Výčet kauz kolem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) začíná pěkně bobtnat. Následující přehled asi není zdůvodnění, proč ve společné koalici s Piráty byl koaliční partner téměř vymazán z poslaneckých lavic… Co ještě bude muset přijít, aby voliči prozřeli? Že by jméno nejvyššího?
Kauza bývalého předsedy STAN Martina Půty:
– Současný hejtman Libereckého kraje a předseda hnutí Starostové pro Liberecký kraj patří k nejúspěšnějším politikům v tomto regionu, v minulosti byl také předsedou Starostů. Ve funkci v březnu 2014 vystřídal Petra Gazdíka, který již nekandidoval, už v listopadu 2014 ale Půta ohlásil odchod z čela hnutí (oficiálně byl jeho předsedou až do dubna 2016). V listopadu 2014 totiž policie Půtu obvinila z přijetí statisícového úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, jednoho z projektů financovaných z ROP Severovýchod. Projekt za 65 milionů korun ale žádné evropské peníze nedostal, od začátku byl veden jako rizikový, a peníze tak měl získat až po jeho skončení a celkové kontrole. Půta se proti obvinění odvolal, jeho stížnost státní zástupce zamítl a jeho stíhání pokračovalo. Kauza se k soudu dostala v prosinci 2018 a Půta byl jedním z obviněných, v květnu ale soud všech 12 obžalovaných lidí a čtyři firmy zprostil viny. Vrchní soud v Praze ale na podzim 2020 osvobozující rozsudek zrušil a případem se letos začal znovu zabývat Krajský soud v Liberci.
Nominace Věslava Michalika do vlády:
– Loni na podzim nominovalo hnutí do vznikající vlády Petra Fialy (ODS) do křesla ministra průmyslu a obchodu svého místopředsedu Věslava Michalika, starostu Dolních Břežan (o uplynulém víkendu náhle zemřel). Koncem listopadu se ale v médiích objevily pochybnosti o Michalikově podnikání. Deník N například uvedl, že někdejší Michalikova firma si v minulosti půjčila přes kyperskou firmu Lowfield Investments nejméně 4,6 milionu eur (v přepočtu skoro 112 milionů korun). Michalik řekl, že »jeho rodina měla na Kypru investiční společnost, která se zabývala investováním do akcií a vše probíhalo v souladu se zákonem, nedělo se tam nic nelegálního«. Michalikova rodina má podle serveru Seznam Zprávy také podíl 96 procent ve fondu Valour (sám místopředseda STAN třetinový podíl), který ovládá tři solární elektrárny. Michalik k tomu uvedl, že potenciální střet zájmů by se dal vyřešit prodejem elektráren. Nakonec ale 25. listopadu oznámil, že se nebude ucházet o post ministra průmyslu a obchodu. Uvedl, že podnikání na Kypru bylo podle něj legální, nechce ale, aby situace působila jako v případě šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Místo Michalika se poté ministrem průmyslu za STAN stal manažer, dlouholetý člen vedení Erste Group a investor Jozef Síkela.
Odchod Jana Farského ze Sněmovny:
– Místopředseda hnutí a poslanec se stal terčem kritiky poté, co 10. ledna oznámil záměr odjet na více než půlroční stáž na univerzitě v americkém Oregonu, kterou podpořila Fulbrightova komise. Farský sice odstoupil z funkce předsedy poslaneckého klubu STAN a plat zákonodárce hodlal posílat několika neziskovým organizacím, jako jsou Člověk v tísni, Paměť národa nebo Skaut, jeho záměr zůstat nadále poslancem ale vyvolal nevoli i mezi jeho spolustraníky nebo koaličními partnery. Farský ale odmítl, že by jeho odjezd do USA, který plánoval už před volbami, ale který oznámil až po nich, byl podvodem na voličích. Předsednictvo STAN ho nakonec 19. ledna vyzvalo k rezignaci na poslanecký mandát a Farský následně oznámil, že ze Sněmovny odejde. Nejprve plánoval vzdát se mandátu na velvyslanectví v USA, kam odletěl v polovině ledna, což ale nebylo možné, proto se mandátu vzdal osobně na schůzi Sněmovny 15. února. Agendu prvního místopředsedy Starostů pak na dobu pobytu v USA předal dalšímu z místopředsedů a ministrovi školství Petru Gazdíkovi.
Rezignace Stanislava Polčáka na funkci místopředsedy STAN:
– Europoslanec a advokát Stanislav Polčák koncem března rezignoval na funkci místopředsedy hnutí, reagoval tak na informace o své odměně za prosazení zákona o odškodnění pro obce za výbuch muničních skladů ve Vrběticích. Tvrzení, že je odměna provizí za prosazení zákona, je podle něj ale nepravdivé a poškozuje hnutí STAN. Seznam Zprávy předtím napsaly, že Polčák měl od čtyř obcí dostat celkem 7,75 milionu korun za právní pomoc při získání odškodného za výbuch. Politik k tomu uvedl, že starostové mu odměnu ve výši 2,5 procenta z částky, kterou obdržely obce (zhruba 350 milionů Kč), sami navrhli a výše je mnohem nižší, než umožňují tarify. Později oznámil, že se odměny vzdává. Od uzavřených smluv odstoupil, aby jimi obce nebyly nadále vázány. Jeho postupem se na Polčákovu žádost zabývala i Advokátní komora, podle její kontrolní rady neporušil zákon o advokacii ani další stavovské předpisy. Ke kauze se z podnětu opozičních ANO a SPD sešla už začátkem dubna i Sněmovna, jednání ale skončilo bez výsledku, protože pro odpor vládních stran nebyl schválen program schůze.
Podezření kolem náměstka pražského primátora Petra Hlubučka:
– Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili 11 lidí kvůli hospodaření pražského dopravního podniku (DPP). Kriminalisté od rána zasahovali na několika místech v Praze, mimo jiné na pražském magistrátu či v budovách dopravního podniku a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle informací ČTK dnes policisté zasahovali primárně u Hlubučka, který je členem dozorčí rady DPP. Hlubuček a také podnikatel Michal Redl jsou mezi 11 obviněnými, podle informací Radiožurnálu jsou podezřelí z korupce a účasti na organizované skupině a Redl čelí také podezření, že nedovoleně nakládal s omamnými a psychotropními látkami.
– Hnutí STAN Hlubučkovi dnes po obviněný kvůli hospodaření dopravního podniku hlavního města pozastavilo členství a vedení hnutí ho také vyzvalo, aby odstoupil z funkce náměstka primátora i dalších pozic, v nichž reprezentuje hnutí STAN.
– O vazbách zlínského podnikatele Redla (který byl v minulosti stíhán spolu s Radovanem Krejčířem a před soudem neskončil jen díky potvrzení o vážné duševní chorobě, podle kterého nebyl schopen chápat průběh vyšetřování a soudního řízení) na politiky STAN informovala média již v minulosti. Například podle Radiožurnálu kontakty s ním před pěti lety přiznali Stanislav Polčák, někdejší předseda STAN Petr Gazdík nebo primátor Zlína Miroslav Adámek. Polčák tehdy odmítl, že by kontakty s Redlem ovlivnily jeho politické rozhodování, na sněmu v březnu 2017 ale nekandidoval na žádnou funkci ve vedení hnutí.
– Seznam Zprávy také letos v dubnu informovaly o údajných nejasnostech kolem Hlubučkových nákupů bytů ve Španělsku v uplynulých letech, náměstek primátora ale odmítl, že by se v této souvislosti dopustil nějakého pochybení.
(zmk)