Demografický profil studentů na vysokých školách (VŠ) se za posledních 20 let u nás velmi výrazně změnil. Počet obyvatel ve věku odpovídajícím obvyklému stáří studentů VŠ v posledních desetiletích s výjimkou roku 2022 trvale ubývá, počet vysokoškolských studentů přesto z dlouhodobého pohledu roste. Pozastavují se nad tím v úvodu svého článku »Vysokoškoláků přibývá«, zveřejněného v letním dvojčísle časopisu Statistika&My, Martin Mana, ředitel Odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu a Vendula Kašparová z Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.
Mezi lety 2001 a 2010 se podle nich počet studentů VŠ téměř zdvojnásobil z 203 tisíc na 396 tis., pak do roku 2019 sice poklesl, ale následně začal zase stoupat. Loni studovalo na VŠ v Česku téměř 305 tis. studentů, což je o polovinu více než v roce 2001. Velikost věkové skupiny 20 až 29 let se přitom mezi nimi za stejné období zmenšila z 1 696 978 osob na 1 075 343, tedy o 37 procent.
V tuzemské populaci tak roste zastoupení osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Zatímco v roce 2001 z populace ve věku 25 až 54 let mělo vysokoškolské vzdělání jen 12 % osob, v případě žen dokonce jen desetina, o deset let později to bylo 20 % a v roce 2022 už 30 % osob a v případě žen třetina, konstatují statistici.
Vývoj počtu obyvatel a studentů VŠ v Česku (tis. osob)
GRAF – Martin Mana, Vendula Kašparová/ČSÚ
Převaha žen a rostoucí počty cizinců
Růst počtu studentů VŠ nepochybně také souvisí se zvýšenou poptávkou ze zahraničí. Mana a Kašparová k tomu uvádějí potvrzující údaje. Množství studentů cizí státní příslušnosti na VŠ v Česku se v celém sledovaném období postupně zvyšovalo z 8,8 tis. v roce 2001 na 54,8 tis. loni. Tento nárůst byl dokonce rychlejší než v případě domácích studentů, takže podíl cizinců na českých vysokých školách se zvýšil ze 4,3 % v roce 2001 na 18 % v roce 2022.
Nejčetnější skupinou cizinců jsou dlouhodobě Slováci, kteří v roce 2022 tvořili 38,2 % ze všech cizinců. S odstupem pak následovali studenti z Ruské federace (14 %), Ukrajiny (11,4 %) a Kazachstánu (pět procent). Mezi roky 2021 a 2022 poměrně výrazně narostl počet studentů z Ukrajiny. V absolutním vyjádření se zvýšil o 1847 osob, tedy o 42,2 %. Mezi studenty cizí státní příslušnosti bylo 10,3 % doktorandů, což je o poznání vyšší podíl než mezi českými studenty (šest procent). Část cizinců však odchází do České republiky studovat až po dosažení bakalářského či magisterského stupně vzdělání v jiné zemi.
Studenti VŠ v Česku podle občanství (tis. osob)
GRAF – Martin Mana, Vendula Kašparová/ČSÚ
Zároveň statistici upozorňují na zvyšování podílu žen mezi studujícími VŠ. V roce 2001 na vysokých školách v Česku ještě muži mírně převažovali, bylo jich zde 51,7 %. O tři roky později se podíl mužů a žen vyrovnal, a pak už ženy začaly převažovat. V letech 2012 a 2013 dosáhl podíl žen zatím nejvyšší hodnoty 56,2 % a od té doby se udržuje stále nad 55,5 %. Muži si svou většinu udržují v doktorandském stupni studia, kde jich v roce 2022 bylo 55,2 %.
Studenti VŠ v Česku podle pohlaví (tis. osob, v %)
GRAF – Martin Mana, Vendula Kašparová/ČSÚ
Zájem o technické vzdělání vytrvale klesá
»Nejoblíbenější skupinou studijních oborů je dlouhodobě obchod, administrativa a právo, kterým se v roce 2022 věnovalo 20,3 % vysokoškolských studentů,« konstatují statistici. Připomínají, že na začátku milénia sice žebříček vedly technické obory s podílem 25,3 %, ale už v roce 2006 je z prvního místa odsunul obchod, administrativa a právo, a v roce následujícím se propadly až na třetí příčku za humanitní a společenské vědy. Pozice technických oborů však oslabovala i nadále, loni zaujímaly s podílem 12,1 % pátou pozici za vzděláváním a výchovou (12,3 %) a zdravotní a sociální péčí (13,2 %).
Studenti VŠ v Česku podle vybraných skupin oborů (tis. osob)
GRAF – Martin Mana, Vendula Kašparová/ČSÚ
Technické obory jsou také jediné, v nichž je současný počet studentů nižší než v roce 2001. Ve všech ostatních oborech absolutní počet studentů alespoň mírně vzrostl. Nejvýraznější nárůst lze sledovat v oborech zdravotní a sociální péče, jimiž na začátku milénia procházelo 17 730 studentů a v roce 2022 už 40 253. Došlo tedy k navýšení o 127 %. V absolutních číslech značně přibylo i studentů humanitních a společenských věd (o 22 318; +57 %) a oborů v oblasti obchodu, administrativy a práva (o 22 047; +62 %).
»Zahraniční studenti stejně jako Češi u nás studují nejčastěji obory z oblasti obchod, administrativa a právo (21,5 %). Druhé místo v oblíbenosti u cizích studentů zaujímají zdravotní a sociální obory (16,7 %) a třetí příčka patří informačním a komunikačním technologiím (13,9 %). Nejmenší zájem projevují studenti ze zahraničí o oblast vzdělávání a výchova, na kterou se zaměřuje jenom 1,7 % z nich,« doplňují statistici.
(ici)