Sněmovna znovu schválila zákon o státních zaměstnancích, který má usnadnit personální změny ve státní správě a přiblížit zaměstnávání úředníků běžnému pracovnímu poměru. Koaliční většina ANO, SPD a Motoristů přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla, jenž varoval před politizací státní správy. Poslanci zároveň prosadili omezení prezidentových pravomocí při pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí u mezinárodních organizací. Opozice chce spornou úpravu napadnout u Ústavního soudu.
Pro zákon o státních zaměstnancích hlasovalo 104 přítomných poslanců vládního tábora, tedy více než potřebných 101 hlasů. Prezidentovo veto podpořilo 66 opozičních poslanců, zatímco tři občanští demokraté se hlasování zdrželi. Nová pravidla mají od listopadu nahradit dosavadní zákon o státní službě.
Prezident Pavel zdůvodnil své veto především obavami z politických zásahů do státní správy. Podle něj jde předloha proti doporučení Evropské komise, která usiluje o lepší ochranu vedoucích úředníků před politickým tlakem. Státní správa má podle prezidenta zůstat profesionální, neutrální a odolná vůči změnám politické reprezentace.
Pavel zároveň uznal, že stát musí mít možnost zbavit se úředníků, kteří nepracují nebo odvádějí nekvalitní práci. Odmítl však, aby zaměstnanci přicházeli o místa pouze proto, že se po volbách změnila vláda. »Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda,« uvedl ve zdůvodnění veta.
Poslanec Radek Vondráček (ANO) naopak označil změny za důležitou reformu fungování státu. Prezidentovo veto podle něj bylo zbytečné a škodlivé. Nová úprava má podle Vondráčka přinést větší pružnost, odpovědnost a efektivitu státní správy. »Rozhodně to není o tom, že bude možné bez právního důvodu propouštět ty, kteří se někomu politicky znelíbí,« zdůraznil.
Výpověď státnímu zaměstnanci i odvolání vedoucího pracovníka bude možné pouze z důvodů stanovených zákonem. Pokud se úředník bude domnívat, že stát postupoval nezákonně, bude se moci bránit soudní žalobou.
Předloha má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžným pracovním poměrům. Jejich pracovní vztahy se mají v zásadě řídit zákoníkem práce, podobně jako u zaměstnanců krajů a obcí. Podle předkladatelů je přechod z veřejnoprávního do soukromoprávního režimu cestou ke zefektivnění státní správy, protože dosavadní zákon o státní službě upravuje především personální otázky.
Zákon ruší také takzvaný bazén. Jde o tříměsíční období, během něhož úředníci, kteří odcházejí ze státní služby, dosud pobírají až 80 procent platu. Nově mají odejít rovnou s nárokem na odchodné. Pokud bude jejich pracovní místo zrušeno v rámci systemizace, tedy úpravy počtu a struktury pracovních míst, stát se s nimi bude moci rozloučit bez dosavadního přechodného období.
Změní se rovněž požadavky na vzdělání. Vedoucí místa ve státní správě budou moci zastávat i lidé s dokončeným bakalářským studiem, zatímco řadovým úředníkům bude postačovat středoškolské vzdělání.
Sněmovna omezila prezidentovy pravomoci u stálých misí
Poslanci koaličních stran zároveň znovu schválili změnu, která odebírá prezidentovi pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky při mezinárodních organizacích. Pro návrh hlasovalo 104 ze 175 přítomných poslanců.
Omezení prosadili zástupci ANO, SPD a Motoristů poprvé na začátku července. V září následně přehlasovali veto Senátu a nyní také veto prezidenta. Podle kritiků jde o protiústavní zásah do pravomocí hlavy státu, a opoziční zákonodárci proto chtějí věc předložit Ústavnímu soudu.
Sporná úprava je součástí rozsáhlého souboru změn souvisejících se zákonem o státních zaměstnancích. Prezident Petr Pavel označil zásah do svých pravomocí za »zjevně protiústavní« a za krok odporující ustálené ústavní praxi. Kritici změnu interpretují také jako politickou odvetu za prezidentův postoj ke jmenování Filipa Turka za Motoristy do vlády a za jeho požadavky související s účastí na červencovém summitu NATO.
Pravomoc prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě před devíti lety s odkazem na dosavadní ústavní praxi. Nynější změnu navrhl poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní). Argumentoval zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česká republika je parlamentní, nikoli prezidentskou republikou. Připustil také, že návrh souvisí s tím, jak široce prezident vykládá své pravomoci.
Podle novely bude vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, a to přinejmenším do rozhodnutí Ústavního soudu. Ministr jim už nyní vydává pověřovací dopisy, zatímco u velvyslanců vystavuje pověření prezident republiky.
Pavel už na jaře uvedl, že pro změnu dosavadní praxe nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že jde o další pokus o omezení ústavních pravomocí hlavy státu. »Prezident republiky zváží další kroky,« uvedl ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář.
Mimořádná daň pro rafinerie míří do dalšího projednávání
Již včera Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie. Vláda její zavedení zdůvodňuje růstem marží rafinerských společností v důsledku vývoje na světovém trhu s ropou. Návrh odolal opozičním pokusům o zamítnutí i o vrácení předkladatelům. Nyní jej projedná sněmovní rozpočtový výbor.
Daň se má vztahovat na společnosti, jejichž celkové roční příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun a zároveň mají příjmy z rafinerské činnosti nejméně 50 milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 se základem za období započaté v roce 2025. Základ daně se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Ministerstvo financí odhaduje, že už letos by mohla do státního rozpočtu přinést přibližně 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné přesněji odhadnout až v roce 2027 podle vývoje cen. Opatření se pravděpodobně dotkne jediného subjektu, společnosti Orlen Unipetrol, která vlastní rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.
(pk)
FOTO – psp.cz


Ústavní soud si hraje na třetí komoru Parlamentu. Ústavní soud se nemá co srát do pravomocí Sněmovny.
Konečně jednou sněmovna táhla za jeden provaz včetně opozice, tak to má být.
To je zase komedie, ta sněmovna. A ztráta času na to koukat!