Zveřejněný návrh státního rozpočtu České republiky ministryně financí Aleny Schillerové (ANO 2011) na rok 2027 nemile překvapil. Navrhuje příjmy 2 189,2 miliardy korun, výdaje 2 578,2 miliardy a schodek ve výši plných 389 miliard korun, tj. druhý nejvyšší schodek v ČR od jejího vzniku k 1. lednu 1993. Vyšší deficit byl jen v covidovém roce 2021. Proti schválenému rozpočtu na rok 2026 se schodek zvyšuje o celých 79 miliard korun. Příjmy mají vzrůst přibližně o 71,3 miliardy, výdaje o 150,3 miliardy. Ministerstvo financí (MF) přitom návrh prezentuje především jako prorůstový a investiční. Kapitálové výdaje mají dosáhnout rekordních 289,6 miliardy Kč, což je meziročně o 26,4 miliardy více, zatímco investice financované z národních zdrojů mají vzrůst dokonce o 47,7 miliardy. Obě čísla jsou důležitá, ale nelze je zaměňovat. Celkový schodek totiž roste o 79 miliard, zatímco celkové kapitálové výdaje o 26,4 miliardy korun. Růst investic proto sám o sobě zvýšení deficitu návrhu státního rozpočtu nevysvětluje.
V článku Analýza: K návrhu státního rozpočtu | iportaL24.cz jsem se vyjadřoval k pro mě tehdy neznámému návrhu státního rozpočtu ČR se zaměřením na možné, resp. očekávané chyby. Mnohé z hrubé kostry návrhu nelze potvrdit ani vyvrátit, jiné ano.
Předně rekordně a nesmyslně mají růst výdaje ministerstva obrany – z necelých 155 miliard na téměř 191 miliard korun a celkové obranné výdaje napříč rozpočtem mají podle MF dosáhnout 195 miliard korun. Prý se musí utratit dvě procenta předpokládaného hrubého domácího produktu, především za nákup zahraničních zbraní, i kdyby měla republika zbankrotovat. Spojené státy americké a Evropská unie – náš vzor! Stíhačky F35, potenciální nosiče jaderných bomb, jež navíc zůstanou ovládány USA, nakupujeme zřejmě proto, aby v případě války vyvolané našimi protektory byl důvod k jadernému útoku na ČR. Tanky Leopard si se svými nejméně 55 tunami vynucují zásadní zpevňování mostů, aby se vůbec mohly u nás pohybovat atd. Vojenské (ne)veřejné zakázky jsou vesměs předražené, nejednou o násobky. Přitom za současné situace ČR potřebuje zejména protiraketovou a protidronovou obranu a dronové vojsko. Zdá se, že to ještě vedení státu a Armády ČR nepochopilo a hlavně, cíl je peníze utratit, na bojeschopnosti armády zas tak moc nezáleží.
Rozpaky jsou nad rozpočtem dopravy. Tedy, důležitější než rozpočet samotného ministerstva dopravy je rozpočet Státního fondu opravní infrastruktury. Ten má být sice rekordní, ale víme, jak to v praxi vypadá. Předně, je velký rozdíl mezi nominálními a reálnými výdaji do dopravní infrastruktury, viz tabulka.
Zatímco v silniční a vodní dopravní infrastruktuře index cen stavebních prací v zásadě odpovídá, v případě železniční a letecké dopravy citelnější část investic do infrastruktury tvoří »strojní« či spíš přístrojové investice.
Tabulka je neúplná v tom smyslu, že v ní chybí náklady na infrastrukturu elektrických trakcí městské hromadné dopravy, ropovody, cyklostezky, bezpečnost v dopravě apod.
Nominální čísla ukazují vysoký růst výdajů na dopravní infrastrukturu, zvláště pak na silniční dopravní infrastrukturu. Koncové roky nemusí být plně výstižné, docházelo někdy i ke značným výkyvům prostředků vynakládaných na realizaci staveb dopravní infrastruktury ČR.
Protože index cen stavebních prací ve sledovaném období činí 7,645 (kumulativně se ceny stavebních prací zvýšily tolikrát), mnohem zajímavější jsou náklady na infrastrukturu základních oborů dopravy ve stálých cenách. V tabulce jsou údaje dopočítány ve stálých cenách roku 1989. Výdaje na silniční dopravní infrastrukturu v reálných cenách v letech 1989–2024 se zvýšily 2,2krát, na železniční dopravní infrastrukturu o 17 %, na vodní dopravní infrastrukturu se snížily na 58 % a na leteckou dopravní infrastrukturu se snížily v závěrečném sledovaném roce na 52 %. Výdaje na leteckou dopravní infrastrukturu jsou, kromě neuváděných výdajů na výstavbu metra a ropovodů, zdaleka nejvíc rozkolísané. Pro významnou část sledovaného období byly zejména železniční investice mnohem nižší, než by šlo soudit z počátečního a závěrečného sledovaného roku.
Přestože velká válka na Ukrajině ukazuje klíčovou roli železniční dopravy, v Česku zůstává na vedlejší koleji, kromě četných keců o její (vymyšlené) preferenci. K tomu přistupuje program zpevňování mostů. Ne pro potřeby české dopravy, ale pro potřeby přeprav nových tanků Leopard.
Má být zachováno velmi nízké zpoplatnění užívání silnic a dálnic motoristy a nulová přirážka pro motorovou trakci železniční dopravy na elektrifikovaných tratích. Prostě 7-8 % hrubého domácího produktu hrubých nekalkulovaných nákladů dopravy a 5-6 % HĐP čistých nekalkulovaných nákladů dopravy není problém. Pro lobbisty určitě není.
Zbytečně nákladné a nešetrné dálniční stavby zůstávají nedotčené, protože zde pravidla hospodárnosti neplatí. Není to jen tlak Motoristů sobě, onu urychlenou přednostní dostavbu dálniční sítě slibovalo i ANO 2011 a SPĐ.
Že by prorůstové investice? To snad nemyslí vážně!
Obsluha státního dluhu se má zvýšit ze 110 miliard na 130 miliard korun. Že by rozvojová investice?
Škůdcovská je podpora tzv. obnovitelným zdrojům paliv a energie, fakticky spekulantům zde působícím. Nejde jen o »starou« podporou z let 2008-10, o pět let svévolně prodlouženou Filovou pětidemoliční vládou. Jde i o podporu novou, zejména ve prospěch větrných baronů, ke škodě naší energetiky, zdraví lidí a ochrany přírody a krajiny, navíc převážně v rozporu s příslušnou směrnicí Evropské unie. Zatím se zde počítá se 14 miliardami korun. Současně se zakládají další vysoké platby do budoucna. Přesun tohoto financování ze spotřebitelů elektřiny na státní rozpočet ovšem nepřekvapivě vytvořil nový kvazimandatorní výdaj státního rozpočtu. Nepovažuji opatření za efektivní. Nutný je řez v ožebračujícím systému financování podpory obnovitelných zdrojů energie.
Nejasné zůstává financování výstavby nové jaderné elektrárny Dukovany 5.
Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2027 není prorůstový, ani investiční, oživující ekonomiku, jak je předkladatelkou tvrzeno. Mnohem víc odráží postavení ČR jako ekonomické kolonie západního kapitálu, EU obzvláště, a zbídačenost ekonomiky ČR předchozí Fialovou vládou. Zakládá nejen další citelné zadlužování ČR, ale i další úpadek země. Pokud mají různé požadavky mafií zahraničních i domácích přednost, nemůže tomu být jinak. Ano, směřujeme na západ. Je to ale cesta do třetího věta.
Jan Zeman