Čeští spotřebitelé a drobní podnikatelé dlouho postrádali nástroj, který by jim umožnil účinně se bránit nepoctivým obchodníkům. Situace se změnila poté, co Sněmovna začátkem července přijala zákon, který následně schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Norma umožňuje spotřebitelům vymáhat své nároky společně, soud poté vydá jeden rozsudek.
Hromadné žaloby se mohou týkat zejména případů, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem a mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.
Prvním českým subjektem, který může v zájmu spotřebitelů zahájit hromadné řízení, se stala spotřebitelská organizace dTest. »Na základě naší žádosti zapsalo ministerstvo průmyslu a obchodu dTest na seznam osob oprávněných podávat hromadné žaloby. dTest se tímto krokem stal prvním českým subjektem, který může v zájmu spotřebitelů zahájit hromadné řízení,« uvedla organizace v tiskové zprávě.
Zákon zakotvuje zjednodušený proces zápisu na seznam osob oprávněných podávat zástupné žaloby. Tato možnost se týká výlučně osob, které doposud mohly podávat takzvané návrhy na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů, jimiž bylo možné dosáhnout zastavení určitého protiprávního jednání, nikoliv však získat například odškodnění pro spotřebitele jako v případě současné hromadné žaloby. Zjednodušený proces zápisu se týkal pouze žádostí podaných do 30 dnů od nabytí účinnosti citovaného zákona, tedy do konce července.
»Přes všechny nedostatky zákona a veškeré výhrady, které k přijaté úpravě hromadného řízení nadále máme, jsme se rozhodli využít zjednodušeného procesu zápisu do seznamu oprávněných osob,« uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. »To nám dává teoretickou možnost podávat hromadné žaloby, nic to však nemění na skutečnosti, že naše reálné možnosti vést hromadné řízení jsou zejména z finančních důvodů značně omezené,« dodala. Platí totiž, že ten, kdo žalobu podá, ponese i náklady řízení.
Problémem je financování
»Současná podoba hromadného řízení nám bohužel neumožňuje podat hromadnou žalobu ve všech případech, kdy by to bylo vhodné a potřebné, naopak budeme muset postupovat velice zdrženlivě a kauzy po všech stránkách důkladně analyzovat,« vysvětlila Hekšová. K soudu se tak podle ní nakonec dostane jen zlomek případů, kdy si organizace bude jista, že podstoupená rizika jsou pro ni únosná. »Nemůžeme totiž připustit, aby hromadné řízení ohrozilo či znemožnilo naše další pro spotřebitele přínosné aktivity,« dodala Hekšová.
Pokud se nenajde jiný udržitelný systém financování hromadných řízení, budou spotřebitelské organizace nuceny spoléhat pouze na financování ze strany třetí osoby – investora. »Financování hromadné žaloby soukromým investorem je paradoxně variantou, které se největší odpůrci hromadných žalob nejvíce obávali. S ní jsou ostatně spojeny také největší pochybnosti, zejména s ohledem na motivace daného investora a zároveň nejvyšší reputační rizika spotřebitelské organizace ve vztahu k její nezávislosti a nestrannosti,« upozornila Hekšová. Je podle ní také zřejmé, že investoři budou mít zájem hlavně o kauzy, které se budou týkat opravdu velkého množství spotřebitelů a v nichž půjde o značné částky. »Tím však případy různých šmejdů, kterým se věnujeme nejčastěji, zůstanou bez povšimnutí,« konstatovala ředitelka společnosti. Spotřebitelské organizace vidí řešení ve vytvoření veřejného fondu. Ten by podle nich vyžadoval ze strany státu pouze prvotní investici a dále by se financoval z úspěšných žalob a částečně i z výnosů pokut udělených dozorovými orgány na spotřebitelském trhu. Jde o systém, který již ve světě funguje.
(jad)