Bez započítání sociálních dávek je v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) pod hranicí chudoby 56,5 procenta domácností. Po započtení se podíl snižuje na 52 procent. Pokud by domácnosti čerpaly všechny dávky, na které mají nárok, ohrožení chudobou by kleslo na 45,6 procenta. Uvádí to studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.
Studie srovnává podmínky domácností ze sociálně vyloučených lokalit oproti běžným domácnostem. V České republice žije v sociálně vyloučených lokalitách přes 100 tisíc obyvatel, tedy necelé jedno procento.
Ve vyloučených lokalitách žije podle studie v průměru větší podíl mladších lidí a nižší podíl důchodců. Obyvatelé tam mají výrazně nižší průměrné dosažené vzdělání. Vzdělání bez maturity má ve vyloučených lokalitách 85 procent lidí, zatímco v běžné populaci 40 procent. Až čtyřikrát častěji se tam odborníci setkávají s nezaměstnaností a ekonomickou neaktivitou.
»Horší vzdělanostní úroveň a nižší ekonomická aktivita se samozřejmě podepisují na čistých tržních příjmech domácností. Ty jsou v sociálně vyloučených lokalitách o třetinu nižší než u běžné populace. Důchody, sociální dávky a ostatní příjmy na tom nic zásadního nemění,« uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková.
Autorky studie konstatují, že tuzemský sociální systém na lidi ohrožené chudobou cíli poměrně dobře. »Nárok na alespoň jednu sociální dávku má 94 procent domácností ohrožených chudobou ve vyloučených lokalitách a 73 procent v běžné populaci. Z domácností běžné populace i SVL, které chudobou ohroženy nejsou, má nárok na nějakou sociální dávku jen necelá čtvrtina domácností. Navíc se zde jedná zejména o dávky nemocenské a dávky pro rodiny s dětmi, které necílí na snižování chudoby, ale mají buď povinně pojistný charakter, nebo cílí na podporu rodin,« vyplynulo z provedené studie. V tomto případě jde především o dávky pro rodiny s dětmi či nemocenskou.
Bez započítání sociálních dávek je v sociálně vyloučených lokalitách pod hranicí chudoby 56,5 procenta domácností. Po započtení se podíl snižuje na 52 procent. Pokud by domácnosti čerpaly všechny dávky, na které mají nárok, ohrožení chudobou by kleslo na 45,6 procenta, konstatují tvůrci studie.
Lidé o nároku na dávku často nevědí
»Část domácnosti má tak nízké příjmy, že je systém sociálních dávek nevyzdvihne nad hranici chudoby, nicméně je k této hranici přiblíží. Ačkoli jsou některé sociální dávky ve snižování míry ohrožení chudobou neúčinné, mohou výrazně snižovat tzv. mezeru chudoby, tedy vzdálenost příjmů od hranice chudoby,« vysvětlila další autorka Lucie Zapletalová.
Zásadním problémem systému sociálních dávek v Česku je, že peněžní podporu pobírá výrazně méně lidí, než kolik má na ni nárok. Důvodem může být nízká informovanost o nároku, složitost procesu žádosti a také stigmatizace pobírání sociálních dávek. V sociálně vyloučených lokalitách je podíl lidí, kteří dávky pobírají, z celkového množství těch, kteří na ně mají nárok, nižší než v běžné populaci. Lidé ve vyloučených lokalitách často nevědí, že na sociální dávku mají nárok, nebo o ni nedokážou zažádat.
Největší rozdíl mezi nárokem a pobíráním autorky studie zaznamenaly u příspěvku na bydlení, který má zároveň největší potenciál snižovat míru ohrožení chudobou. Ve vyloučených lokalitách na něj má nárok až polovina domácností, dostává jej jen 12 procent. »Pokud by tuto dávku čerpaly všechny oprávněné domácnosti, mohlo by se díky němu vymanit z chudoby 2,2 procenta domácností pod hranicí chudoby,« uvádí studie. Velké rozdíly jsou podle autorek i u dávek hmotné nouze a přídavků na děti.
Žádost o příspěvek se zjednodušila
Složitost žádosti o příspěvek na bydlení byla dlouhodobě terčem kritiky. Vláda proto předložila novelu, která ve zrychleném režimu prošla legislativním procesem a od července tak platí nová zjednodušená pravidla
Příspěvek na bydlení mohou získat lidé, jimž na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. V květnu úřady práce vyplatily 145 300 těchto dávek.
Při prokazování nároku na dávku není už nutný podrobný rozpis nákladů na služby za bydlení. Nově stačí kopie dokladů bez ověření, tedy třeba snímky z mobilu. Úřad práce si ale může případně vyžádat originály. Není nutné žádost podávat opakovaně každý rok, dávka se přizná na neurčito. Příjmy a výdaje lidé nebudou muset prokazovat každé čtvrtletí, ale jednou za pololetí.
Ministerstvo připravilo nový on-line formulář žádosti. Přihlásit se je možné přes elektronickou identitu, tedy třeba přes bankovní identitu. Velká část údajů je už předem vyplněná, při zadávání pomůže našeptávač. Nahrát je možné kopie požadovaných dokumentů. Řadu informací si úřad práce ověří sám. Kratší by měl být i papírový formulář.
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen. Teď může kabinet započítat i odhadovaný růst pro další rok.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předpokládá, že díky změně přibude dalších 140 tisíc žadatelů a celkem tak bude dávku pobírat zhruba 300 tisíc lidí.
(jad)
Diskuze je uzavřena.