Odboráři odmítají návrat karenční doby. Žitníková vyzvala Babiše, aby ji vláda znovu nezaváděla

Možný návrat takzvané karenční doby vyvolává ostrou reakci odborů. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková se obrátila na premiéra Andreje Babiše s výzvou, aby jeho vláda návrat neplacených prvních dnů nemoci odmítla. Podle odborářů by takové opatření mohlo být zvláště nebezpečné právě ve zdravotnictví a sociálních službách.

Reakce odborového svazu přišla poté, co se ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) veřejně pozitivně vyjádřil k možnosti karenční dobu znovu zavést. Debata o jejím návratu se přitom vede už několik měsíců. V červenci například ČT24 informovala, že se o možném znovuzavedení neproplácení prvních dnů nemoci diskutuje přímo v koalici. Juchelka tehdy zastával spíše zdrženlivý postoj.

Karenční doba byla v Česku zrušena od července 2019. Zaměstnanci dnes během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti dostávají od zaměstnavatele náhradu mzdy i za první tři pracovní dny. Od 15. dne pak vyplácí nemocenské stát.

Právě možnost, že by se tento systém mohl změnit, nyní odboráři odmítají. »Znovuzavedení karenční doby, tedy neposkytování náhrady platu nebo mzdy v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, zásadně odmítáme. Takové opatření by znamenalo trestání zaměstnanců za to, že onemocněli, a přeneslo by další finanční zátěž na pracující lidi a jejich rodiny,« napsala Žitníková premiérovi v dopise z 14. září.

Podle odborového svazu by byly důsledky návratu karenční doby zvlášť citelné ve zdravotnictví a sociálních službách. Zaměstnanci zde často pracují ve směnném a nepřetržitém provozu, včetně dvanáctihodinových směn. Při někdejší podobě karenční doby přitom za první tři zameškané směny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin, zaměstnanci náhradu nedostávali.

»U směnových zaměstnanců tak mohl výpadek příjmu zasáhnout několik kalendářních dnů,« upozorňuje Žitníková.

Zdravotníci a pracovníci sociálních služeb navíc přicházejí každý den do bezprostředního kontaktu s pacienty, seniory, lidmi se zdravotním postižením a dalšími lidmi, jejichž zdravotní stav může být velmi křehký. Ekonomický tlak na nemocného zaměstnance, aby i přes zdravotní potíže nastoupil do práce, proto podle odborářů představuje mnohem větší problém než jen ztrátu části příjmu.

»Je to také vážné ohrožení pacientů, klientů, spolupracovníků i samotných zaměstnanců,« uvádí předsedkyně odborového svazu.

Přecházení nemoci podle ní může vést ke zhoršení zdravotního stavu, delší léčbě a následně i k delší pracovní neschopnosti. U infekčních onemocnění navíc hrozí další šíření nákazy mezi zaměstnanci a pacienty. Výsledkem by tak paradoxně mohla být vyšší nemocnost, ještě větší personální problémy a vyšší náklady zaměstnavatelů i veřejných rozpočtů.

Žitníková odmítá také případné zdůvodnění návratu karenční doby tím, že by zaměstnavatelé ušetřili na náhradách mzdy. Připomíná, že od roku 2024 zaměstnanci sami odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 procenta svého vyměřovacího základu.

Zároveň upozorňuje na okolnosti zrušení karenční doby v roce 2019. Zaměstnavatelům tehdy podle ní byla změna kompenzována snížením jejich sazby nemocenského pojištění o 0,2 procentního bodu. »Nelze proto nyní jednoduše odebrat zaměstnancům náhradu mzdy, aniž by se zároveň připomněla tato trvající kompenzace,« stojí v dopise premiérovi.

Za pozornost považuje Žitníková také změnu postoje hnutí ANO. Právě vláda Andreje Babiše v roce 2019 zrušení karenční doby prosadila. Pro její zrušení tehdy hlasovali také poslanci ANO, včetně Babiše a současného ministra práce a sociálních věcí Juchelky.

Podle odborářů přitom důvody, které tehdy vedly ke zrušení karenční doby, nezmizely. Naopak zkušenost s pandemií covidu-19 podle nich ukázala, jak problematické může být, když lidé ze strachu ze ztráty příjmu chodí do zaměstnání nemocní.

Žitníková proto premiéra vyzvala, aby se k případnému návratu karenční doby postavil jednoznačně. »Žádáme Vás proto, abyste odmítl návrat karenční doby a jasně deklaroval, že Vaše vláda nebude podporovat žádný návrh, který by zaměstnance v prvních dnech nemoci připravil o náhradu příjmu. Zaměstnanci nesmějí být trestáni za nemoc. Ochrana jejich zdraví je současně ochranou pacientů, klientů, spolupracovníků a celé společnosti,« uzavírá svůj dopis premiérovi předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR.

Debata přitom zatím neznamená, že by vláda návrat karenční doby schválila. Jde o politický návrh, o němž se diskutuje. Vedle části vládní koalice má podle dostupných informací podporu také u některých opozičních politiků. Odbory se naopak staví proti jeho zavedení a upozorňují, že zejména ve zdravotnictví by mohlo mít opatření důsledky daleko přesahující samotnou výši výplaty nemocného zaměstnance.

(pk)