Průmyslová výroba v červenci podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu stoupla meziročně o 3,1 procenta, avšak a meziměsíčně se snížila o 1,1 %. Průmysl tak po propadech z doby, kdy vládl Fialův pravicový kabinet, dál mírně roste. Produkce stavebnictví se v červenci zvýšila meziročně o 1,8 % a proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,4 %. Bilance zahraničního obchodu skončila v červenci se schodkem 8,5 miliardy korun, který byl meziročně o pět miliard vyšší.
Nejvíce k růstu průmyslu přispěly podle Radka Matějky, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ, výroba motorových vozidel a výroba elektřiny. Produkce podle statistiků meziročně vzrostla i ve výrobě elektrických zařízení, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Mírný pokles naopak zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků a výroba chemických látek a přípravků. Pokračoval také pokles v těžbě a dobývání, zejména uhlí.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách ve sledovaných odvětvích v červenci meziročně vzrostla o 7,2 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 15,7 %, tuzemské zakázky ale klesly o 6,6 %.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu byl podle statistiků v červenci meziročně o jedno procento nižší.
Útlum inženýrského stavitelství pokračuje
Produkce v pozemním stavitelství, které zahrnuje především stavby budov, se v červenci podle ČSÚ zvětšila meziročně o 4,9 %, zatímco inženýrské stavitelství, do něhož patří stavby infrastruktury, zejména dopravní, zaznamenalo pokles o 3,4 %.
Stavebních povolení bylo v červenci vydáno 5622, meziročně o čtyři procenta více. »Podlahová plocha nových budov povolených v červenci meziročně klesla o 16,9 % v důsledku kategorie nebytových budov, kde byly loni povoleny rozsáhlé výrobní a skladovací areály,« zdůvodnil Matějka pokles podlahové plochy vysokou srovnávací základnou.
Zahájena byla výstavba 2935 bytů, meziročně o 11,7 % více.Dokončeno bylo 3328 bytů, což znamenalo meziroční nárůst o 46,1 %.
Export dál zaostává za dovozy
Bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v červenci s deficitem 8,5 mld. Kč, který byl meziročně o pět miliard větší.
Celkové saldo zahraničního podle statistiků příznivě ovlivnilo zejména zlepšení bilance v obchodu s kovodělnými výrobky (o 4 mld. Kč), dále vyšší přebytek v obchodu s elektřinou (o 2,4 mld. Kč) a v obchodu s motorovými vozidly (o 1,7 mld. Kč).
Nepříznivý vliv mělo naopak hlavně prohloubení deficitu v obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 6,7 mld. Kč), s ropou a zemním plynem (o 3,7 mld. Kč) a zhoršení bilance v obchodu s elektrickými zařízeními (o 2,8 mld. Kč).
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy evropské sedmadvacítky se v červenci zvětšil meziročně o 13,4 mld. Kč a deficit v obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 18,2 mld. Kč.
Vývoz se v červenci podle statistiků zvýšil meziročně o 3,9 % na 390,2 mld. Kč, přičemž dovoz vzrostl o 5,2 % na 398,7 mld. Kč.
»Červenec byl již čtvrtý rok po sobě prvním měsícem, kdy se obchodní bilance dostala do záporných čísel. K letošnímu červencovému deficitu přispěla zejména meziročně vyšší hodnota dovozu počítačů, elektronických a optických přístrojů a také elektrických zařízení,« uvedla Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
Od počátku letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 94 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 32,3 mld. Kč. Vývoz se zvýšil o 2,8 % a dovoz vzrostl o 4,1 %.
(ici)