 6,77 procenta hlasů. Do Sněmovny se naopak překvapivě nedostalo hnutí STAČILO!.

(pk)