Návrh státního rozpočtu je jenom hra čísel

Prezident Petr Pavel je s návrhem rozpočtu na rok 2024, který mu ve čtvrtek představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), evidentně spokojený. Označil ho za realistický a vyvážený. Ne všichni s tímto vyjádřením souhlasí. Rozpočet označují za katastrofální, za hru čísel a podle bývalého premiéra Jiřího Paroubka Stanjura ani Pavel o rozpočtové problematice evidentně nic nevědí.

Návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda minulý týden schválila a odeslala do Sněmovny, počítá se schodkem 252 miliard korun, proti plánu na letošní rok je deficit o 43 miliard nižší. »Chtěl jsem mu představit základní principy, průběh vyjednávání a to, kde vidí vláda priority,« řekl Stanjura novinářům po schůzce s hlavou státu. Považoval prý za korektní, aby se prezident s rozpočtem seznámil dřív, než ho začnou projednávat poslanci.

»Vítám úsilí vlády v oblasti konsolidace a celkově návrh rozpočtu považuji za realistický a vyvážený. Přesto jsem se ministra doptal na několik problematických bodů, o kterých jsem se chtěl dozvědět víc. Například na nejistý odhad výnosu daně z mimořádných zisků, nevyjasněné financování Státního fondu dopravní infrastruktury a s tím spojenou transparentnost salda celého vládního sektoru a na nejasná východiska pro navýšení očekávaných daňových příjmů o 19 miliard,« uvedl prezident na sociální síti X.

»Ani jeden z těch pánů o rozpočtové problematice nic neví. Byla to jen v podstatě marketingová schůzka, která má pokrýt neschopnost současné vlády a současného ministra financí, takže tohle hodnocení prezidenta žádnou vypovídací hodnotu nemá,« řekl pro iportaL24.cz předseda spolku Nespokojení a bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek.

Návrh státního rozpočtu podle něj vyjadřuje bezradnost současné vlády cokoliv racionálního v rozpočtové oblasti udělat. »Vláda není ochotná například sáhnout významným způsobem do daní tak, aby zdanila velké firmy, není schopna vůbec uvažovat o tom, že by se udělala nějaká mimořádná daň na odvod dividend ze země, přičemž jde o desítky miliard korun, které by do rozpočtu mohly přibýt, místo toho zvyšuje daně občanům, což je to nejjednodušší řešení,« dodal Paroubek.

Jestli je rozpočet realistický, to ukáže až čas

S tím, že by návrh rozpočtu byl realistický nebo vyvážený, nesouhlasí ani bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá. Samotný návrh označila za »hru čísel«.

»Jestli je rozpočet realistický, tak to ukáže až čas. Musíme si ovšem uvědomit, že v rozpočtu jsou některé věci a některá rizika, která nejsou započítána, ať už jde o zvýšené ceny energií, podpory a tak dále. Pro mě je návrh rozpočtu realistický jen velmi málo, řada výdajů je podle mě skrytá mimorozpočtově, takže si dokonce ani nemyslím, že je to nějaký věrný obraz státního rozpočtu. Je to hra čísel,« řekla pro iportaL24.cz.

Návrhu také vytkla, že je stavěn v podstatě tak, jak dřívější opoziční, dnešní vládní strany, vyčítaly předchozím vládám. »To znamená, že tam, kde jsou ty náklady nejisté, ale mohou být, tak ty tam započítány nejsou, a naopak jsou tam příjmy, u kterých může být určitý otazník zejména v jejich výši, a to jsou některé daně, například válečná daň, kde víme, že se letošní rok nevybralo tolik, kolik bylo původně počítáno a tak dále,« shrnula Vostrá.

»Myslím si, že něco si nalhávat v rozpočtu a ta čísla přikrášlovat, není řešení situace ani řešení veřejných financí v naší republice,« dodala s tím, že rozpočet v žádném případě nepovažuje ani za vyvážený.

Vláda a prezident jedno jsou

Bývalá ministryně financí a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) souhlasí s prezidentem v tom, že návrh státního rozpočtu je realistický. »I když mě překvapuje, že prezident dřív říkal, že je málo ambiciózní, tak dospěl k tomu, že je lépe nezaškrcovat ekonomiku a nebýt ostrovem sebevrahů v srdci Evropy,« řekla v České televizi.

Rozpočet však podle ní určitě není vyvážený. »Je tam o 40 miliard navíc pro obranu, rostou provozní výdaje už oproti vysoké základně roku 2023 o dalších 3,5 %, naopak jsou podseknuty investice o 9 % a třeba zdravotnictví klesá o jednu třetinu, to rozhodně není vyvážený rozpočet,« vysvětlila bývalá šéfka státní kasy.

»Jenom chci věřit, že pan prezident to neříká proto, že Zbyněk Stanjura patřil k jedněm z velice silných podporovatelů Petra Pavla v prezidentské kampani, dokonce ministerstvo financí tím žilo nějakou dobu na sociálních sítích, takže chci věřit, že to není tím důvodem, proč je tak shovívavý,« dodala Schillerová.

S kritikou vládních kroků ze strany prezidenta Pavla se nedá počítat ani podle Paroubka. »Každý musí vědět, že vláda a prezident jedno jsou, a že tedy nese spoluzodpovědnost za vládní rozpočtovou politiku a za všechny ty zhůvěřilosti, které vláda v rozpočtové oblasti dělá,« míní expremiér.

To, že prezident jde na ruku vládní pětikoalici, se dalo očekávat také podle Vostré. »Ze všech kroků, které pan prezident v tuto chvíli dělá, je zcela evidentní, že je to kandidát, kterého podporovala pětikoalice. I když někdy mediálně má nějakou výtku, nějaký náznak pochybnosti, tak poté, co mu je příslušným ministrem nebo premiérem vysvětleno, že je to vlastně v pořádku, tak pan prezident to odsouhlasí,« uvedla. Neočekává prý, že by v nejbližších dvou letech, do parlamentních voleb, došlo k nějakému nesouladu mezi prezidentem a současnou vládní koalici.

Vládní návrh počítá s celkovými příjmy ve výši 1,94 bilionu korun. Výdaje by pak podle návrhu měly představovat asi 2,19 bilionu korun. Oproti minulému roku jsou výdaje o 43 miliard korun nižší, zatímco příjmy mají o 12 miliard růst.

První čtení zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně by se mělo uskutečnit 25. října.

(jad)