Druhé kolo senátních voleb se v jednotlivých obvodech výrazně lišilo volební účastí. Nejvíce voličů dorazilo k urnám v obvodu Plzeň-město, kde svůj hlas odevzdalo 27,24 procenta oprávněných voličů. Na opačném konci statistiky skončilo Karvinsko, kde účast dosáhla pouze 13,15 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Nízký zájem o hlasování zaznamenali statistici také na Zlínsku, kde přišlo volit 16,06 procenta lidí, a v obvodu Litovel s účastí 18,49 procenta. Naopak v Praze 1 se k urnám vydalo 25,44 procenta voličů, v Hradci Králové činila účast 24,01 procenta a na Žďársku 23,16 procenta.
Rozdíly byly patrné také mezi jednotlivými obcemi. Nejnižší účast zaznamenaly Podmyče na Znojemsku, kde hlasovaly pouze tři osoby z 99 zapsaných voličů. Volební účast tak dosáhla jen 3,03 procenta, přestože v prvním kole byla přibližně čtvrtinová. Naopak v Hostějově na Uherskohradišťsku přišlo volit 28 z celkových 36 oprávněných voličů, což představuje účast 77,78 procenta.
Mezi obcemi s více než tisícovkou obyvatel byla nejnižší účast v Šanově na Znojemsku, kde dosáhla 8,01 procenta. Nejvyšší zájem v této kategorii projevili voliči v Petrovicích na Příbramsku, kde k urnám dorazilo 39,89 procenta oprávněných voličů.
Letošní účast ve druhém kole senátních voleb je nejvyšší od roku 2010, přišlo 21,12 procenta voličů.
Senát Parlamentu České republiky vznikl na základě Ústavy České republiky a první volby do horní komory se uskutečnily v roce 1996. Tehdy se volilo všech 81 senátorů najednou a jejich první mandáty byly rozděleny na dva, čtyři a šest let, aby se následně mohla každé dva roky obměňovat třetina Senátu. Standardní funkční období senátora proto trvá šest let a každé dva roky se volí 27 členů horní komory. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu platných hlasů, postupují dva nejúspěšnější do druhého kola, v němž vítězí kandidát s vyšším počtem hlasů.
(pk)