Vládu čeká mimořádně náročné období. Do konce srpna představí návrh státního rozpočtu na příští rok, jehož schodek má být vyšší než letošních plánovaných 310 miliard korun. Do hry se zároveň hlásí zaměstnavatelé a odbory, kteří chtějí o podobě státní pokladny jednat na tripartitě. Kabinet mezitím řeší také výrazné zvýšení minimální mzdy a schválil změny penzijního spoření, které se dotknou milionů lidí.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce nejprve návrh rozpočtu projednat s členy vlády. Definitivní čísla, včetně plánovaného schodku, chce zveřejnit až při formálním předložení materiálu kabinetu. Už dříve ale připustila, že deficit bude vyšší než letos, zároveň by však neměl překročit 400 miliard korun.
O konečné podobě rozpočtu se navíc zřejmě ještě povede tvrdá debata. Vláda musí návrh schválit a odeslat Poslanecké sněmovně do konce září, Schillerová ale nevyloučila, že se jednotlivé kapitoly budou během jednání kabinetu ještě měnit. Zároveň bude muset počítat i s rezervou na budoucí financování České televize a Českého rozhlasu, pokud se podaří prosadit plánované zrušení koncesionářských poplatků.
Do přípravy rozpočtu se chtějí výrazněji zapojit také zaměstnavatelé a odbory. Kritizují, že plánované červencové jednání tripartity bylo na poslední chvíli zrušeno bez náhradního termínu. Podnikatelé chtějí otevřít otázku strategických investic, obrany či povinných výdajů státu, odbory zase upozorňují například na souvislost rozpočtu s chystanými změnami penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slíbil, že tripartita se uskuteční během září.
Právě minimální mzda byla jedním z hlavních témat mimořádného jednání sociálních partnerů. Podle návrhu by měla od roku 2027 vzrůst ze současných 22 400 na 24 900 korun. O rok později by se podle nynějších odhadů mohla dostat přibližně na 26 900 korun. Růst by měl pokračovat i v dalších letech, přičemž do roku 2029 má minimální mzda dosáhnout 47 procent průměrného výdělku.
Odborům se však tempo růstu nelíbí. Argumentují tím, že česká minimální mzda stále patří k nejnižším v Evropské unii. Představitelé zaměstnanců by si dokázali představit, že by do roku 2029 dosáhla rovnou poloviny průměrné mzdy.
Další výrazná změna se týká penzijního spoření. Vláda schválila návrh, který má zvýšit motivaci zejména mladších lidí k uzavírání smluv. Zároveň počítá se snížením poplatků penzijním společnostem a především s postupným koncem transformovaných fondů, v nichž má stále peníze přibližně 1,7 milionu klientů.
»Největší zlepšení 3. penzijního spoření od jeho vzniku v roce 1994 je o krok blíže. Vláda se jednomyslně vyslovila pro všechny navrhované změny – snížení poplatků, strategii životního cyklu, spoření od kolébky a ukončení nevýnosných transformovaných fondů v roce 2036. Pevně věřím, že co nejširší podporu koalice i opozice bude mít Lepší penzijko i ve Sněmovně a Senátu,« uvedla Schillerová na webu ministerstva financí.
Transformované fondy by měly skončit do roku 2036. Jejich hlavním problémem je podle ministerstva financí příliš konzervativní investování, které vyplývá z povinnosti každoročně vykázat kladné zhodnocení. Klienti, kteří v těchto fondech zůstanou, mají být následně automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
»Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu. Vedle toho jsme v připomínkovém řízení diskutovali se zástupci zaměstnavatelů variantu povinné nabídky penzijka všem novým zaměstnancům, tzv. enrollment. Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme. Nevylučuji, že bych podpořila případný pozměňovací návrh v tomto směru za předpokladu, že by šlo o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů,« doplnila ministryně financí.
Celkem má dnes penzijní spoření sjednáno asi 3,9 milionu lidí a penzijní společnosti spravují majetek v objemu kolem 660 miliard korun.
Vláda se zabývala také problematikou nelegálního prodeje kratomu a kratomových extraktů a nelegálních produktů z nízkopotentního konopí. Ministr vnitra členy a členky kabinetu seznámil s výsledky operace KORUND, kterou od května do konce června provedla Policie ČR ve spolupráci s Celní správou ČR, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, Českou obchodní inspekcí a krajskými hygienickými stanicemi. Cílem operace bylo omezit nelegální nabídku rizikových výrobků a prověřit schopnosti orgánů veřejné moci reagovat na dynamicky se měnící trh nových psychoaktivních látek. Výsledky prokázaly vysokou míru porušování právních předpisů a podařilo se zajistit velké množství nelegálně prodávaných produktů.
»Výsledky realizovaných kontrol jsou skutečně děsivé, kam jsme se až dostali v návykových látkách. Bohužel, naše legislativa nám nedává takové kompetence, abychom mohli proti těm, kteří porušují nebo obcházejí zákony, postupovat radikálně. Proto zákony musíme změnit a ministři zdravotnictví a vnitra musí do 14. září předložit novely zákonů, abychom ty prodejny, které zákony obcházejí a prodávají látky, po kterých děti i dospělí končí v nemocnicích, mohli zavřít,« uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Současný stav označil jako důsledek liberální protidrogové politiky předchozí vlády.
Vláda tak během několika týdnů otevírá hned několik citlivých témat, která se přímo dotýkají peněženek občanů – od státního rozpočtu přes výši minimální mzdy až po to, jak si Češi spoří na stáří. Podzimní politická sezona tak bude mít o důležité finanční bitvy postaráno.
(pk)
FOTO – vlada.gov.cz