Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba aspiruje na místo hlavního kádrováka zemí Evropské unie. Státy, které odmítnou embargo na dovoz ruské ropy, jsou podle něj komplici Ruska, informovala agentura AFP. Taková země se podílí na zločinech páchaných Ruskem na ukrajinském území, řekl šéf ukrajinské diplomacie.
Kontroverzní návrh na zákaz dovozu ropy do unijních států předložila dnes Evropská komise, schválit ho musí jednomyslně všechny členské země. Například Maďarsko je ale proti, napsala agentura DPA s odvoláním na prohlášení šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa.
A světe, div se, tentokrát by Kulebův útočný prst mohl zamířit také na dosud jednoho z nejaktivnějších podporovatelů ukrajinského režimu, Českou republiku. ČR a také sousední Slovensko embargo, které by mělo platit od konce letošního roku, totiž sice chtějí podpořit, ovšem za předpokladu, že jim bude umožněn odklad. Blíže neupřesněnou výjimku pak chce také Bulharsko. »Na polovičatá řešení ale dnes není čas,« zavelel Evropě Kuleba.
Je tedy na čase srazit patky a manifestačně odmávat Evropské komisi její návrh? Zkusme se na problém podívat i z jiného pohledu. Nejde totiž jen o ropu a neschopnost řady zemí nahradit v dohledné době ruské dodávky.
Německá energetická společnost Uniper, která je významným odběratelem ruského plynu, podle ČTK již na počátku týdne varovala, že embargo EU na ruskou ropu by mohlo přimět Rusko k zastavení dodávek plynu směrem na západ. Zamyslela se Evropská komise při formulaci svého návrhu, co by to mohlo znamenat?
V roce 2021 dovážela EU z Ruska 38 procent plynu pro potřeby průmyslu, vytápění domácností a výrobu elektřiny z plynu. Pokud by Moskva nyní zastavila dodávky plynu, musel by podle německého institutu EWI region EU včetně Británie, ale bez Kypru, Malty a Pyrenejského poloostrova, snížit v létě poptávku o 459 terawatthodin (TWh). To je množství, o které by bylo nutno se uskromnit, aby v zásobnících zůstal po celý rok alespoň nějaký plyn. Jinými slovy, po uplynutí roku by byly i tak prázdné.
Řeknete v duchu rétoriky unijních i tuzemských politiků, plyn se prostě získá odjinud. Jistě, ale kolik. Institut totiž při svém výpočtu už zohlednil větší množství plynu z Norska a zvýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) v Nizozemsku a Německu.
Pokud by pak bylo cílem udržet v příštích 12 měsících zásoby plynu na současné úrovni 33 %, činilo by nezbytné snížení poptávky podle EWI 790 TWh. To představuje 18 % celkové poptávky v období od listopadu do dubna, kterou institut vyčíslil na 4446 TWh. Otázkou však je, zda nebude chladnější zima.
Dodejme, že Německo, které má největší skladovací kapacitu v Evropě, přitom schválilo zákon, podle nějž mají být zásobníky naplněny z 80 % do 1. října, kdy začíná zimní sezona. Nějak mi ta čísla dohromady nehrají…
To, že výše uvedené propočty nevzrušují Kulebu, je pochopitelné, ale neměla by se jimi znepokojovat především Evropská komise?
Ivan Cinka