Evropané za sebou každoročně nechají zhruba 26 milionů tun plastů. Z Evropské unie unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu. Situaci by mohla zlepšit směrnice EU zakazující výrobu a prodej jednorázových plastových výrobků. Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, který na směrnici navazuje, dnes hladce schválil Senát.
Normu, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní dostane k posouzení prezident.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.
Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.
Norma posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Do roka by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.
Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.
Z EU unikne do moří ročně až 500 tisíc tun plastového odpadu
Evropský parlament text směrnice odsouhlasil v březnu 2019, v platnost vstoupila loni v červenci a od té doby začala běžet roční lhůta, ve které prodejci mohou vyprodat zásoby těchto produktů a během které členské země také měly směrnici zavést do své legislativy.
Do termínu to podle průzkumu Rethink Plastic stihlo 21 států. Některé země, jako například Island, Švédsko, Francie, Estonsko nebo Řecko k směrnici připojily i další opatření nad rámec evropské legislativy. Francie například zakázala balení zeleniny a ovoce do igelitu. Jako první zákaz zavedla ještě před vstupem v platnost nařízení z EU Itálie. V Evropě se první zemí zakazující výrobky z plastů na jednorázové použití stala v roce 2018 Albánie.
Důvodem nařízení je, že Evropané za sebou každoročně nechají podle serveru Euractiv zhruba 26 milionů tun plastu, k recyklaci se však shromáždí méně než 30 procent tohoto odpadu. Jedním z největších problémů souvisejících s plastovými odpady je narůstající znečištění moří a oceánů – z EU unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu.
Zákazy některých plastových výrobků platí i v jiných částech světa. Řada zemí omezuje hlavně igelitové tašky, ale i další výrobky. Mezi ně patří Austrálie, Indie, Nigérie, v dalších zemích o tom rozhodují místní samosprávy.
(jad)