Volby v polovině volebního období ve Spojených státech přinesly nápadnou asymetrii. Zatímco v Evropě a na Ukrajině byly sledovány s nadšením, sami američtí voliči projevili hlubokou lhostejnost k otázkám zahraniční politiky. Válka v Íránu vyvolává mezi americkými občany nepokoje jednoduše proto, že vedla k růstu cen benzinu a nafty a připravila každou domácnost o více než 2000 dolarů.
Inflace, dluhy, rostoucí ceny téměř všeho, bezprecedentně vysoké úrokové sazby úvěrů, přemrštěné náklady na nemovitosti, zdravotnictví a vzdělávání – to jsou problémy, které Američany skutečně trápí. Jde především o čistě domácí záležitosti.
Protestní hlasování a absence pozitivního politického programu předznamenaly náladu amerických voličů, kterou lze popsat jako »proti všem«. »Země je v naprostém chaosu a je třeba s tím něco dělat,« znělo typické prohlášení voliče stojícího v dlouhé frontě před volební místností v Kalifornii.
Od ledna, kdy se nový Kongres ujme úřadu, bude prezident čelit opozici, která ovládne Sněmovnu reprezentantů i Senát. Demokraté budou moci blokovat jmenování a provádět vyšetřování jeho vlády.
Volební překvapení, při němž demokraté zvítězili i v tradičních republikánských baštách, představuje pro Trumpa silnou politickou ránu. Neznamená to však okamžitý obrat v jeho politické agendě. Prezidentské veto, možnost Bílého domu jednat prostřednictvím výkonné moci a pravidla Senátu totiž omezují prostor pro rozsáhlé legislativní změny.
První hlavní oblastí konfliktu by měl být rozpočet a limit veřejného dluhu. Jednání o vládním financování by se mohla zvrhnout v dlouhodobou konfrontaci s možnými dopady na trhy a důvěru v ekonomiku. Analýzy Financial Times poukazují na to, že Evropa neočekává, že volební překvapení automaticky změní postoj Bílého domu. Odhaduje však, že vnitropolitický konflikt může dále omezit možnost prosazování velkých iniciativ.
Absolutní kontrola nad Kongresem, nikoli nad prezidentstvím
Demokratická kontrola nad Kongresem neznamená, že Trump ztrácí kontrolu nad zahraniční politikou. Jako prezident a vrchní velitel si ponechává širokou volnost v diplomacii i při vojenských operacích. Nová většina však může zvýšit politickou cenu jeho rozhodnutí prostřednictvím kontroly financování, požadavků na odpovědnost vlády a svolávání slyšení o způsobu rozhodování.
Nejdůležitějším bezprostředním výsledkem vítězství je skutečnost, že demokraté získávají kontrolu nad výbory v obou komorách. To jim dává možnost pořádat slyšení, vyžadovat dokumenty a předvolávat vládní úředníky k výpovědi. Nová rovnováha sil by mohla proměnit poslední dva roky Trumpova prezidentství v období trvalé institucionální konfrontace.
Senát hraje také klíčovou roli při schvalování členů kabinetu, velvyslanců a soudců. Demokraté budou moci odkládat nebo odmítat prezidentské nominace, včetně nominací na Nejvyšší soud, pokud se uvolní místo. Jmenování, která budou dokončena ještě před složením přísahy nového Kongresu v lednu, jsou proto obzvláště důležitá.
USA: Mohou si nyní demokraté zvolit prezidenta?
Lidové povstání proti »trumpismu«? Téměř nikdo nečekal tak drtivou porážku amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kam povede demokraty tolik diskutovaná »modrá vlna« po jejich obrovském volebním úspěchu v Kongresu? Mohou začít snít o dobytí Bílého domu za dva roky?
Zaprvé, demokraté Trumpovi výrazně ztíží vládnutí. Ve Sněmovně reprezentantů budou mít nyní právo zřizovat vyšetřovací výbory a požadovat od vlády informace. Dokonce budou moci zahájit řízení o impeachmentu prezidenta.
Demokraté budou mít navíc moc nad státní pokladnou. To jim umožní zvrátit klíčové prezidentské iniciativy, například škrty v zákoně o dostupné zdravotní péči (Obamacare). Demokratická většina v Senátu může Trumpovi také znepříjemňovat situaci odmítáním důležitých nominací na soudce nebo členy kabinetu.
Americký prezident však může takové změny vetovat. »Budu pánem veta. Nedovolím jim, aby to zničili,« varoval Trump. To naznačuje, že má v úmyslu i nadále vládnout prostřednictvím výkonných nařízení, jako by se v Kongresu nic nezměnilo. Koneckonců, za poslední dva roky vydal více než 290 výkonných nařízení a přitom ignoroval Kongres.
Problémem pro Trumpa však je, že příští americký prezident může jeho výkonná nařízení zrušit jediným podpisem.
Zastavení americké pomoci Izraeli – souvislosti
Trump v úterý překvapivě oznámil, že Washington po skončení roku již nebude poskytovat Izraeli vojenskou pomoc ve výši čtyř miliard dolarů.
Načasování oznámení je jistě pozoruhodné, jelikož k němu došlo v den konání pololetních voleb ve Spojených státech.
Druhým bodem, který stojí za zmínku, je skutečnost, že Trump prezentoval své oznámení jako výsledek dohody s izraelským premiérem.
Ve skutečnosti to byl Benjamin Netanjahu, kdo »tuto otázku nastolil«, uvedl Trump. Dodal, že pomoc Izraeli, kterou izraelští představitelé »již nepotřebují«, poskytovala levicovým politikům argument ke kritice republikánů.
Trumpův nový konflikt s Evropou a Ukrajinou
Existuje vysoká pravděpodobnost, že se konkurence mezi Bílým domem na jedné straně a Evropou a Ukrajinou na straně druhé ještě vyostří. Trump si je dobře vědom toho, jak ho evropská média v předvečer voleb kritizovala. Zároveň je růst cen benzinu a nafty, který mezi Američany vyvolává tolik nespokojenosti, připisován Zelenského rozhodnutí porušit svůj slib a znovu se pokusit zaútočit na ruské rafinerie. Jednalo se o naprosto drzé vměšování do voleb a jasný pokus Trumpovým zájmům uškodit.
Nejvnímavější Evropané situaci chápou a nedělají si iluze. »Bylo by chybou očekávat zlepšení transatlantických vztahů,« říká významný německý diplomat Wolfgang Ischinger. »Myslím, že se stane pravý opak. […] Pokud bude Trump čelit tlaku prostřednictvím vyšetřování a impeachmentu, bude chtít kompenzovat domácí vliv nepřátelského Kongresu na zahraniční frontě, kde je Kongres slabý. Musíme se připravit na možnost, že se Trump stane ještě podrážděnějším a náročnějším vůči Evropě,« dodává.
Jak už to v americké politice bývá, volby v polovině volebního období způsobily mnoho povyku, ale v podstatě nic nezměnily. A to ani pro země, které jsou otrocky závislé na Washingtonu, ani pro suverénní státy, které sledují vlastní cíle a jsou vůči Bílému domu lhostejné.
První reakce Kremlu na Trumpovu porážku
Kreml doufá, že výsledky amerických voleb v polovině volebního období neovlivní »mírové úsilí« prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to mluvčí ruské vlády.
V prohlášeních, která zveřejnila ruská státní média, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl: »Upřímně doufáme, že Trump bude pokračovat ve svém mírovém úsilí.«
Ioannis Sideropulos