Minimální mzda by se k pokrytí základních potřeb musela zvýšit nejméně o třetinu

Minimální mzda v Česku je nepřiměřeně nízká, nepokrývá základní lidské potřeby a rozhodně existuje prostor pro její zvýšení, aniž by to ohrozilo konkurenceschopnost ekonomiky. K tomuto závěru dospěli odborníci z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, když analyzovali přiměřenost nejnižšího výdělku u nás.

Minimální mzda loni činila 17 300 korun hrubého měsíčně. To představovalo 3,6násobek životního minima jednotlivce.

Čistá minimální mzda (15 371 Kč) podle výzkumníků nestačila k pokrytí základních životních potřeb včetně bydlení. »Aby byly tyto potřeby pokryty, minimální mzda by musela být o 36–60 procent vyšší v závislosti na velikosti obce. Nominálně by musela dosahovat 23 500 Kč až 27 700 Kč hrubého měsíčně,« uvádí se v závěrech analýzy.

Minimální mzda neposkytuje dostatečnou ochranu před inflací

Reálná hodnota minimální mzdy přitom loni klesla, protože růst nominální minimální mzdy (o 6,8 %) byl nižší než míra inflace (10,7 %). »Navíc průměrná mzda rostla rychleji než minimální mzda, což vedlo k rozevírání nůžek mezi minimální a průměrnou mzdou. Tento vývoj naznačuje, že minimální mzda zaostávala za celkovým růstem mezd a neposkytovala dostatečnou ochranu před inflací,« píší výzkumníci.

Kaitzův index potvrzuje rozevírání nůžek…

Takzvaný Kaitzův index, měřící podíl minimální mzdy na průměrné mzdě, dosáhl loni hodnoty 40,1 %. Tato hodnota je nižší než v předchozím roce a stále výrazně pod mezinárodně používanou orientační referenční hodnotou 50 %, upozorňují odborníci s tím, že minimální mzda tak zaostává za celkovou úrovní mezd v ekonomice a neposkytuje dostatečnou ochranu nízkopříjmovým pracovníkům.

Kaitzův index vztažený k mediánu mezd (medián je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň) pak loni dosáhl hodnoty 43,8 %. »I když je tato hodnota vyšší než v případě průměrné mzdy, stále nedosahuje mezinárodně používané orientační referenční hodnoty 60 %. To opět poukazuje na nedostatečnou úroveň minimální mzdy ve vztahu k celkové mzdové distribuci,« uvádí se v závěrech studie.

Ekonomiku by ani vyšší minimální mzda neohrozila

Analýza také ukazuje, že úroveň minimální mzdy je stále výrazně nižší než průměrná produktivita práce. To podle autorů naznačuje, že existuje prostor pro zvýšení minimální mzdy bez negativního dopadu na konkurenceschopnost ekonomiky.

Loni sice nominální minimální mzda rostla rychleji než reálný hrubý domácí produkt, avšak reálná minimální mzda kvůli vysoké inflaci klesla, zatímco reálný produkt se snížil výrazně méně (o necelé jedno procento), což opět ukazuje možnost dalšího zvyšování minimální mzdy bez ohrožení ekonomického růstu.

Nezaměstnanost v ČR pak v posledních letech zůstává nízká, takže ani dosavadní zvyšování minimální mzdy nemělo významný negativní dopad pracovní trh.

Závěr vyznívá jednoznačně

»Analýza ukazuje, že je zde prostor pro další zvyšování minimální mzdy, aby lépe plnila svou ochrannou funkci a zajišťovala důstojné životní podmínky. Celkově analýza hodnotí minimální mzdu v roce 2023 jako nepřiměřeně nízkou a doporučuje její postupné zvyšování,« uzavírají výzkumníci.

Základní informace o studii

Studie poskytuje detailní hodnocení adekvátnosti minimální mzdy v České republice v roce 2023, založené na Metodice hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v ČR. Hlavním záměrem je systematicky zjistit, zda minimální mzda v ČR v roce 2023 odpovídala kritériím přiměřenosti, které jsou stanoveny nejen ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, ale také ve výše zmíněné metodice. Ve studii je proveden rozbor různých zdrojů dat, včetně ISP a ISPV, MPSV, ČSÚ, Eurostatu a OECD, pro poskytnutí komplexního pohledu na pracovníky s minimální mzdou v ČR a zhodnocení adekvátnosti jejich příjmů.

(ici)