Stát za období let 2019 až 2022 mohl kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijít až o 92 miliard korun. Ukázal to odhad výpadku příjmů z daní a ze zákonných pojištění, který provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Nelegální zaměstnávání, ze kterého zaměstnavatelé neodvádějí daně, pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a zaměstnanci dostávají neevidovanou mzdu, tak má kromě dopadu na zaměstnance negativní dopad také na příjmy státního rozpočtu.
NKÚ kontroloval, zda odpovědné orgány státní správy v letech 2019 až 2023 spolupracovaly a předávaly si informace tak, aby docházelo k doměření daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění z nelegálně vyplacených odměn. »Kontrola ukázala, že instituce si nepředávaly potřebné informace ve stanovených termínech, že zaměstnavatelům, kterým byla uložena pokuta za nelegální práci cizinců, nedoměřovaly úřady platby zákonných pojistných, dále že ministerstvo financí nežádalo o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání a že daňové kontroly, které provedla Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, měly nízký fiskální efekt,« konstatoval NKÚ v dnes zveřejněné zprávě.
Vzhledem k tomu, že poslední oficiální odhad rozsahu nelegální práce provedl tehdejší Výzkumný ústav práce a sociálních věcí už v roce 2014, udělal NKÚ vlastní odhad výpadku příjmů z daní a ze zákonných pojištění. »Tento hrubý odhad ukázal, že stát za období let 2019 až 2022 mohl kvůli nelegálnímu zaměstnávání přijít v průměru o 92 mld. Kč,« uvedl NKÚ.
Kontroloři zjistili, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ani Státní úřad inspekce práce (SÚIP) nedoměřovaly platby zákonných pojistných zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální práci cizinců. »NKÚ zjistil, že z důvodu nedostatečného zavedení evropské sankční směrnice nebylo žádným zákonem upraveno, který z orgánů státní správy je kompetentní doměřit zaměstnavateli úhradu těchto pojistných,« stojí v tiskové zprávě NKÚ.
Ministerstva se brání
Kontroloři také zjistili, že ministerstvo financí nežádalo o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, za něž platí pojistné stát. Nedisponovalo ani údajem o počtu pojištěnců, za které hradí pojistné stát a u kterých bylo zároveň zjištěno, že vykonávali nelegální práci.
Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. »MF přitom tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad navíc ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem,« citovaly České noviny mluvčího ministerstva Ondřeje Macuru.
Pokud jde o daňové kontroly, které uskutečnila v letech 2021 až 2023 Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, měly podle zjištění NKÚ nízký fiskální efekt. Šlo podle něj o milion korun. Finanční správa v uvedených letech provedla v oblasti nelegálního zaměstnávání celkem 21 daňových kontrol.
Ministerstvo práce v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že ohledně nelegální práce přijalo množství opatření s cílem potírání tohoto jednání. Šlo například o úpravu definice nelegální práce, které zjednodušilo její prokazování, zvýšení kontrolních pravomocí inspektorů nebo možnost ukládání nových trestů, jako je zákaz činnosti a trest zveřejnění rozhodnutí o pokutě.
Úřad inspekce práce uložil v letech 2019 až 2023 v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním celkem 2450 pokut v celkové výši 740 mil. Kč. Celkem provedly orgány inspekce práce a celní orgány 35 561 kontrol se zaměřením na nelegální zaměstnávání. Při těchto kontrolách pracovníci inspekce práce zjistili 16 109 nelegálně zaměstnaných osob, z nichž cizinci mimo EU tvořili téměř 80 %.
(jad)