Kavky v zimním období před opuštěním hřadoviště hlasují o odletu. Tito pěvci odlétnou až tehdy, když se na tom spolu »demokraticky« shodnou pomocí hlasitého a rychlého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity. Výzkum publikoval časopis Current Biology.
Tisíce kavek někdy v zimě náhle vzlétnou k ranní obloze a vytvoří vířící černý mrak. Podle vědců tomu ale předchází volání ptáků, kteří chtějí odletět. Když hluk dosáhne kritické úrovně, je to signál, že je hejno připraveno k odletu, a kavky odlétají.
»Jde o vzácný pohled na to, jak se zvířata rozhodují ve skupině,« uvedl Alex Thornton, profesor kognitivní evoluce z Exeterské univerzity. Jeho studii publikoval odborný časopis Current Biology. »Když se pták ozve, tak hlasuje nebo dává najevo, že chce odletět,« řekl Thornton. Kolektivní rozhodnutí o odletu pak závisí na dvou věcech. Prvním je hlasitost hluku a druhým je crescendo neboli rychlost, s jakou se hladina hluku zvyšuje.
Jakmile ptáci dosáhnou konsenzu, tisíce krákajících kavek v průměru během pěti sekund vzlétne ze stromů a vytvoří jednu ze známých zimních podívaných hlavně ve Velké Británii. Pěvci místo opustí o to dříve, když se hladina zvuku zvyšuje rychleji.
Autoři studie to zjistili pomocí nahrávacích zařízení, které připevnili na stromy v Cornwallu, kde kavky již druhým rokem po sobě v zimě hřadovaly, zhruba ve čtyřiceti tisícovém hejnu. Poté analyzovali zaznamenané zvuky a porovnávali je s časy, kdy ptáci stromy opouštěli. Aby ověřili svá zjištění, vědci poté nahrávky kavkám přehráli a zjistili, že na zvuky reagují a odlétají v průměru o šest minut dříve. Když místo toho přehráli zvuky větru, ptáci neodlétali, což naznačuje, že kavky reagovaly jen na svůj zpěv, nikoli na rušení hlukem.
»Kavky chtějí opouštět stromy společně, protože je to chrání před predátory a také je to užitečné pro výměnu informací,« sdělil Thornton.
»Pokud odlétáte společně, můžete si všimnout, že jiný jedinec je obzvlášť dobře najedený, nebo z jeho zpěvu poznáte, že se najedl. Možná si uvědomíte, že je to pták, kterého stojí za to následovat a hledat s ním vhodné místo pro potravu,« vysvětlil profesor Thornton. Podobně se mohou chovat i jiní ptáci, ale vědci to zatím podle něj podrobně nezkoumali.
Zjištění pomohou podle Thorntona vědcům pochopit vliv lidských činností na populace zvířat. Lidé stále častěji ruší ptáky světelným a hlukovým znečištěním, které může narušovat jejich schopnost vzájemně komunikovat.
»Představte si velké hnízdo v blízkosti města nebo rušné silnice. Pokud se ptáci navzájem neslyší a nemohou se dohodnout na společném odletu, může to mít velký dopad na jejich populaci,« dodal Thornton.
Kavka obecná je v ČR nejmenším druhem rodu Corvus (Krkavec), velikostí přirovnatelná k holubu. Zajímavostí je, že dospělé kavky mají jako jediní zástupci rodu Corvus stříbřitě bílé oči, které jsou u mladých ptáků zbarveny světle modře, tedy vyjma zástupců žijících na australském kontinentu.
(mac, čtk)
FOTO – wikipedia/Frank Liebig, Rolf Dietrich Brecher, Mediche a Alias 0591