Povědomí o zdraví a o tom, co pro něj dělat, je v Evropě jednoznačně silné – 96 % lidí (v ČR 92 %) uvádí, že se zajímají o zdravý životní styl. Alespoň nějaké »zdravé« aktivitě se minimálně jednou týdně věnuje 72 % Evropanů a 74 % Čechů – ať už jde o užívání doplňků stravy, vyváženou stravu nebo pravidelný pohyb. Dvě třetiny Evropanů a tři čtvrtiny Čechů pak absolvují všechny nebo alespoň některé preventivní prohlídky (to představuje nárůst o 5 procentních bodů oproti roku 2023).
Ačkoliv si téměř každý přeje žít zdravě a většina lidí pro to alespoň něco dělá, pouze polovina Evropanů (51 %) má pocit, že se jim to dlouhodobě skutečně daří. Nejlépe hodnotí svůj životní styl Španělé (68 %), v České republice dle svých slov žije zdravě jen 33 % lidí. Jednou z hlavních překážek zdravého životního stylu je nedostatek motivace, který přiznává 41 % respondentů (38 % v České republice). Dále dodržování zdravého životního stylu brání nedostatek času či financí a špatné psychické rozpoložení.
Finanční situace a duševní potíže brání zdravému životnímu stylu
Právě finanční situace a duševní zdraví – a zejména jejich úzké propojení – představují jedno z důležitých témat STADA Health Report 2025. Tyto dva faktory vytvářejí dodatečné bariéry pro Evropany, kteří chtějí žít zdravějším životním stylem. Z lidí, kteří se potýkají s finančními obtížemi, označuje svůj životní styl za zdravý pouze 36 % respondentů, v České republice dokonce jen pětina. Naopak u osob ve finančně komfortnější situaci je to 58 % (v Česku 39 %). Výraznou roli sehrává také psychika – Evropané, kteří trpí psychickými obtížemi, mají přibližně třikrát menší pravděpodobnost, že budou vést zdravý životní styl, než ti, kteří hodnotí své duševní zdraví jako dobré.
Celkově své duševní zdraví jako »dobré« hodnotí 64 % Evropanů – zejména ve Švýcarsku (74 %) a ve Francii (71 %), v České republice je to jen 57 %. »V posledních letech se napříč společností čím dál více mluví o potřebě důslednější péče o duševní zdraví napříč generacemi. Aktuální Health Report ale ukazuje, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Více než 40 % Čechů se potýká s obtížemi s duševním zdravím, přesto pomoc terapeuta využívá pouze 6 % dotázaných Čechů – většina odborníka bohužel nevyhledá, a to především kvůli nedůvěře, finančním překážkám či pocitům studu,« vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika, a pokračuje: »Tato zjištění ukazují na nutnost silnější systémové podpory a většího důrazu na duševní zdraví ve zdravotním systému. Jen 16 % Čechů má pocit, že je v českém zdravotnictví tento aspekt zdraví dostatečně zohledňován, ve srovnání se zdravím fyzickým, což v lidech s duševními obtížemi jen prohlubuje nedůvěru a pocity stigmatizace.«
Nebezpečný únik od každodenní reality
Mnohem častěji než odbornou pomoc lidé využívají „alternativní“ způsoby odbourání stresu a zmírnění psychických obtíží. Třetina Čechů zmiňuje čas trávený s blízkými, 12 % nachází uvolnění a psychickou vzpruhu ve sportovních aktivitách. Především mladší generace do 35 let pak často hledá únik od reality, odpočinek a pocity štěstí na sociálních sítích – tři čtvrtiny mladých Čechů (do 35 let) je používají obsesivně alespoň jednou týdně (oproti evropskému průměru 44 %) a 42 % mladých Čechů uvádí, že sociální sítě nutkavě kontrolují každý den. Mladí Češi se tak suverénně řadí na první místo v nadužívání sociálních sítí v Evropě, svou vlastní závislost však přiznává jen necelých 15 % z nich.
Další rizikový, zdravému životnímu stylu odporující způsob boje proti duševní nepohodě a stresu představuje konzumace alkoholu. Třetina Evropanů i Čechů přiznává, že konzumují alkohol každý týden, 16 % Evropanů a téměř pětina Čechů pak alespoň několikrát týdně. Obecně častěji pijí muži, ale důvody uvádí obě pohlaví stejné – 23 % Čechů hledá úlevu od stresu či uvolnění (také 23 %), dalším 23 % pití pomáhá cítit se šťastnější a téměř 30 % lidí pak přiznává, že pravidelně pijí, ale vlastně neví proč.
Praktičtí lékaři a lékárníci jako klíčoví partneři pro zdraví
Navzdory všem výše uvedeným obavám a výtkám zůstává důvěra v jednotlivé aktéry zdravotních systémů vysoká. Mezi nejdůvěryhodnější osoby v oblasti zdraví se stále řadí praktičtí lékaři (69 %, ČR 72 %) a lékárníci (58 %, ČR 61 %), kteří mají výrazně vyšší důvěru než Google (20 %, ČR 22 %), umělá inteligence (15 %, ČR 12 %) či online zdravotničtí influenceři (11 %, ČR 7 %).
Ačkoli důvěra v umělou inteligenci zatím není rozšířená, ochota využívat tuto technologii postupně roste. Již dnes si 39 % lidí dokáže představit, že by se pro zdravotní radu obrátili na AI místo lékaře. Nejvíce otevřeni této myšlence jsou obyvatelé Dánska (48 %) a Švédska (47 %), v České republice je to 37 %. Další čtvrtina respondentů v Evropě i České republice uvádí, že by byli ochotni AI využít v budoucnu, až technologie dosáhne ještě vyšší úrovně. Osobní kontakt však zůstává rozhodujícím faktorem důvěry ve zdravotnictví. »Lékaři a lékárníci zůstávají důležitými partnery při péči o zdraví. Například téměř polovina Čechů uvádí poradenství od lékárníků jako zásadní důvod, proč navštěvují kamenné lékárny,« říká Martin Hefner, ředitel výrobního závodu STADA Walmark Group.
STADA Health Report 2025 je nezávislý reprezentativní online průzkum provedený společností Human8 pro společnost STADA v období únor až březen 2025 na vzorku 27 000 lidí (1000 až 2000 respondentů z každé zúčastněné země): Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kazachstán, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Uzbekistán a Velká Británie.
(pr)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv STADA