Mastodonti byli hlavní vývojovou skupinou chobotnatců v třetihorách. Pronikli z Afriky přes Blízký východ do Eurasie a Beringovou úžinou až do Severní a následně do Jižní Ameriky. Pro předchůdce dnešních slonů v mladších třetihorách se v minulosti vžilo jméno mastodont vytvořené G. Cuvierem v r. 1817. Dnes jím označujeme řadu samostatných rodů a podrodů, představujících několik vývojových linií, ve skutečnosti ne vždy patřících mezi předky dnešních slonů.
Tento chobotnatec se vyvinul v období pozdního miocénu na území Severní Ameriky, později se rozšířil i do Evropy, Afriky a Asie. Největší jedinci (druh G. steinheimense z Německa) byli v kohoutku vysocí až 3,2 metru a vážili téměř 7 tun. Nápadným znakem gomfotérií je čtveřice špičatých a rovných klů, které čněly v páru z horní i prodloužené dolní čelisti. Ústní aparát tedy vytvářel jakousi »lžíci«, schopnou hrabat v půdě a vyzvedávat potravu z bahnitého terénu.
Gomphotherium žilo v období pozdního miocénu před asi 13,6 milionu let až do raného pleistocénu asi před 1,2 milionu let, kdy vyhynul celý rod zastoupen několika druhy. Tito chobotnatci obývali zalesněné oblasti v okolí velkých jezer a dalších vodních nádrží.
Gomphotherium byl specializovaný chobotnatec se čtyřmi štíhlými řezáky ve tvaru klů a krátkým chobotem. Kly čněly v páru z horní a dolní čelisti. Vedle sebe tak vytvářely jakýsi hrabavý aparát, schopný vyprostit potravu z bahnitého terénu. Jeho pozůstatky se u nás našly v usazeninách chebské hnědouhelné pánve.
Gomphotherium angustidens, které do podoby poštovní známky převedl výtvarník Arnošt Hanák, bylo nalezeno společně s chobotnatcem Deinotherium v lokalitě ve Františkových Lázních a jejíž vydání bylo zajištěno Českou poštou ve spolupráci s Klubem Fauna a Flóra Svazu českých filatelistů.
Václav Ziegler
FOTO – archiv