Používání digitálních zařízení, provádění složitějších výpočtů a čtení technické dokumentace, provádění fyzicky náročných úkolů nebo například úkolů, které vyžadují zručnost prstů. To vše jsou činnosti a dovednosti, které více či méně používáme při práci. Jaký se dnes podílejí na pracovním procesu u nás i v celé Evropské unii, zkoumali statistici v rámci modulu připojenému k loňskému standardnímu dotazníku Výběrového šetření pracovních sil.
S výsledky šetření nás ve svém článku nazvaném »Polovina pracujících u nás nevykonává těžkou fyzickou práci«, zveřejněném v časopise Statistika&My, seznamuje Gabriela Strašilová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.
Práce na digitálních zařízeních
»Jedna z otázek zjišťovala, kolik času respondent ve svém hlavním zaměstnání tráví prací na počítači, tabletu nebo mobilu. V úvahu bylo nutné brát i různé pokladní systémy, čtečky kódů, dotykové navigace apod. Hlavním cílem bylo zjistit míru využití digitálních technologií pro pracovní účely v různých typech zaměstnání,« vysvětluje Strašilová.
V Česku tráví většinu své pracovní doby prací na počítači, tabletu nebo mobilu podle vlastního sdělení pětina pracujících. Polovinu pracovní doby tento druh činnosti vykonává 13,3 % dotazovaných, jen část pracovní doby pak 18,8 %. Naproti tomu 28,9 % pracujících ke své práci počítač, tablet ani mobil nepoužívá a 18,9 % je používá pouze minimálně, shrnula výsledky šetření statistička.
V EU bylo podle ní zjištěno téměř 30 % pracujících, kteří používají digitální zařízení po celou nebo po většinu své pracovní doby. Největší podíl pracujících, kteří trávili celou nebo většinu své pracovní doby prací na digitálních zařízeních, má Lucembursko (46,6 %), následují Nizozemsko a Švédsko. V Maďarsku, na Slovensku, v Řecku, Bulharsku a Rumunsku tráví celou nebo většinu pracovní doby na digitálních zařízeních méně než 20 % pracujících. V Rumunsku 56,7 % respondentů uvedlo, že digitální zařízení při práci nepoužívá vůbec.
Podíl pracovní doby strávený na digitálních zařízeních
GRAF – Gabriela Strašilová, zdroj Eurostat
Technická dokumentace a výpočty
»Další z otázek modulu zjišťovala, kolik času respondent tráví čtením pracovních příruček a technických dokumentů, tedy dokumentů, které poskytují informace nezbytné nebo užitečné pro provádění pracovních úkolů. Patří sem nejen technické zprávy a výkresy, smlouvy, ale i různé publikace, vědecká literatura a ostatní podobné, relativně složité a podrobné dokumenty, které respondentům umožňují zefektivnit výkon jejich hlavního zaměstnání,« upřesňuje Strašilová.
Téměř dvě pětiny pracujících v Česku (39,8 %) podle ní uvedly, že se v pracovní době čtení příruček ani složitějších technických dokumentů vůbec nevěnují, 32,4 % této činnosti věnuje pouze minimální část pracovní doby. Alespoň část pracovní doby se věnuje čtení dokumentů 22,2 % pracujících. Polovinu nebo větší část pracovní doby tráví čtením složitější dokumentace pouze velmi malá část pracujících (5,6 %). »Jedná se zejména o specialisty a technické a odborné pracovníky ve zpracovatelském průmyslu, profesních a vědeckých činnostech, ve stavebnictví, ale také ve veřejné správě a obraně a v povinném sociálním zabezpečení. V tomto kritériu výrazně převažují muži,« doplňuje statistička.
V EU bylo podle ní zjištěno 15,4 % pracujících, kteří se věnují čtení složitější dokumentace polovinu a více své pracovní doby.
Součástí šetření byla i otázka, kolik času v práci tráví dotazovaný prováděním relativně komplikovaných výpočtů. V Česku pracující respondenti nejčastěji uváděli, že se komplikovanými výpočty v práci vůbec nezabývají (65,3 %). Celou nebo většinu pracovní doby stráví u nás relativně komplikovanými výpočty pouze 1,6 % oslovených a alespoň polovinu pracovní doby 3,1 %. Jde zejména o specialisty, technické a odborné pracovníky a úředníky ve zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech, konstatuje Strašilová.
V rámci EU se polovinu a více své pracovní doby věnuje provádění relativně složitých výpočtů každý desátý pracující (10,2 %).
Těžká fyzická práce
Šetření podle Strašilové rovněž zjišťovalo, jakou část pracovní doby zabere respondentům těžká fyzická práce, tedy např. manipulace s těžkými břemeny, zvedání lidí (např. pacientů) nebo práce v bolestivých či únavných pozicích včetně dlouhodobého stání.
»V České republice uvedlo 9,3 % pracujících, že tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací a 8,3 % tráví těžkou fyzickou prací polovinu pracovní doby nebo více. Jedná se zejména o řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení a montéry ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Více než polovina pracujících respondentů (50,5 %) fyzicky náročnou práci nevykonává,« shrnuje statistička.
V EU podle ní tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací zhruba každý šestý respondent (16,1 %). Největší podíl pracujících, kteří tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací je v Itálii (25,3 %), Irsku (22,1 %) a na Slovensku (22 %). Naopak nejmenší podíl najdeme ve Švédsku (sedm procent), v Nizozemsku (7,3 %) a v Lucembursku (7,8 %).
Podíl pracovní doby strávený těžkou fyzickou prací v Česku (v %)
GRAF – Gabriela Strašilová, zdroj ČSÚ
Zručnost a obratnost prstů
»Předmětem zjišťování byl i čas strávený úkoly, které vyžadují zručnost a obratnost prstů, ať už se jednalo o chirurgii, stomatologii, opravu předmětů, nebo třeba zdobení pečiva či kreslení. Otázka směřovala na schopnost provádění přesně koordinovaných pohybů prstů za účelem uchopení, manipulace nebo sestavení předmětů,« uvádí poslední část šetření statistička.
V Česku podle ní tráví těmito úkony celou nebo většinu pracovní doby 4,3 % pracujících, zhruba polovinu pracovní doby nebo více pak 4,8 %. Jedná se zejména o řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení a montéry, ale také o specialisty ve zpracovatelském průmyslu a ve zdravotní a sociální péči. Více než dvě třetiny pracujících (68,7 %) pracovní úkoly spojené se zručností a obratností prstů nevykonávají. Největší podíl pracujících, kteří tráví celou nebo většinu své pracovní doby úkoly, které vyžadují zručnost prstů, byl zaznamenán ve Slovinsku (21,2 %), dále v Itálii (14,8 %) a v Irsku (14,1 %). Nejmenší naopak na Kypru, v České republice, v Bulharsku a na Slovensku, kde byl nižší než pět procent, uzavírá Strašilová.
(ici)