Archeologové provádějící vykopávky před výstavbou obytných budov na Moravě objevili dosud neznámé sídliště z rané doby bronzové, obklopené třemi obrannými příkopy. Sídliště, které se nachází v obci Charváty nedaleko Olomouce, by mohlo nabídnout nový vhled do toho, jak komunity žily a chránily se přibližně před 4000 lety.
Charváti jsou označením skupiny obyvatel českého území před vznikem českého státu, jednoho z mytických českých kmenů (jejich existence je potvrzena na základě mnoha nepřímých důkazů), který v raném středověku obýval dnešní východní a severovýchodní Čechy a Polsko v oblasti Kladské Nisy. Tento předpoklad vychází ze zmínky v Kosmově kronice (podle ní odešla do charvátského exilu česká kněžna Drahomíra ze Stodor poté, co její syn Boleslav nechal zabít svatého Václava). Koncem 10. století měli Charváti podlehnout rozpínajícímu se přemyslovskému státu, za jehož existence se kmenové obyvatelstvo přetvořilo v český národ. Hypoteticky se uvažuje o jejich totožnosti s Bílými Chorvaty.
Dnes jsou Charváty obcí v České republice, v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.
Záchranný archeologický výzkum v Charvátech na Olomoucku odhalil pozůstatky opevněného sídliště, které mohlo ve starší době bronzové představovat důležité centrum okolních komunit. Archeologové z Archeologického centra Olomouc zde odkryli tři linie obranných příkopů, čtyři kostrové pohřby a doklady osídlení z několika pravěkých období. K bližšímu poznání rozsahu opevněného areálu přispěl také geofyzikální průzkum okolních pozemků.
Záchranný archeologický výzkum provádělo Archeologické centrum Olomouc (ACO) od září do konce října 2026 v souvislosti s plánovanou výstavbou rodinných domů v Charvátech.
Zadavatelem výzkumu byla společnost Fidler Stavby s.r.o. První etapa zahrnovala čtyři stavební parcely určené pro výstavbu dvou dvojdomků a část prostoru plánované komunikace. Archeologové zde zdokumentovali přibližně 40 archeologických objektů, včetně sídlištních a zásobních jam, kostrových pohřbů a tří linií obranných příkopů. Nejhlubší z nich dosahoval přibližně 3,3 metru a v horní části byl široký přes 7,5 metru. Výzkum bude pokračovat v návaznosti na další stavební práce.
Při vykopávkách v Charvátech byly také odhaleny čtyři lidské hroby z různých prehistorických období. Mezi nejvýznamnější nálezy patří pohřeb dítěte ve věku přibližně deseti let, doprovázený kamennou bojovou sekerou, a samostatná kostra, které chyběla lebka.
Výsledky záchranného výzkumu, který provedlo Archeologické centrum Olomouc v období od září do října 2026, byly oznámeny 18. listopadu. Tým pracoval na čtyřech parcelách, kde měly být postaveny dva dvojdomky, a na úseku plánované silnice. Zdokumentoval přibližně 40 archeologických struktur a nalezl různé archeologické kontexty, včetně sídliště, skladovacích jam, hrobů a obranných příkopů.
Osada chráněná třemi obrannými příkopy
Ústředním bodem objevu je opevněné sídliště, které bylo podle předběžných odhadů badatelů spojováno s věteřovskou kulturou starší doby bronzové ve střední Evropě.
Osada byla založena na vysoké terase nad řekou Moravou. Zatímco okolní svahy poskytovaly přirozenou ochranu, v přístupnějších úsecích byly vyhloubeny obranné příkopy. Archeologové identifikovali tři samostatné linie příkopů, z nichž dvě byly částečně prozkoumány.
Vnější příkop byl hluboký přibližně 2,2 metru. Vnitřní příkop dosahoval hloubky 3,3 metru a v horní části jeho šířka přesahovala 7,5 metru. Tyto rozměry naznačují, že na ochranu osady bylo vynaloženo značné množství práce.
Archeolog Vít Záhorák z olomouckého archeologického centra uvedl, že zatímco stopy pravěkého osídlení v Charvátech byly známé již dříve, objevení opevněného centra bylo nečekané.
Podle Záhoráka mohla být osada důležitá nejen pro ty, kteří v ní žili, ale i pro okolní komunity. Zatím není známo, zda se jednalo o centrum mocné komunity, nebo o oblast, kam se v dobách nebezpečí uchylovali lidé z okolních osad.
Poloha s výhledem na řeku Moravu mohla poskytovat výhodu při sledování pohybu v okolí. Pro určení skutečné funkce obranného systému a regionálního významu osídlení jsou však zapotřebí další archeologické důkazy.

Osídlení sahá i za oblast vykopávek
Po objevení obranných příkopů provedl v okolí geofyzikální průzkumy Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Tato měření, která umožňují identifikovat strukturální stopy pod zemí bez nutnosti kopat do půdy, ukázala, že opevněná oblast pokračovala směrem k sousedním polím a zahradám. Výzkumníci identifikovali i další stopy, které by mohly představovat strukturální pozůstatky, ačkoli jejich stáří dosud nebylo definitivně stanoveno.
Tým provádějící výkopové práce také odebral vzorky pylu a půdy z výplní příkopů. Zatímco analýza pylu pomůže lépe porozumět tehdejší vegetaci, mikroskopické vyšetření vrstev půdy může odhalit, jak byly příkopy vyplňovány a zda byly v době svého používání pravidelně čištěny.
Tyto studie jsou důležité nejen pro pochopení toho, jak byla osada chráněna, ale také pro zjištění, jak dlouho byla využívána a jak se v průběhu času měnila.

Dítě pohřbené s kamennou bojovou sekerou
Druhou významnou skupinu nálezů z vykopávek tvoří čtyři lidské hroby. Ne všechny však patří do stejného období jako hradiště. Charváty jsou oblastí, která byla v pravěku opakovaně využívána různými komunitami.
Nejstarší stopy osídlení sahají až do 5. a 4. tisíciletí př. n. l. Archeologové je spojují s kulturami Lengyel a Jordanów. Keramické fragmenty, zvířecí kosti a kamenné nástroje nalezené v jámách ukazují, že oblast byla obytným prostorem pro lidi dlouho před dobou bronzovou.
Dva z hrobů jsou podle předběžných odhadů spojeny s kulturou šňůrové keramiky, datovanou přibližně do let 2900–2500 př. n. l.
V jednom z nich byla nalezena kostra dítěte ve věku přibližně deseti let a kamenná bojová sekera. Podle badatelů patří takové sekery mezi charakteristické předměty nacházené v mužských hrobech dané kultury. Není však možné s jistotou určit biologické pohlaví dítěte pouze na základě hrobových předmětů.
Druhý hrob vykazuje neobvyklejší charakteristiky. Kostra dospělého jedince byla nalezena v neobvyklé poloze a v hrobě byly ponechány tři keramické nádoby a předmět vyrobený z pazourku.
Záhorák poznamenává, že zatímco první pohřeb odpovídá známým pohřebním tradicím dané kultury, druhý vykazuje odlišné charakteristiky. Zda tento hrob skutečně patří do stejného období, mohou objasnit budoucí analýzy.
Třetí pohřeb byl nalezen v zásobní jámě datované do starší doby bronzové. V tomto pohřbu nebyly identifikovány žádné hrobové předměty. Ve čtvrtém hrobě byly objeveny špatně zachované kosterní pozůstatky osoby ležící lícem dolů. Lebka se nedochovala a období, do kterého pohřeb patří, dosud nebylo určeno.

Nové analýzy osvětlí historii osídlení
Po dokončení první fáze vykopávek bude archeologický materiál zkoumán v laboratoři. Antropologické studie, které budou provedeny na lidských ostatcích, by mohly pomoci spolehlivěji určit věk, biologické pohlaví a další charakteristiky pohřbených jedinců.
K rozlišení různých fází osídlení Charvátů bude využito vyhodnocení keramiky, zkoumání vzorků z prostředí a případné radiokarbonové datování.
Vykopávky budou pokračovat v závislosti na následných stavebních pracích. Jedním z hlavních cílů badatelů je určit skutečné hranice opevněného sídliště, které bylo dosud prozkoumáno pouze částečně, a jeho roli mezi pravěkými komunitami v oblasti.
Ioannis Sideropulos
ZDROJ – Archeologické centrum Olomouc

