Poslanecká sněmovna se příští týden znovu vrhne do ostrého politického střetu. Na programu bude sporná novela rozpočtových zákonů, kterou vetoval prezident Petr Pavel a vládní koalice je odhodlána jeho veto přehlasovat. Opozice už dopředu avizuje tvrdý odpor a další využívání obstrukcí. Jednání začne v úterý dopoledne a poslanci mohou ve Sněmovně zůstat až do konce pracovního týdne.
Právě návrat vetované novely slibuje být hlavním bodem celého jednání. Prezident zákon odmítl s tím, že podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zásadně mění pravidla, podle nichž stát hospodaří s penězi. Výhrady má také k tomu, že by se podle něj oslabila kontrolní role Poslanecké sněmovny ve prospěch vlády.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) ale ustoupit nehodlá. Premiér označil prezidentovo rozhodnutí za nezodpovědné a aktivistické a vládní tábor chce veto přehlasovat. K tomu má dostatek hlasů, ovšem opozice se chystá celý proces co nejvíce protáhnout.
»Rozhodnutí je nezodpovědné. Ohrožuje zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů i výstavbu energetických zdrojů. Pan prezident jen potvrzuje, že je lídrem opozice,« řekl Babiš na sklonku července bezprostředně poté, co se dozvěděl o Pavlovu vetu.
Největší spor vyvolávají především změny, které do novely prosadila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Vláda by díky nim mohla až do roku 2036 navyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Poslaneckou sněmovnou. Výdaje převyšující dvě procenta hrubého domácího produktu by se přitom nezapočítávaly do běžných rozpočtových limitů.
Podobnou volnost by kabinet získal také u strategických infrastrukturních staveb. A pokud by se výrazně zhoršila bezpečnostní situace, mohla by vláda zvýšit výdaje státního rozpočtu až o deset procent. Při současném objemu rozpočtu by to představovalo zhruba 240 miliard korun.
»Cílem novely je umožnit strategické investice, které podpoří hospodářský růst. Jeho zaškrcení není cestou ke zdravým financím. Česká republika by po celou dobu zůstala jednou z rozpočtově nejodpovědnějších zemí EU,« uvedla již dříve Schillerová.
Opozice varuje, že takové změny mohou otevřít cestu k nekontrolovatelnému utrácení a dalšímu růstu státního dluhu. Kritici zároveň poukazují na to, že vláda by v některých případech mohla přesouvat peníze mezi vybranými rozpočtovými kapitolami bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru. Pokud novela projde, opozice zvažuje podání k Ústavnímu soudu.
Spor o veřejné finance ale nebude jediným bodem nabitého týdne. Poslanci mají v závěrečném schvalování projednat také několik dalších zákonů. Jedním z nich je návrh na digitalizaci procesů spojených s povolováním a rušením pobytu cizinců v Česku. Vláda si od změn slibuje rychlejší vyřizování žádostí i posílení bezpečnosti. Součástí návrhu má být také povinná registrace občanů zemí Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než 90 dní. Dosud je tato registrace dobrovolná.
Na pořad se dostane rovněž novela týkající se České pošty. Ta má snížit maximální výši státní náhrady za poskytování základních služeb ze současných dvou miliard na 1,5 miliardy korun ročně. Změna reaguje na podmínky veřejné podpory schválené Evropsskou komisí a návrh zároveň posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.
Poslanci budou rozhodovat také o novele zákona o spotřebitelském úvěru, která reaguje na evropskou směrnici. Má posílit ochranu lidí, kteří si půjčují peníze, a mimo jiné zavést horní hranici nákladů některých úvěrů.
Čtveřici předloh uzavírá návrh, který má postupně zvýšit šetrnost výrobků prodávaných na českém trhu k životnímu prostředí. Výrobky by měly být navrhovány tak, aby je bylo možné snáze opravovat, znovu využívat nebo recyklovat.
(pk)