Česká republika se v roce 2024 umístila na 15. místě v Evropské unii s 45 oběťmi dopravních nehod na milion obyvatel, což je těsně za průměrem EU (44). V rámci Visegrádské čtyřky (V4) jsme na tom lépe ne Slovensko (47 obětí) a Polsko s Maďarskem (52 obětí). Pozitivní je, že od roku 2019 se v EU snížil počet úmrtí na silnicích o 13 %, přičemž Česká republika zaznamenala dokonce 20% pokles. Největší zlepšení v rámci V4 vykázalo Polsko s 35% poklesem, následované Maďarskem (17 %) a Českem, zatímco Slovensko zaznamenalo pouze 5% pokles.
Podle předběžných údajů Evropské komise bylo na silnicích v EU v roce 2024 usmrceno přibližně 19 800 osob, což představuje meziroční mírný pokles o 3 %. To odpovídá snížení počtu ztracených životů o 600. I když se počet smrtelných dopravních nehod v roce 2024 snížil výrazněji než v roce 2023, celkové tempo zlepšování zůstává příliš pomalé a většina členských států není na cestě ke splnění cíle EU snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2030 na polovinu. Pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu v EU je stále nerovnoměrný, některé země dosáhly významných pokroků, zatímco jiné se snaží snížit počet úmrtí. Za posledních pět let došlo v Řecku, Španělsku, Francii a Itálii pouze k mírnému poklesu počtu úmrtí na silnicích, zatímco v Irsku a Estonsku došlo k nárůstu – i když roční výkyvy v menších zemích bývají výraznější. Naproti tomu Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko dosahují výrazného pokroku.
Nejbezpečnějšími zeměmi z hlediska bezpečnosti silničního provozu zůstávají Švédsko a Dánsko s nízkou mírou úmrtnosti (20, resp. 24 úmrtí na milion obyvatel). Mezitím Rumunsko (77/milion obyvatel) a Bulharsko (74/milion obyvatel), které stále vykazují jedny z nejvyšších počtů úmrtí, dosáhly významného pokroku ve snižování počtu úmrtí na silnicích, přičemž od roku 2019 došlo k poklesu o více než 20 %. Průměr EU činí 44
úmrtí na silnicích na milion obyvatel.
Pavel Havránek, ředitel Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií z Centra dopravního výzkumu, uvádí: »Rok 2024 přinesl historicky nejnižší počty usmrcených a těžce zraněných na českých silnicích, což je pozitivní krok k evropskému průměru. Bohužel, stále vidíme rezervy. Například Královéhradecký a Zlínský kraj se potýkají s vyšším počtem úmrtí, než předpokládala Strategie BESIP 2021-2030. Na druhou stranu se daří snižovat počet fatálních nehod způsobených nesprávným předjížděním, a také klesá počet obětí mezi dětmi, mladými řidiči, chodci a nehod pod vlivem alkoholu. Naopak nás trápí neuspokojivý počet úmrtí cyklistů, seniorů a motocyklistů. Musíme se zaměřit na tyto rizikové skupiny a oblasti, abychom dosáhli dalšího zlepšení.«
Největší riziko nadále představují silnice v extravilánu (mimo město), na nichž došlo v zemích EU k 52 % úmrtí. Většina úmrtí na silnicích (77 %) se týká mužů, přičemž zvláště zranitelnými účastníky silničního provozu jsou starší dospělí (65+) a mladí lidé (18-24 let). Z hlediska typu účastníků silničního provozu mají největší podíl na úmrtích cestující v automobilech, následují motocyklisté (20 %), chodci (18 %) a cyklisté (10 %). Zranitelní
účastníci silničního provozu, včetně chodců, cyklistů a motocyklistů, tvoří téměř 70 % úmrtí ve městech, což zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit bezpečnostní opatření na jejich ochranu.
(pr)