Devět hlasů chybělo francouzským opozičním stranám v Národním shromáždění k přijetí rezoluce o vyslovení nedůvěry vládě, jejíž návrh byl předložen poté, co francouzská vláda schválila zákon o změně důchodového systému obcházející parlamentní hlasování. Zasedání je přenášeno na internetových stránkách parlamentu.
Pro rezoluci, kterou podala skupina LIOT (zkratka pro Svobody, nezávislost, zámořská území), hlasovalo 278 poslanců, zatímco k jejímu přijetí bylo třeba 287 hlasů. V rozporu s postojem předsedy středopravicové strany Republikáni Erica Sciottiho, že opozice by se neměla pokoušet svrhnout vládu, hlasovalo pro rezoluci 19 poslanců této strany.
Druhá rezoluce, kterou navrhla strana Národní jednota, získala pouze 94 hlasů a byla rovněž zamítnuta.
»Nebyla získána potřebná většina. Ani jedna z rezolucí o vyslovení nedůvěry nebyla přijata. Vládní návrh zákona o financování sociálního rozpočtu ve znění meziparlamentní komise se proto považuje za přijatý,« uvedla po oznámení výsledků druhého hlasování předsedkyně Národního shromáždění Yael Bron-Piwe.
Poté, co se nepodařilo shromáždit potřebný počet hlasů pro vyslovení nedůvěry vládě, má opozice možnost alespoň odložit vstup zákona v platnost. Jednou z možností je napadnout jednotlivá ustanovení nebo celý návrh zákona u Ústavní rady. Šéfka parlamentní frakce Rassemblement Nationale Marine Le Penová a Matilde Panotová, předsedkyně parlamentní frakce Levicové Francie, již oznámily svůj záměr podat příslušné žádosti.
Druhou možností by bylo předložit reformu k referendu, což by vyžadovalo podporu nejméně 185 poslanců a podpisy desetiny voličů, tedy asi 4,9 milionu lidí. Sběr podpisů by trval devět měsíců. Od roku 2008, kdy bylo ustanovení o referendu zakotveno ve francouzské ústavě, žádná žádost o referendum skutečně nevyústila v referendum. Naposledy se poslanci pokoušeli podrobit privatizaci pařížských letišť lidovému hlasování v roce 2019, ale podařilo se jim shromáždit pouze 1 milion podpisů.
Výsledek hlasování vyvolal další nepokoje
Před hlasováním o nedůvěře francouzské vládě protestovalo v Paříži několik tisíc lidí. Na Vaubanově náměstí účastníci demonstrace provolávali hesla proti důchodové reformě a požadovali její zrušení. V davu zaznívaly také výzvy k odstoupení vlády a prezidenta země. Mezi protestujícími bylo mnoho mladých lidí a nechyběly ani plakáty se symboly hlavních odborových svazů. V ulicích vedoucích na náměstí byly rozmístěny policejní kordony, na náměstí byla nasazena i policejní vodní děla.
Poté, co bylo oznámeno, že návrh na vyslovení nedůvěry nezískal v Národním shromáždění dostatek hlasů, propukly na Vaubanově náměstí střety mezi demonstranty a policií. Po zveřejnění této zprávy napětí vzrostlo, protestující křičeli urážky na strážce zákona, zapalovali odpadkové koše a házeli na policisty kameny a lahve.
Reforma, která by zvýšila věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let a zrušila řadu zvláštních důchodových režimů s cílem finančně vyrovnat sociální systém, byla představena v lednu. Navrhované změny okamžitě vyvolaly četné protesty.
(jb, TASS)