Téměř 8500 vzorků a více než 50 milionů pozorování zahrnuje největší světová databáze arbuskulárně mykorhizních hub, tedy mikroskopických hub, které prorůstají kořeny cévnatých rostlin a navzájem si s rostlinami pomáhají. Zveřejnili ji vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Data z GlobalAMFungi databáze pomohou zodpovědět důležité otázky. Například jak globální změna ovlivní rozšíření těchto hub, a i prospívání významných hospodářských plodin.
Ač je naprostá většina lidí nikdy neviděla, arbuskulárně mykorhizní houby představují jednu z nejdůležitějších skupin organismů na světě. Vytvářejí totiž vzájemně prospěšný symbiotický vztah s více než 70 procenty druhů rostlin, mezi které patří i většina hospodářsky významných plodin jako například kukuřice, pšenice, rajčata, ale i důležité pícniny vojtěška, jetel, sója či stromy jako jsou jabloně, hrušně.
Spory arbuskulární mykorhizní houby Gigaspora margarita – foto ze stereomikroskomu
»Houby pronikají svými vlákny (podhoubím) do kořenů rostlin, kde kolonizují rostlinné buňky. V nich se pak vyměňují minerální živiny, například fosfor či dusík dodaných mykorhizní houbou za energeticky bohaté cukry, které houbě na oplátku poskytuje rostlina,« vysvětlil Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Zvýšený příjem minerálních živin následně rostlina využije k lepšímu růstu, případně i ke zvládaní stresových podmínek prostředí, jako je sucho či napadení patogenními organismy. Krom nezastupitelného významu pro hospodářské plodiny však tyto mikroskopické houby hrají významnou roli i v přirozených ekosystémech.
Kořen lobelky Dortmannovy (Lobelia dortmanna) z jezera Mjavatn v Norsku kolonizovaný arbuskulárními mykorhizními houbami (modře obarvené struktůry) – foto ze světelného mikroskopu
Světová databáze umožní další (nejen pro lidstvo) důležité analýzy
Arbuskulárně mykorhizní houby provázejí lidstvo téměř na každém kroku, ale až teprve nyní existuje celosvětová databáze díky precizní a mravenčí práci týmu Petra Kohouta a Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK. GlobalAMFungi poskytuje detailní informace o složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub a představuje dosud nejobsáhlejší zdroj informací o výskytu jednotlivých druhů.
Spory a mycelium arbuskulární mykorhizní houby Glomus tetrastratosum – foto z elektronového mikroskupu
»Na základě dat z GlobalAMFungi databáze se nám podařilo zjistit, že se většina druhů arbuskulárně mykorhizních hub vyskytuje na většině kontinentů, a tudíž má tzv. kosmopolitní areál rozšíření,« popsal první analýzy dat Petr Baldrian. »Dále jsme identifikovali velké rozdíly ve složení společenstev arbuskulárně mykorhizních hub mezi jednotlivými travními, lesními a zemědělskými ekosystémy. To ukazuje na důležitost různých druhů těchto hub v jednotlivých ekosystémech a možný význam jejich celkové diverzity pro fungování krajiny jako celku,« dodal vědec.
Ovlivní měnící se klima svět arbuskulárně mykorhizních hub a s nimi i růst a prosperitu symbiotických rostlin?
Analýzy založené na datech z GlobalAMFungi databáze mohou významně přispět k určení faktorů, které rozhodují o výskytu jednotlivých druhů arbuskulárně mykorhizních hub. Některým druhům více svědčí teplé a vlhké podmínky tropických oblastí, zatímco jiné druhy jsou vázány na mírnější klima. Dalším krokem ve výzkumu je určit, jak měnící se klima ovlivní rozšíření jednotlivých druhů arbuskulárně mykorhizních hub a s nimi i růst a prosperitu symbiotických rostlin, včetně významných plodin, na základě probíhajících globálních změn.
Databáze vznikla za podpory Grantové agentury ČR a je díky FAIR přístupu (findable, accessible, interoperable a reproducible = nalezitelná, dostupná, interoperabilní a reprodukovatelná) ke sdílení dat volně dostupná všem odborníkům i laické veřejnosti na webu https://globalamfungi.com.
(mac, AV ČR)
FOTO – AV ČR, Facebook/Akademie věd České republiky, globalamfungi.com, Facebook/Mikrobiologický ústav Akademie věd, Botanický ústav AV ČR/Jiří Macháč, Radka Sudová
Diskuze je uzavřena.