Česká lékařské komora (ČLK) podporuje protestní akci praktických lékařů, kteří kvůli návrhu úhradové vyhlášky na příští rok rozhodli o tom, že v úterý 29. října a ve středu 30. října zůstanou jejich ordinace zavřené. Ambulantní specialisté o tom, zda se k protestu připojí, rozhodnou příští středu, je ale pravděpodobné, že ano. Nemocnice se do akce nezapojí.
Zástupci ČLK, Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče se dnes radili o tom, jak budou postupovat poté, co včera ztroskotalo jednání s ministerstvem zdravotnictví o podobě zákona o sjednocování odměn zdravotníků. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poté rozhodl, že žádné další jednání už nebude.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková dnes uvedla, že odbory původně zvažovaly, že se nějakou formou k protestní akci praktiků připojí, nakonec ale rozhodly, že protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. »Po zvážení celé situace a potom, co nás vždycky všichni obviňovali, že my jsme ti nezodpovědní, jsme se rozhodli, že nemocnice při této akci budou zodpovědné. Je třeba, aby pacienti měli kam jít, aby, když zůstanou zavřené všechny ambulance, fungovaly alespoň nemocnice. Takže my se k tomu protestu nepřipojíme,« prohlásila Žitníková. Zdůraznila ale, že odbory všechny požadavky zdravotníků podpořily. Protestní akce, které budou pod taktovkou odborových svazů, se budou podle ní konat až příští rok. Může jít opět o výpovědi z přesčasové práce nebo i jiné formy protestu.
Prezident ČLK Milan Kubek uvedl, že komora podporuje protest praktických lékařů a také ambulantních specialistů, kteří by o něm měli rozhodnout příští středu. Doplnil, že ministr zdravotnictví by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním. »Bylo by dobré, kdyby si pan ministr ten oddychový čas nevykládal špatně jako projev slabosti a neochoty bojovat za splnění toho, co vláda slíbila. Ministr dostává další čas a je na něm, jestli ho využije k tomu, že obnoví jednání a začne k nim přistupovat seriózně, anebo jednat nebudeme, a o to pečlivěji se bude v nemocnicích dál protestní akce připravovat,« řekl Kubek novinářům.
Válek jako politik podle něj selhal. »Byl bych rád, kdyby si uvědomil, že má určitou míru zodpovědnosti, choval se jako politik a pokračoval v jednáních,« dodal Kubek.
Některým sestrám by se mzdy dokonce snížily
Žitníková zdůraznila, že dohoda z loňského prosince, která tehdy odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic formou výpovědí z přesčasové práce, nebyla naplněna. Návrhy ministerstva zdravotnictví podle ní nebylo možné přijmout, neřešily platy a mzdy sester a některým by se odměna dokonce snížila.
Zákon měl navázat výši mezd lékařů a dalších zdravotníků na průměrnou mzdu, stanovoval i minimální výší odměny. Bez něj se v současné době zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení od ledna o 1400 korun a to je podle odborů nedostatečné. »Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají 5000 až 15 000 korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,« uvedl předseda LOK-SČL Martin Engel.
Na příští rok počítá veřejné zdravotní pojištění s 530 miliardami korun, jde o 18,5 miliardy korun víc než letos. Podle Kubka ale jen 6,5 miliardy jde navíc na úhrady zdravotní péče, 11 miliard korun jde do rezerv zdravotních pojišťoven. Podle Žitníkové měly zdravotní pojišťovny ke konci srpna na účtech přes 50 miliard korun.
Vláda v dubnovém usnesení ministerstvo zdravotnictví zavázala, aby se vyhnulo deficitu a nerozdělovalo příští rok na zdravotní péči víc, než budou příjmy zdravotního pojištění. Proto jsou nárůsty pro jednotlivé oblasti zdravotní péče meziročně nižší než v posledních letech.
Proti tomu protestují právě praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a ambulantní specialisté, dnes se k protestu připojili i gynekologové. Při příchodu na dnešní jednání vlády ministr Válek novinářům řekl, že primární péči by pojišťovny měly příští rok podpořit z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.
(jad)