Jak si užívají svůj nový venkovní výběh lvi berberští, se můžete jít přesvědčit do plzeňské zoologické zahrady. Jejich předchozí výběh, postavený v roce 2002, zoo od listopadu přestavovala za 31 milionů korun a budovala kolem něj nové expozice věnované Maroku a životu jeho obyvatel, Berberů. Úpravy výběhu si zčásti vyžádala nová pravidla a požadavky na bezpečnost Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Část vodního příkopu je zasypaná a lvům se tak zvětšil prostor výběhu z 800 na 1400 metrů čtverečních. Zbývající vodní příkop se rozšířil ze šesti na osm až devět metrů, jeho hloubka je 2,5 metru. Podél vodního příkopu mohou návštěvníci šelmy sledovat z 26 metrů dlouhé vyhlídky s nízkou skleněnou stěnou, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček.
Zoo má teď tlupu sedmi lvů, návštěvníci zatím v novém výběhu uvidí samce Matese a jeho téměř dvouleté potomky Fazana a Faridu. Samice Tamika je stále oddělená a pečuje o tři svá nejmladší mláďata, narozená 9. května. »Pravděpodobné spojování s tlupou plánujeme podle věku a velikosti mláďat a dalších okolností až překonají 80. den života. To znamená v průběhu letních prázdnin,« uvedl mluvčí zoo Martin Vobruba.
V novém výběhu mají lvi travnaté pahorky, stín vzrostlých stromů i vyhlídku z kamenů. »Lvi mají teď lepší pohled na lidi a lidi na lvy. Od jihu, od hlavní pokladny, přes vodní příkop, ale průhledy do výběhu jsou i z arabské rajské zahrady a z berberského stanu,« popsal Vobruba. Lidé mohou například přes skleněný průhled zblízka pozorovat šelmy na krmelišti. Součástí přestavby byly i další separační prostory pro případné oddělení lvů kvůli transportu nebo lékařskému zákroku. Přibyly stavby v arabském a berberském stylu a nový informační systém o severní Africe, její přírodě, obyvatelích a zvířatech. V nové vyhlídkové stavbě postavené po vzoru hliněných marockých domů je malá ukázka interiéru severoafrického obydlí. Nechybí tu tradiční nádoby na čaj, keramické talíře a mísy, zdobené taburety či arabské lucerny.
»Výběh splňuje nejpřísnější bezpečnostní předpisy. Kromě vodního příkopu je ohraničen vysokými ploty a elektrickými ohradníky s napětím 10 000 voltů,« vylíčil Trávníček. Aby pohled nerušily dráty, použila zoo speciální ohradníky, které vypadají jako tráva, popsal ředitel.
Lvi berberští jsou ve volné přírodě už asi 80 let vyhubeni, největší chovná skupina 30 až 40 zvířat žije v marockém hlavním městě Rabatu. Největší chovná skupina v Evropě je v Česku. Berberské lvy kromě Plzně chová také zoo Dvůr Králové a zoo Olomouc. »Po Evropě je má ještě několik desítek zahrad, ale jsou to jen poslední stovky kusů zvířat,« dodal Trávníček.
Zoo v Plzni chová berberské lvy od roku 2002. Do té doby v zoo žili v klecích pouze lvi pustinní, od roku 1974 nebyl žádný nový odchov. Lvi berberští se v Plzni množí od roku 2016 a dosud zde odrostlo osm mláďat plus tři nejnovější květnová lvíčata.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Miroslav Chaloupka a zooplzen.cz