Každý osmý člověk na světě trpí obezitou, která se tak stává jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění současnosti. Přesto ji společnost stále vnímá jen jako selhání jedince, nikoli jako nemoc, kterou skutečně je. Nezisková organizace Loono vyzývá k destigmatizaci obezity a podpoře systémového přístupu k její léčbě.
»Hodnotit obezitu jako výsledek lenosti či neschopnosti opravdu není na místě. Jedná se o komplexní zdravotní problém, který má řadu příčin – od genetiky přes hormony a psychiku až po socioekonomickou situaci,« vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. »Pokud chceme obezitu skutečně řešit, musíme změnit způsob, jak mluvíme o ní i o lidech, kteří jí trpí. Výsledkem nejrůznějších předsudků, stigmat a bagatelizace totiž je, že si lidé s obezitou často netroufnou říct o pomoc, protože ji pokládají za osobní selhání,« dodává.
Mýty, které škodí
S obezitou se pojí celá řada mýtů. Že za ni může výhradně přejídání, že ji stačí »rozchodit«, že kdo chce, prostě zhubne. Ve skutečnosti jde však o chronické, vracející se onemocnění způsobené mnoha faktory. Není totiž pravda, že by obezitu vždy způsoboval jen nadměrný příjem kalorií nebo lenost. Toto onemocnění ovlivňuje celá řada vnitřních i vnějších faktorů, a to včetně fungování mozku, hormonů, metabolismu, spánku, stresové zátěže, emočního stavu i socioekonomických podmínek.
Dalším škodlivým stereotypem je, že jsou lidé s obezitou líní a bez vůle. Tento pohled úplně přehlíží individuální příběhy a okolnosti i faktory, které obezitu ovlivňují. Výsledkem podobných stigmatizací je nízké sebevědomí, vyhýbání se lékařským prohlídkám, chronický stres, někdy i deprese a úzkosti.
Psychika hraje významnou roli
Obezita je totiž hluboce propojená s duševním zdravím. To může přispět k rozvoji obezity a obezita zase může zhoršit psychiku. Výsledkem je začarovaný kruh, ze kterého je i kvůli studu, stigmatu a posměchu těžké vystoupit. Léčba obezity by proto měla zahrnovat i psychologickou podporu.
Obezita snižuje kvalitu života a může ovlivnit vztahy, sexualitu, práci i sebehodnocení. Vysoká hmotnost se stává terčem posměchu, šikany nebo ponižování, ať už ve škole, v práci nebo v ordinaci lékaře. Tlak na „ideální tělo“ a zjednodušené rady typu »stačí víc běhat« pak situaci jen zhoršují.
Kromě psychických dopadů přináší obezita i řadu fyzických zdravotních komplikací. Významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakovin, například tlustého střeva, dělohy nebo prsu, ale také artrózy, neplodnosti, spánkové apnoe nebo onemocnění jater. Obezita tak nesnižuje jen kvalitu života, ale může zkracovat i jeho délku.
Svou roli hrají příjmy i vzdělání
Faktory ovlivňující vznik obezity jsou také socioekonomické podmínky a vzdělání. Lidé s nižšími příjmy mají často horší přístup ke kvalitním potravinám a pohybovým aktivitám. Nižší vzdělání je pak spojováno s nižší zdravotní gramotností. Lidé mají méně informací o výživě a důsledcích nezdravého životního stylu. Vzdělanější lidé častěji vyhledávají preventivní péči a aktivněji řeší své zdraví.
Jako společnost se můžeme zaměřit na to, abychom obezitu včas a dlouhodobě správně léčili. Lidé s obezitou by měli mít k dispozici dostupné odborníky nejrůznějších specializací – od psychoterapeutů, přes odborníky na výživu a pohyb až po obezitology či erudované praktické lékaře. Ti by měli dobře hlídat s obezitou spojené nemoci a minimalizovat další rizikové faktory. Systémy a legislativa by měly být nastavovány tak, aby nepoškozovaly zdraví lidí. A rovněž bychom měli pomáhat destigmatizovat obezitu tím, že se budeme vyhýbat komentářům, které mohou ubližovat.
Prevence začíná už v těhotenství
Jelikož je obezita komplexním onemocněním, její prevence není vždy jednoduchá. Existuje ale mnoho různých kroků, které mohou pomoci v každém stádiu života. A to doslova. Výzkum totiž ukazuje, že rozvoj obezity v dětství i v dospělosti ovlivňuje již průběh těhotenství. Výživa pak hraje roli skutečně už od narození. Základem je budování zdravých návyků.
Jeden z dalších mýtů říká, že děti z nadváhy nebo obezity vyrostou. Bohužel si ale většina dětí svou váhu nese i do dospělosti. Klíčovou roli hraje ale nejen strava a pohyb, ale také spánek, schopnost rozumět, vyjadřovat a zvládat své emoce a způsob, jakým se o těle mluví v rodině, ve škole i v médiích. Zásadní je podpora zdravého vztahu k jídlu, nikoli neudržitelná změna stravování nebo stud za vlastní tělo.
Snaha o pochopení, ne odsouzení
Obezita není osobní selhání, ale vážné chronické onemocnění, které si zaslouží stejnou míru respektu, odborné péče a empatie jako jakákoliv jiná nemoc. Pokud chceme snížit její výskyt a zlepšit kvalitu života milionů lidí, potřebujeme systémové změny, mezioborovou spolupráci a snahu bourat škodlivé předsudky, které mohou mít pro lidi s obezitou skutečně zničující dopady.
»Lidé s obezitou nepotřebují veřejné soudy a neodborné bagatelizující rady. Potřebují porozumění, podporu a přístup ke kvalitní péči a adekvátní léčbě,« říká Šédová.
(pr)
FOTO – Loono/Martin Faltejsek