Možnosti, jak lze rozšířit škálu jídel v bojových potravinových dávkách, zkoumají na brněnské Univerzitě obrany. Bojové potravinové dávky slouží ke stravování vojáků tam, kde není možné zásobování teplou stravou.
»Aby vojáci nejedli pořád to samé, zkoumáme další možnosti surovinové skladby a také jakost těchto potravin,« řekl jeden z odborných řešitelů výzkumu Jiří Malíšek z fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. K zakonzervování jídla zkouší Malíšek využívat sušení mrazem.
Potravinová dávka musí podle standardů Severoatlantické aliance (NATO) vydržet dva roky při teplotě 25 stupňů Celsia. Proto je potřeba vytvořit vhodný mix surovin. Malíšek nyní zkoumá, zda by se dala potravinová dávka rozšířit například o hovězí nebo vepřové na smetaně s těstovinou tarhoňou. Uvařené jídlo poté konzervuje tzv. lyofilizací. »Standardem jsou sterilované potraviny, kdy se jídlo steriluje za vysokých teplot, tedy klasická zavařenina. Já k zakonzervování používám lyofilizaci neboli sušení mrazem,« řekl Malíšek.
Uvařené jídlo nejprve zmrazí v mrazáku a poté vloží do lyofilizátoru, ve kterém jídlo vysuší při teplotě kolem minus 40 stupňů Celsia. »Sterilované jídlo má svou typickou pachuť, sušení mrazem napomáhá lépe jeho barvu a chuť zachovat,« řekl Malíšek.
Připravená jídla poté výzkumníci skladují při různých podmínkách a pozorují, jak se v nich jídlo chová. »Jídla skladujeme při pěti, 25 a 40 stupních Celsia. Průběžně odebíráme vzorky a hodnotíme, jaká je aktivita vody, jak to jídlo teče, nebo jaké jsou jeho senzorické vlastnosti, tedy barva a chuť,« uvedl Malíšek. Zatím nejdéle uložený vzorek je starý tři čtvrtě roku. »Za dobu zkoumání jsme zjistili, že zatím není naše surovinová skladba ideální pro skladování při teplotě 40 stupňů Celsia, tam míváme po několika měsících problém,« shrnul výsledky dosavadního zkoumání.
Kromě lyofilizovaných potravin na pracovišti také zkoumají to, jak lze rozšířit nabídku sterilovaných potravin, a to třeba o tavené sýry nebo paštiky.
(čtk)