»Evropa poškozuje vlastní průmysl!« Putin vyzval ke zrušení sankcí a ukončení konfliktů

Ruský prezident Vladimir Putin na summitu Fóra zemí vyvážejících plyn (GECF) vyzval ke stabilizaci světového trhu s plynem, k ukončení konfliktů a ke zrušení sankcí. Podle něj se energetický trh potýká s nejistotou a prudkým kolísáním cen, zatímco dlouhodobá poptávka po zemním plynu má dál růst. Evropským zemím zároveň vytkl, že odmítáním ruských energetických surovin a ukončováním dlouhodobých smluv poškozují vlastní průmysl i sociální oblast.

Putin na summitu zdůraznil význam spolupráce mezi zeměmi vyvážejícími plyn. Členové GECF se podle něj podílejí přibližně 40 procenty na světovém vývozu této suroviny. Spolupráci účastnických států odmítl označit za kartelové jednání a uvedl, že jejich dialog probíhá »bez jakýchkoli zákulisních manévrů a pokusů o manipulaci s trhem«. Země vyvážející plyn podle ruského prezidenta svou spoluprací neporušují mezinárodní právo a disponují zdroji potřebnými k řešení nejnáročnějších úkolů v plynárenském odvětví.

Poptávka po plynu má dál růst

Zemní plyn podle Putina představuje přibližně čtvrtinu světové energetické bilance a jeho význam pro energetiku, průmysl i zemědělství bude v budoucnu dále narůstat. Zvláštní roli přisoudil zkapalněnému zemnímu plynu (LNG), který podle něj v současnosti tvoří polovinu světového obchodu s plynem. Mohl by také pomoci zmírnit dopady narušení mezinárodních dodávek.

»Velké objemy dodávek byly z trhu odstraněny během krátké doby, zatímco poptávka přetrvává,« uvedl Putin.

S rostoucí poptávkou bude podle něj nutné rozvíjet nová naleziště, modernizovat zpracovatelská zařízení a investovat do přepravní infrastruktury. To zahrnuje také námořní flotilu a zařízení potřebná k přepravě a přijímání LNG. Takové projekty si podle ruského prezidenta vyžádají rozsáhlé a dlouhodobé investice.

Putin předpokládá, že globální poptávka po plynu do roku 2050 dosáhne 5,5 miliardy metrů krychlových ročně a mezinárodní dodávky vzrostou přibližně jedenapůlkrát. Současný vývoj cen však podle něj přináší značnou nejistotu. Mezinárodní ceny plynu výrazně vzrostly, mohou se ale také prudce vrátit na předchozí úroveň. Právě cenová stabilita je podle Putina pro producenty důležitější než krátkodobý růst spotových cen.

Ruský prezident upozornil také na propojení plynárenského průmyslu s globální potravinovou bezpečností. Zemní plyn je totiž základní surovinou při výrobě hnojiv, na nichž je řada zemí závislá při zajišťování dostatečné produkce potravin.

Moskva nabízí spolupráci a chce bezpečnější dodavatelské trasy

Putin se vyslovil pro vytvoření účinných mechanismů spolupráce v plynárenském sektoru. Rusko je podle něj otevřené výměně technologických poznatků a možnostem společných projektů. Zmínil také, že Rusko a Spojené státy zkoumají možnosti spolupráce v Arktidě.

Země vyvážející plyn by podle ruského prezidenta měly optimalizovat trasy dodávek na jednotlivé trhy a rozšířit konzultace o krizových situacích i hrozbách pro energetickou infrastrukturu. Cílem má být včasné vyhodnocování rizik, včetně fyzického ohrožení plynovodů a dalších zařízení, a koordinace přístupu k zajištění dodávek.

Putin zároveň vyzval k odpovědnému přístupu k takzvané zelené agendě. Ta by podle něj neměla být zneužívána k vnitropolitickým účelům a při plánování energetické transformace je třeba brát v úvahu možnosti plynárenského průmyslu v přechodném období i v dlouhodobém horizontu.

Rusko se označuje za spolehlivého dodavatele

Rusko podle Putina disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a v jeho produkci zaujímá druhé místo. Prezident zemi prezentoval jako odpovědného, spolehlivého a předvídatelného dodavatele, který systematicky posiluje vlastní technologickou a průmyslovou suverenitu, a to i v plynárenském sektoru.

Pokusy o vytlačení Ruska ze světového trhu s plynem podle něj mají závažné důsledky především pro zahraniční odběratele. »Jakékoli pokusy o vyloučení Ruska z účastníků globálního trhu s plynem a omezení rozvoje tohoto odvětví v naší zemi mají vážné důsledky. Především se jedná o rostoucí přemrštěné náklady pro zahraniční koncové spotřebitele plynu, firmy, podniky a domácnosti,« prohlásil Putin.

Sankce označil za nástroj nekalé konkurence, který poškozuje všechny zúčastněné, včetně států, jež tato opatření zavádějí. Pro stabilizaci světového trhu s plynem by se podle něj mělo zvážit ukončení konfliktů a zrušení sankčních omezení.

»Veškerá energetická suverenita a suverenita obecně v širokém slova smyslu, v doslovném smyslu slova, nemůže a neměla by být zajišťována jednou zemí na úkor jiných zemí,« uvedl ruský prezident. Energetická bezpečnost jednotlivých států by podle něj neměla být budována na úkor ostatních.

Kritika evropské energetické politiky

Výraznou část svého vystoupení Putin věnoval Evropě, která podle něj odmítáním ruských energetických surovin oslabuje vlastní hospodářství. Ukončování dlouhodobých dodavatelských smluv podle něj poškozuje průmysl i sociální oblast.

»Toho jsme v současné době svědky v Evropě, která svými vlastními činy poškozuje svůj průmysl a sociální sféru odmítáním ruské energie a ukončováním dlouhodobých smluv,« řekl Putin. Svůj postoj doplnil příslovím »nekopej jámu druhým a sám do ní nepadni«.

Evropské unii vytkl také rozpor mezi jejími energetickými a klimatickými cíli. Připomněl, že evropské integrační projekty původně vycházely ze spolupráce v oblasti uhlí a oceli, zatímco nyní podle něj EU brání rozvojovým ekonomikám ve využívání uhlovodíků. V souvislosti s energetickými problémy navíc některé evropské země znovu otevřely uhelné doly, přestože se hlásí k zelené agendě.

Putin se vyjádřil také k výbuchům na plynovodech Nord Stream, které označil za přímý teroristický čin namířený proti ruské plynovodní infrastruktuře vedoucí do Evropy. »Byly spáchány přímé teroristické činy proti ruským plynovodům vedoucím do Evropy. Byly vyhozeny do povětří,« prohlásil.

Klimatické změny zasahují také Rusko

Ruský prezident se věnoval rovněž klimatickým změnám a jejich dopadům na Rusko. Podle něj se jejich projevy výrazně soustřeďují do severních oblastí, které tvoří přibližně 70 procent ruského území. Zvláštní pozornost věnoval změnám v oblastech s trvale zmrzlou půdou, tedy permafrostem, jejichž vývoj může mít závažné důsledky pro řadu regionů země.

Putinovo vystoupení na summitu GECF tak spojilo výzvy k mezinárodní spolupráci a stabilizaci trhu s kritikou sankcí a evropského omezování ruských energetických dodávek. Jeho návrhy stavějí do popředí dlouhodobé investice do plynárenské infrastruktury, bezpečnost přepravy a potřebu předvídatelných podmínek na světovém energetickém trhu.

(pk)

KOLÁŽ – AI