Paříž a Berlín se rozhodly ukončit společný vývoj vojenského letadla nové generace kvůli nepřekonatelným rozdílům mezi obrannými společnostmi. A rovněž, rozsáhlý francouzsko-německý projekt vývoje společného evropského tanku MGCS je v ohrožení kvůli plánům Paříže na více než poloviční snížení jeho financování.
Krok první: Německo a Francie se dohodly na zrušení projektu vývoje stíhačky nové generace s názvem Future Combat Air System (FCAS).
Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil: »Po devíti letech byl ukončen společný projekt Německa, Francie a Španělska na výrobu stíhačky. Zrušení plánované stíhačky je způsobeno především rozdílnými postoji mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími.«
Široce se informovalo o neshodách mezi francouzskou společností Dassault Aviation a německou složkou Airbus Defence and Space. Pistorius uvedl: »Německo a Francie se pokusily spor mezi oběma společnostmi urovnat – nakonec bez úspěchu.«
Pozadí FCAS
Projekt FCAS měl za cíl vyvinout to, co webové stránky Airbusu nazvaly »základním zbraňovým systémem nové generace«, který by se skládal ze stíhačky šesté generace, bezpilotního letadla na dálku a datového »bojového cloudu« pro systémy velení a řízení propojující ve vesmíru, ve vzduchu, na zemi, na moři a v kyberprostoru.
Společnost Airbus označovala navrhovanou stíhačku jako NGF (New Generation Fighter). Ve Francii se jmenovala SCAF (Système de Combat Aérien du Future). Zavedení do služby bylo plánováno na 40. léta 21. století. Nové letadlo mělo nahradit jak Dassault Rafale ve službě Armée de l’Air et l’Espace (francouzské letectvo a vesmírné síly), tak Eurofighter u Luftwaffe (německé letectvo) a Ejercito del Aire y del Espazio (španělské letectvo a vesmírné síly).
Mezi společnostmi Airbus a Dassault se objevily vážné neshody ohledně dělby práce, vedení projektu a duševního vlastnictví. V roce 2025 se objevily zprávy, že Dassault chce 80% kontrolu nad podílem na novém stíhacím letounu.
Diskuse spory nevyřešily. Během briefingu s výsledky Airbusu za rok 2025, který se konal 19. února 2026, navrhl generální ředitel Airbusu Guillaume Faury »řešení se dvěma stíhačkami«. Řekl, že francouzská a německá vláda »musí rozhodnout o dalším postupu«. A evropský koncern Airbus oznámil možné partnerství se švédskou společností Saab za účelem vytvoření bojového letadla. Francouzská strana vyjádřila ochotu vyvinout stíhací letoun nové generace i samostatně. Loni na podzim Financial Times informoval o pravděpodobném neúspěchu této společné iniciativy.
Krok druhý: Armin Papperger, šéf německé obranné společnosti Rheinmetall, připustil možnost, že Francie odstoupí od společného projektu s Německem na vývoj nového tanku Main Ground Combat System (MGCS).
»Dnes nemohu říct, zda k MGCS vůbec dojde… Nebezpečí vždycky existuje,« uvedl Papperger. Dodal však, že konečné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.
Podle šéfa koncernu má francouzská strana v úmyslu snížit financování projektu o více než polovinu původních plánů. Za téměř deset let práce čtyři zúčastněné společnosti dohromady obdržely pouze 25 milionů eur. Papperger také označil cílové datum 40. let 21. století pro uvedení nového tanku do služby za »šílené«.
Uprostřed této nejistoty společnost Rheinmetall společně s konsorciem KNDS již přibližně rok vyvíjí alternativní tank Leopard 3. Očekává se, že nová vozidla vstoupí do služby na začátku 30. let 21. století. Německý kancléř Friedrich Merz již dříve oznámil rozhodnutí ukončit společný projekt vývoje stíhačky FCAS.
V roce 2018 se Francie a Německo dohodly na společném vývoji nástupce svých hlavních bitevních tanků (MBT), Leclerc a Leopard 2. Zbraňový systém – provizorně označený jako »Hlavní pozemní bojový systém« (MGCS) – reprezentující technologii nové generace bude představovat kvantový skok v útočných i obranných schopnostech.
Rozhodnutí vyvinout systém pro boj s těžkými zbraněmi (MGCS) odráží skutečnost, že hrozby na bojišti i pro ty nejtěžší hlavní bitevní tanky (MBT) rostou. Patří sem sofistikovanější protitankové zbraně, přesné dělostřelectvo dlouhého doletu, ozbrojené bezpilotní letouny (UAV), munice s kumulativními hlavicemi a neozbrojené průzkumné bezpilotní letouny, které pomáhají zbraním za horizontem (OTH) zaměřovat se na obrněné formace.
Aby byla zajištěna harmonie – a uspokojeny domácí lobby – bylo dohodnuto, že práce bude rovnoměrně rozdělena mezi průmysl obou zemí. Zřejmou volbou hlavního průmyslového partnera se stala společnost KNDS (KMW+Nexter Defence Systems), holdingová společnost založená v roce 2015 německým výrobcem zbraní Krauss-Maffei Wegmann (KMW) a francouzskou obrannou firmou Nexter Systems. Obě firmy jsou rovnoměrně zastoupeny v představenstvu i ve vedení KNDS a do programu přinášejí nesporné odborné znalosti. KMW vyrábí hlavní bojový tank Leopard 2, zatímco Nexter vyrábí Leclerc. KNDS šla ještě o krok dál a v prosinci 2019 založila s německou společností Rheinmetall společný podnik zaměřený na MGCS (německy: Arbeitsgemeinschaft neboli ARGE). ARGE vystupuje jako jediná smluvní strana při jednání s vládními orgány pro zadávání veřejných zakázek.
Vládními protějšky ARGE jsou agentury pro zadávání veřejných zakázek francouzských ozbrojených sil (Direction Générale de l’Armement – DGA) a BAAINBw (Bundesamt für Ausrüstung, Informationstechnik und Nutzung der Bundeswehr; ENG: Federal Office of Bundeswehr Equipment, Information Technology and In-Service Support) Bundeswehru). BAAINBw se ujímá vedení jako společný orgán pro zadávání veřejných zakázek programu a jedná jménem Německa i Francie. V rámci agentury je za program MGCS přímo odpovědné Bojové ředitelství BAAINBw. Od roku 2020 je pobočka programové kanceláře K5.6 ředitelství zřízena jako Tým kombinovaných projektů MGCS (CPT), který tvoří příslušníci obou zemí pod vedením německého důstojníka.
Časová osa a hlavní fáze
Program MGCS je do budoucna rozdělen do tří hlavních fází:
1) TDP: Fáze technologické demonstrace (probíhá, 2020–2024);
2) FSDP: Fáze demonstrace celého systému (plánována na období 2024–2028);
3) Fáze implementace a předprodukce (2028–2035).
Počáteční nasazení se očekává v roce 2035 a plná operační schopnost (FOC) do roku 2040.
Závěrem
Dvacet zemí v současné době provozuje buď tanky Leopard 2, nebo Leclerc, přičemž několik dalších plánuje jejich nákup. Jak z hlediska trhu, tak v zájmu interoperability mezi spojenci je nevyhnutelné, že budoucí zbraňový systém bude k dispozici pro export. Francie a Německo se od začátku dohodly, že program MGCS se v určitém okamžiku otevře spolupráci s dalšími zeměmi EU a NATO a dalšími bezpečnostními partnery.
Několik zemí otevřeně vyjádřilo zájem o účast jako rozvojoví partneři nebo pozorovatelé, ale dosud žádná z nich nebyla pozvána. Do jaké míry bude možné program v konečném důsledku rozšířit, bude záviset na tom, zda se strany dohodnou na podmínkách vývojového programu.
Nyní však celý tento system vývoje a výroby začíná mít problémy.
Není proto od věci optimismus prezidenta Trumpa, že USA budou mít na hlavním evropském trhu převahu jak letadlech a tancích na každý vkus – a tím bude zajištěna prakticky dominance USA v Evropě. S patřičnými zisky samozřejmě.
Ioannis Sideropulos