Severoatlantická aliance posílila misi KFOR v Kosovu o vojáky ze svých záloh. Mají pomoci »předejít možným nepokojům« souvisejícím se sporem Prištiny a Bělehradu ohledně registračních značek. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jednoho z velitelů mise.
»V rámci obvyklých příprav na nepředvídatelné události, jsou tu zálohy, které jsou vycvičeny, aby sem přijely,« řekl novinářům na základně Camp Bondsteel v Kosovu jeden z velitelů mise KFOR, plukovník Christopher Samulski. Uvedl, že posily jsou »o velikosti praporu«, což obvykle představuje 500 až 1000 vojáků. NATO dosud mělo v Kosovu na 3700 členů mírových sil.
Napětí mezi Kosovem a Srbskem se rozhořelo na přelomu července a srpna kvůli snaze Prištiny zavést diskriminační opatření proti Srbům –nevpouštět do země vozidla se srbskou registrační značkou a neuznávat srbské doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové.
Zatímco spor ohledně pohybu srbských občanů přes srbsko-kosovskou hranici se koncem srpna podařilo urovnat, otázka registračních značek nadále hrozí vyústit v nové střety. Vláda v Prištině dala Srbům na severu země čas do 31. října, aby začali používat výhradně registrační značky, které vydávají kosovské úřady, jinak budou kosovské milice jejich vozidla zabavovat.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území. Válka mezi jednotkami srbské armády a kosovskoalbánskými povstalci si vyžádala přibližně 10 000 obětí.
(cik, čtk)